8 C 391/2023-20 — Okresní soud Praha-západ

Žalobce se žalobou domáhal rozhodnutí, kterým by bylo žalovanému uloženo zaplatit mu částku , částka, s příslušenstvím. Žalobu zdůvodnil tím, že žalovaný nereagoval ve stanovené lhůtě na písemnou výzvu žalobce, že bude považován za poplatníka televizního poplatku, pokud neoznámí ve stanovené lhůtě čestným prohlášením, že televizní přístroj nevlastní. Tím žalovanému ze zákona vznikla povinnost televizní poplatky ve výši , částka, měsíčně hradit. Žalovaný však tuto povinnost nesplnil v období listopad 2022 až červen 2023 a dluží tak žalobci celkem , částka, . Poplatek je vždy splatný do 15. dne v měsíci. Žalobce vyzval žalovaného k úhradě dlužných poplatků.Žalovaný k žalobě v podaném odporu proti platebnímu rozkazu uvedl, že nedostal od žalobce žádnou výzvu, netuší, za jaké služby je dlužen. Od rozvodu je trvale hlášen na adrese obecního úřadu, proto se na něj žádné poplatky na této adrese nevztahují.Soud podle § 101 odst. 3 o. s. ř. jednal a rozhodl ve věci v nepřítomnosti žalobce a jeho zástupce, který svou neúčast u jednání omluvil.Provedeným dokazováním má soud za prokázaný následující skutkový stav: z výzvy k přihlášení poplatníka televizních poplatků a písemné informace o zařazení do evidence poplatníků bylo zjištěno, že od , datum, je žalovaný veden jako televizní poplatník. Z dopisu ze dne , datum, vyplývá, že žalobce informoval žalovaného, že byl zjištěn jako odběratel elektřiny a není zatím přihlášen jako poplatník televizních poplatků, je proto povinen ve lhůtě 30 dnů oznámit žalobci, že není držitelem televizního přijímače. Jinak bude veden jako poplatník televizních poplatků a bude povinen je pravidelně hradit. Žalovaný na dopis, doručený do datové schránky žalovaného dne , datum, , nereagoval. Dopisem ze dne , datum, vyzval žalobce žalovaného k zaplacení dlužných televizních poplatků ve výši , částka, + zákonného úroku z prodlení k uvedenému dni. Z výpisu detailu plateb bylo zjištěno, že nezaplaceny zůstaly poplatky za období listopad 2022 až červen 2023.Soud zhodnotil všechny provedené důkazy jak jednotlivě, tak i ve vzájemných souvislostech, a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná.Podle § 3 odst. 2 věta první zákona č. 348/2005 Sb. poplatníkem televizního poplatku je fyzická nebo právnická osoba, která vlastní televizní přijímač. Podle § 3 odst. 4 uvedeného zákona jestliže je fyzická osoba nebo právnická osoba, která není přihlášena v evidenci poplatníků rozhlasového poplatku nebo v evidenci poplatníků televizního poplatku, odběratelem elektřiny připojeným k distribuční soustavě, považuje se za poplatníka rozhlasového a televizního poplatku s povinností platit, pokud , právnická osoba, nebo České televizi (dále jen "provozovatel vysílání ze zákona") po jejich písemné výzvě neoznámí písemným čestným prohlášením opak, a to s účinností od marného uplynutí lhůty 30 dnů ode dne doručení této výzvy. Součástí výzvy musí být poučení o následcích neprokázání opaku v takto stanovené lhůtě. Podle § 5 odst. 1 cit. zák. poplatník, který je fyzickou osobou, platí televizní poplatek z jednoho televizního přijímače. Podle § 7 odst. 2 cit. zák. je-li poplatníkem fyzická osoba, je televizní poplatek splatný nejpozději do patnáctého dne každého kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž se fyzická osoba stala poplatníkem.V daném případě soud dospěl k závěru, že je oprávněný požadavek žalobce na zaplacení , částka, dle shora uvedeného zákona, když žalovaný se uplatněním zákonné fikce stal poplatníkem od listopadu 2022 tím, že neprohlásil na výzvu žalobce, že žádný televizní přijímač nevlastní, následně nezaplatil televizní poplatky za období shora uvedené a dluží tak žalobci žalovanou částku. Tvrzení žalovaného, že mu žádná výzva nebyla doručena, bylo vyvráceno doloženým dopisem doručovaným a doručeným žalovanému do jeho datové schránky.Pokud jde o úrok z prodlení, žalovaná se dostal do prodlení s plněním peněžitého dluhu, je proto povinen podle § 1970 o. z. a podle § 10 zákona č. 348/2005 Sb. platit úroky z prodlení. Výše úroků z prodlení odpovídá nař. vl. č. 351/2013 Sb ke dni počátku prodlení, úrok byl kapitalizován ke dni podání žaloby – tímto návrhem je soud vázán.Ze shora uvedených důvodů soud žalobě v plném rozsahu vyhověl.O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 151 o. s. ř. ve spojení s § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že ve věci zcela úspěšnému žalobci bylo přiznáno právo na náhradu nákladů řízení v celkové výši , částka, , kde , částka, představuje zaplacený soudní poplatek za žalobu, , částka, je odměna za jeden úkon právní služby podle § 14b odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb. Ve fázi řízení do podání žaloby, zástupce žalobce učinil do podání žaloby v řízení 2 úkony, proto odměna činí , částka, , dále přísluší 2 x paušální náhrada hotových výdajů ve výši , částka, podle § 14b odst. 2 cit. vyhl., po podání žaloby učinil zástupce žalobce jeden úkon právní služby (vyjádření k odporu), za to přísluší odměna ve výši , částka, dle § 7 vyhl. č. 177/1996 Sb., dále paušální náhrada hotových výdajů , částka, dle § 13 odst. 3 cit. vyhl. a rovněž částka odpovídající DPH z nákladů právního zastoupení podle § 137 odst. 3 o. s. ř. (, částka, ).