8 C 49/2024-20 — Okresní soud Praha-západ

1. Žalobce se domáhal zaplacení částky , částka, , neboť žalované dne , datum, poskytl záchytnou službu. Výše nákladů za poskytnutí této služby tvoří žalovanou částku. Žalovaná tento svůj dluh vůči žalobci stejného dne uznala co do výše i základu, avšak neuhradila ho.2. Vyjádření žalované k žalobě se soudu nepodařilo zjistit. Soud proto při rozhodování vycházel z tvrzení žalobce a z důkazů, které označil k prokázání svých tvrzení. Jelikož účastníci řízení souhlasili, aby ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení jednání, soud ústní jednání ve věci nenařídil, neboť má za to, že věc bylo možno rozhodnout na základě předložených listinných důkazů (§ 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), § 101 odst. 4 o. s. ř.).3. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru o následujícím skutkovém stavu. Žalobce poskytl žalované služby na protialkoholní záchytné stanici za celkovou částku , částka, , přičemž žalovaná tento dluh vůči žalobci uznal s tím, že splatnost byla stanovena na 30. den od podepsání listiny. Uznání dluhu žalovaná podepsala dne , datum, . Žalobce vyzval žalovanou k zaplacení žalované částky předžalobní výzvou. Žalovaná i přesto žalobci nezaplatila ničeho.4. Podle § 2053 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), Uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá.5. V řízení bylo zjištěno, že žalovaná uznala svůj dluh ve výši , částka, vůči žalobci, a má se tak za to, že tento dluh v tomto rozsahu existuje. Žalovaná v řízení netvrdila ani neprokázala opak, a soud proto vycházel z existence tohoto dluhu. Žalovaná taktéž neprokázala, že by žalobci jakoukoliv část tohoto dluhu zaplatila, a nárok žalobce je proto potřeba vnímat jako zcela oprávněný. Soud mu proto v plném rozsahu vyhověl. Vzhledem k tomu, že žalovaná v poskytnuté lhůtě splatnosti žalobci požadovanou částku nezaplatila, ocitla se dle § 1968 o. z. dne následujícího po splatnosti v prodlení. Proto je žalobce oprávněn požadovat taktéž úroky z prodlení dle § 1970 o. z., a to ve výši určené § 2 nařízení č. 351/2013 Sb.6. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 151 odst. l o. s. ř. za použití § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že ve věci zcela úspěšnému žalobci přiznal právo na náhradu nákladů řízení v celkové výši , částka, . Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši , částka, a z nákladů zastoupení advokátem, kdy žalobci náleží odměna stanovená podle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve výši , částka, za každý úkon právní služby vykonané advokátem a paušální náhrada výdajů stanovená dle odst. 5 stejného ustanovení v částce , částka, za každý ze tří úkonů právní služby (za převzetí a přípravu zastoupení, návrh ve věci samé a předžalobní výzvu k plnění). Dále pak daň z přidané hodnoty v sazbě 21 % stanovená ze shora uvedených částek vyjma soudního poplatku. , adresa, k zaplacení nákladů řízení byla určena třídenní (§ 160 odst. l o. s. ř.) s povinností plnit k rukám advokáta (§ 149 odst. l o. s. ř.).