8 C 96/2024-24 — Okresní soud Praha-západ

1. Žalobce se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne , datum, domáhal rozhodnutí, jímž by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit mu částku , částka, s příslušenstvím a náhradu nákladů řízení. Žalobu odůvodnil tím, že žalovaný dne , datum, uzavřel s právním předchůdcem žalobce společností , právnická osoba, ., (dále i jen jako „právní předchůdce“), smlouvu o úvěru č. , tel. číslo, , nedílnou součástí smlouvy byly i Obchodní podmínky a , právnická osoba, podmínky. Právní předchůdce žalobce na základě této smlouvy poskytl žalovanému úvěr ve výši , částka, . Žalovaný se naproti tomu zavázal takto poskytnuté finanční prostředky vrátit a zaplatit úrok ve výši 12,70 % ročně, a to vše formou pravidelných měsíčních splátek ve výši , částka, . Žalovaný nicméně tuto svou povinnost nesplnil, když poskytnutý úvěr řádně a včas nesplácel. Jakmile se žalovaný dostal s více než dvěma splátkami do prodlení, využil právní předchůdce žalobce svého práva a prohlásila ke dni , datum, celý úvěr za splatný. Právní předchůdce žalobce dne , datum, svou pohledávku za žalovaným vyplývající z úvěrové smlouvy smluvně postoupil společnosti , právnická osoba, ., IČO , IČO zainteresované společnosti 0/0, (dále jen „žalobce“). Žalobce následně žalovaného předžalobně vyzval k zaplacení dlužné částky s příslušenstvím. Žalovaný však na tuto výzvu nikterak nereagoval a dlužnou částku byť jen částečně nezaplatil.2. Stanovisko žalovaného k podané žalobě se soudu nepodařilo zjistit. Soud proto při rozhodování vycházel z žalobních tvrzení žalobkyně a z důkazů, které k prokázání svých tvrzení označila.3. Soud ve věci rozhodl za splnění podmínek stanovených v § 115a a § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů, neboť žalobkyně s tímto postupem souhlasila již v žalobě a žalovaný vůči tomuto postupu ničeho nenamítal, ač mu výzva k vyjádření souhlasu s tímto postupem s upozorněním na § 101 odst. 4 o. s. ř. byla řádně, a to nikoli fiktivně, doručena.4. Na základě žalobcem předložených listin soud zjistil následující skutkový stav věci, podle něhož mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným byla dne , datum, uzavřena smlouva o úvěru. Na základě smlouvy právní předchůdce žalobce poskytl žalovanému finanční prostředky ve výši , částka, , které se žalovaný spolu s příslušenstvím zavázal hradit v pravidelných měsíčních splátkách po , částka, , a to počínaje dnem , datum, . Strany si sjednaly, že žalovaný bude úvěr splácet spolu s úrokem ve výši 12,70 % ročně. Na základě odst. 12 a 14 produktových podmínek bylo mezi stranami ujednáno, že právní předchůdce žalobce má právo okamžitě zesplatnit dosud nesplacenou část úvěru v případě prodlení se splácením byť jen jediné splátky po dobu delší než tři měsíce nebo se splácením více než dvou splátek (důkaz: smlouva o úvěru ze dne , datum, ). Právní předchůdce žalobce prohlásil úvěr dne , datum, za splatný. (oznámení o prohlášení úvěru za splatný). Dne , datum, byla mezi právním předchůdcem žalobce a žalobcem uzavřena smlouva o postoupení pohledávek, o čemž byl žalovaný dne , datum, právním předchůdcem žalobce vyrozuměn (důkaz: oznámení o postoupení pohledávek ze dne , datum, společně s podacím archem). Žalobce následně dne , datum, prostřednictvím své zástupkyně žalovaného předžalobně vyzval k zaplacení dlužné částky v úhrnné výši , částka, (důkaz: výzva k úhradě dluhu ze dne , datum, společně s podacím archem).5. Takto zjištěný skutkový stav soud posoudil podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění účinném ke dni uzavření předmětné smlouvy o úvěru (dále jen „o. z.“).6. Podle § 1879 o. z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).7. Podle § 1968 o. z. je dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.8. Podle § 1970 o. z. může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li si strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.9. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.10. S ohledem na shora citovaná zákonná ustanovení a na zjištěný skutkový stav věci dospěl soud k závěru, že žaloba je zcela důvodná. Žalovaný uzavřel s právním předchůdcem žalobce smlouvu o úvěru ve smyslu § 2395 o. z., na základě které mu poskytl finanční prostředky ve výši , částka, , které se žalovaný zavázal prostřednictvím pravidelných měsíčních splátek vrátit a zaplatit úroky ve výši 12,70 % ročně. Žalovaný tuto svou smluvní povinnost nesplnil, když úvěr splácel se značnými prodlevami a po splatnosti. Právní předchůdce žalobce prohlásil úvěr dne , datum, za splatný. Následně došlo ke smluvnímu postoupení pohledávky ve smyslu § 1879 o. z., a to ve prospěch žalobce. O změně v osobě věřitele byl žalovaný postupitelem písemně vyrozuměn. Třebaže tak žalobce nebyl smluvní stranou úvěrové smlouvy, je aktivně věcně legitimován k podání této žaloby právě z titulu smluvního postoupení pohledávky. Soud zjistil, že nárok žalobce je oprávněný a že jej uplatnil ve správné výši odpovídající předloženým listinným důkazům. Žalovaný v řízení proti žalobcem provedenému výpočtu ničeho nenamítal a neuvedl na svou obranu nic, čím by nárok žalobce jakkoli zpochybnil. Protože se žalovaný ocitl v prodlení s plněním svého peněžitého dluhu, přiznal soud žalobci právo na zaplacení dlužné jistiny úvěru spolu se souvisejícími poplatky včetně kapitalizovaného smluvního úroku z nesplacené jistiny a kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení. Třídenní lhůtu k plnění soud v I. výroku tohoto rozsudku stanovil v souladu s § 160 odst. 1 části věty před středníkem o. s. ř.11. O nákladech řízení soud následně rozhodl ve II. výroku tohoto rozsudku tak, že úspěšnému žalobci v souladu s § 142 odst. 1 o. s. ř. přiznal právo na jejich náhradu v plné výši. Náklady žalobce v tomto případě sestávaly jednak ze zaplaceného soudního poplatku ve výši , částka, , jednak z odměny advokátky, která byla tvořena částkou , částka, za 3 úkony právní služby po , částka, dle § 11 odst. 1 písm. a), d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen „advokátní tarif“), za převzetí a přípravu zastoupení, sepis podání ve věci samé a výzvy k plnění se základním skutkovým a právním rozborem ve spojení s § 7 bodem 6. advokátního tarifu; dále z paušální náhrady hotových výdajů ve výši , částka, za 3 úkony právní služby po , částka, dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu. K tomu bylo dále nutno připočítat náhradu ve výši , částka, odpovídající 21 % DPH ze shora uvedených částek (vyjma soudního poplatku), neboť zástupkyně žalobce jakožto advokátka osvědčila, že je plátkyní této daně. Celkem tak náklady řízení žalobce činily , částka, . , právnická osoba, s § 160 odst. 1 části věty před středníkem o. s. ř. soud stanovil lhůtu k plnění rovněž v trvání tří dnů. Ve smyslu § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám advokátky, která žalobce v řízení zastupovala.