10 C 218/2025-15 — Okresní soud Praha-západ

1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu domáhala po žalované zaplacení v záhlaví uvedené částky s příslušenstvím s tvrzením, že se jedná o dlužné plnění z pojistné smlouvy č. , hodnota, ze dne , datum, uzavřené mezi žalobkyní a žalovanou s počátkem pojištění ke dni , datum, , jejímž předmětem bylo pojištění vozidla „NAŠE AUTO“. Na základě této smlouvy se žalovaná zavázala platit pojistné s roční splatností, což však žalovaná nečinila řádně a včas. Za období od , datum, do , datum, , kdy pojistná smlouva zanikla, činilo dlužné pojistné částku , částka, . Žalovaná pak dlužnou částku neuhradila ani přes předžalobní upomínku. Žalobkyně na žalované požadovala rovněž úrok z prodlení z částky , částka, za dobu ode dne následujícího po zániku pojistné smlouvy, tj. ode dne , datum, až do zaplacení.2. Žalovaná zůstala nečinná a k žalobě se během řízení nijak nevyjádřila.3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen o. s. ř.), podle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí., právnická osoba, této věci jde o řízení s cizím prvkem, protože žalovaná je občankou Vietnamské socialistické republiky. Vzhledem k tomu, že Smlouva mezi Československou socialistickou republikou a Vietnamskou socialistickou republikou o právní pomoci ve věcech občanských a trestních vyhlášená ve Sbírce zákonů pod č. 98/1984 Sb. otázku pravomoci projednat a rozhodnout danou věc neupravuje, a vzhledem k tomu, že neexistuje ani žádná jiná mezinárodní smlouva, kterou by mezi sebou Česká republika a Vietnamská socialistická republika sjednaly zvláštní pravidla pro určení pravomoci soudů obou států k projednávání závazkových sporů a která by měla aplikační přednost před nařízením Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne , datum, , o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech, posuzoval soud svou pravomoc podle článku 4 odst. 1 citovaného nařízení, podle kterého je dána pravomoc českých soudů věc projednat a rozhodnout, neboť žalovaná má bydliště na území České republiky.5. Předmětem řízení bylo peněžité plnění nepřevyšující částku , částka, . Soud proto postupoval podle § 157 odst. 4 o. s. ř. a z předložených listin (pojistná smlouva č. , hodnota, ze dne , datum, , předžalobní upomínka ze dne , datum, včetně podacího archu) učinil následující závěr o skutkovém stavu: Žalobkyně (jako pojistitel) uzavřela se žalovanou pojistnou smlouvu č. , hodnota, o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla („komplexní pojištění vozidla NAŠE , právnická osoba, : , SPZ, . Pojištění bylo sjednáno na dobu neurčitou s počátkem pojištění ode dne , datum, . Pojistné bylo splatné ročně s tím, že výše splátky pojistného činila částku , částka, . Pojistná smlouva byla ukončena ke dni , datum, . Žalovaná neuhradila pojistné za období od , datum, do , datum, ve výši , částka, . Žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky s upozorněním na možnost soudního vymáhání upomínkou ze dne , datum, . Žalovaná v řízení ani netvrdila, že by dlužnou částku uhradila.6. Soud věc posoudil zejména podle § 12 odst. 1 písm. e) a § 13 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla v platném a účinném znění, kdy k uzavření pojistné smlouvy došlo, a dle § 1970, § 2758 a § 2804 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, načež dospěl k závěru, že žaloba je důvodná.7. Soud vzal za zjištěné, že účastníci uzavřeli pojistnou smlouvu, na jejímž základě sjednali pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla, za což se žalovaná zavázala platit pojistné. Dále bylo zjištěno, že žalované vznikl v důsledku zániku pojištění odpovědnosti, k němuž z důvodu nezaplacení pojistného došlo dne , datum, , dluh odpovídající částce ve výši , částka, , přičemž na tuto dlužnou částku žalovaná ničeho neuhradila. Žalovaná přitom vůči tomuto nároku ničeho nenamítala a ani neuvedla na svou obranu žádné skutečnosti, jimiž by jej jakkoliv zpochybnila. Soud proto I. výrokem tohoto rozsudku žalobě v plném rozsahu vyhověl, přičemž v souladu s § 1970 o. z. žalobkyni přiznal rovněž zákonný úrok z prodlení z částky , částka, za dobu ode dne , datum, až do zaplacení tak, jak žalobkyně požadovala.8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce , částka, . Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce , částka, a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši , částka, sestávající z částky , částka, za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky , částka, za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t. a z částky , částka, za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po , částka, dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky , částka, ve výši , částka, .9. O povinnosti žalované zaplatit tuto náhradu k rukám zástupce žalobkyně bylo rozhodnuto podle § 149 odst. 1 o. s. ř. O třídenní lhůtě ke splnění obou povinností bylo rozhodnuto podle § 160 odst. 1 o. s. ř.