10 C 331/2025-26 — Okresní soud Praha-západ

Toto rozhodnutí obsahuje zkrácené odůvodnění podle § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“). Ve věci bylo rozhodnuto jen na základě předložených listinných důkazů bez nařízení jednání za podmínek § 115a o. s. ř., neboť žalobkyně s tímto předem souhlasila a žalovaná se ve stanovené lhůtě nevyjádřila, soud měl proto za to, že nemá námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.).Žalobkyně se domáhala zaplacení částky ve výši , částka, se shora uvedeným příslušenstvím z titulu neuhrazených lékařských a toxikologických vyšetření včetně převozu do zdravotnického zařízení dne , datum, .Z listinných důkazů, předložených stranami, zjistil soud následující skutkový stav. Žalovaná byla dne , datum, kontrolována hlídkou , právnická osoba, , kdy se podrobila orientačnímu vyšetření na přítomnost omamných a psychotropních látek s pozitivním výsledkem na přítomnost AMP/METH, následně byla žalovaná převezena do Fakultní nemocnice , adresa, , kde se odmítla podrobit vyšetření, zda není ovlivněna jinou návykovou látkou než alkoholem. Náklady na dopravu žalovaného do lékařského zařízení a na zdravotní výkony, kdy byl sepsán protokol o lékařském vyšetření byly vyúčtovány částkou celkem , částka, , kterou však žalovaná neuhradila ani přes předžalobní výzvu k plnění.Po právní stránce soud věc posoudil podle § 24 odst. 2, 3 a 5 zákona č. 65/2017 Sb., o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek, podle nějž platí, že prokáže-li se přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky, uhradí vyšetřovaná osoba tomu, kdo uhradil poskytovateli zdravotních služeb odborné lékařské vyšetření podle odstavce 1, náklady, které mu úhradou odborného lékařského vyšetření vznikly. Náklady na dopravu vyšetřované osoby do zdravotnického zařízení za účelem provedení odborného lékařského vyšetření hradí v případě, že se prokáže přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky, vyšetřovaná osoba. Toxikologické vyšetření hradí poskytovateli zdravotních služeb ten, kdo si toto vyšetření vyžádal. Není-li uhrazená částka součástí nákladů řízení podle jiného právního předpisu a prokáže-li se přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky, uhradí vyšetřovaná osoba tomu, kdo uhradil poskytovateli zdravotních služeb toxikologické vyšetření, náklady, které mu úhradou toxikologického vyšetření vznikly.Dospěl poté k závěru, že žalované vznikla povinnost uhradit žalobkyni shora specifikované náklady za dopravu do lékařského zařízení i náklady na lékařská a toxikologická vyšetření, neboť se u ni prokázala přítomnost jiné návykové látky. Jelikož žalovaná tento svůj dluh vůči žalobkyni ve výši , částka, řádně a včas neuhradila, dostala se současně podle § 1968 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), po uplynutí stanovené lhůty od doručení výzvy k úhradě do prodlení. Soud proto uplatněný nárok v plném rozsahu žalobkyni přiznal, a to včetně zákonných úroků z prodlení podle § 1970 o. z. ve výši podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb.O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř. vzhledem k tomu, že žalobkyně se práva na náhradu nákladů řízení vzdala.Soud ovšem i v tomto případě postupoval podle § 2 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, neboť žalobkyně je od soudních poplatků ze zákona osvobozena, a rozhodl proto, jak ve výroku III rozsudku uvedeno. Výše poplatku byla stanovena podle položky 1 bod 1 písm. a) sazebníku poplatků, poplatek je třeba uhradit na účet soudu č. , č. účtu, , variabilní symbol , var. symbol, .Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř., když nebylo důvodu stanovit lhůtu delší či plnění ve splátkách.