10 C 64/2025-217 — Okresní soud Praha-západ

1. Žalobce podal ke zdejšímu soudu dne , datum, žalobu, kterou se domáhá, aby soud povolil služebnost nezbytné cesty, zakládající nerušené právo chůze a jízdy, ve prospěch vlastníka domu č.p. , Anonymizováno, , na pozemku p.č. , hodnota, a pozemku p.č. , hodnota, , nemovitostí zapsaných u , právnická osoba, pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště , adresa, -západ, katastrální území , adresa, pod Medníkem, na listu vlastnictví č. , hodnota, , a to všemi vozidly, přes pozemky p.č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, a p.č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , nemovitosti zapsané u , právnická osoba, pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště , adresa, -západ, katastrální území , adresa, pod Medníkem, na listu vlastnictví č. , hodnota, , v rozsahu stanoveném geometrickým plánem, a to za úplatu stanovenou soudem. Žalovaná namítla, že rozsudkem Okresního soudu , adresa, -západ v řízení vedeném pod sp. zn. , spisová značka, o určení vlastnictví k pozemku p.č. , hodnota, , jehož součástí je stavba, rodinný dům č.p. , Anonymizováno, , a rozsudkem Krajského soudu v Praze ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , bylo mimo jiné pravomocně rozhodnuto, že vlastníkem předmětné stavby č.p. , Anonymizováno, , na pozemku p.č. , hodnota, je žalovaná.2. Na jednání, konaném dne , datum, , proto vzal žalobce podanou žalobu v celém rozsahu zpět., právnická osoba, ohledem na výše uvedené zpětvzetí žaloby postupoval soud podle § 96 odst. 2, 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř.) a řízení zastavil.4. Soud dále výrokem III. tohoto usnesení rozhodl o vrácení části zaplaceného soudního poplatku žalobci, a to v souladu s § 10 odst. 3 zák. č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích. V posuzovaném případě výše zaplaceného soudního poplatku činila , částka, , soud proto v souladu s uvedeným ustanovením vrátil soudní poplatek ve výši , částka, .5. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle § 146 odst. 2 o.s.ř., podle kterého jestliže některý z účastníků zavinil, že řízení muselo být zastaveno, je povinen hradit jeho náklady. Byl-li však pro chování žalovaného (jiného účastníka řízení) vzat zpět návrh, který byl podán důvodně, je povinen hradit náklady řízení žalovaný (jiný účastník řízení). V projednávané věci pak žalobce ani netvrdil, že by snad podanou žalobu vzal zpět výhradně pro chování žalované, a zastavení řízení tedy procesně zavinil žalobce svým zpětvzetím. Povinnost k náhradě nákladů řízení má proto právě žalobce. Soud tedy přiznal žalované nárok na náhradu nákladů řízení v částce , částka, . Tyto náklady sestávají z nákladů na zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 9 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši , částka, sestávající z částky , částka, za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky , částka, za písemné podání ve věci samé (vyjádření k žalobě), z částky , částka, za písemné podání ve věci samé (vyjádření k návrhu žalobce na přerušení řízení), z částky , částka, za účast na jednání soudu konaném dne , datum, dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t., včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po , částka, dle § 13 odst. 4 a. t. za výše uvedené úkony a náhradu za DPH v sazbě 21% z uvedených částek. Lhůtu k plnění soud stanovil dle § 160 odst. 1 o.s.ř. Plněno má být dle §149 odst. 1 o.s.ř. k rukám právního zástupce žalované.