16 C 33/2025-43 — Okresní soud Praha-západ

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne , datum, u zdejšího soudu domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost vyklidit bytovou jednotku uvedenou ve výroku I. tohoto rozsudku (dále jen „bytová jednotka“). Žalobu odůvodnila tím, že žalobkyně s žalovaným uzavřela dne , datum, smlouvu o nájmu, jíž žalobkyně přenechala žalovanému do užívání bytovou jednotku a žalovaný bytovou jednotku do užívání přijal a zavázal se za její užívání platit nájemné ve výši , částka, měsíčně. Žalobkyně s žalovaným uzavřela dne , datum, dohodu o ukončení nájemního vztahu. Nájemní smlouva ze dne , datum, byla ukončena dne , datum, . Žalovaný se zavázal předat žalobkyni bytovou jednotku ke dni ukončení smlouvy o nájmu. Žalovaný tak však neučinil, bytovou jednotku nepředal a bytovou jednotku stále využívá v rozporu s uzavřenou smlouvou. Předžalobní výzvou ze dne , datum, byl žalovaný žalobkyní vyzván k vyklizení bytové jednotky ve lhůtě do , datum, do 10:00 hod. Žalovaný na předžalobní výzvu žádným způsobem nereagoval a bytovou jednotku do dnešního dne nevyklidil.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Soud proto při rozhodování vycházel z tvrzení žalobkyně a z důkazů, které označila k prokázání svých tvrzení.3. Soud ve věci rozhodl za splnění podmínek stanovených v § 115a a § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů.4. Soud na základě listin předložených žalobkyní dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci. Žalobkyně je výlučným vlastníkem bytové jednotky (důkaz: výpis z katastru nemovitostí). Žalobkyně s žalovaným uzavřela dne , datum, smlouvu o nájmu, jíž žalobkyně přenechala žalovanému do užívání bytovou jednotku a žalovaný bytovou jednotku do užívání přijal a zavázal se za její užívání platit nájemné ve výši , částka, měsíčně (důkaz: smlouva o nájmu ze dne , datum, ). Žalobkyně s žalovaným uzavřela dne , datum, dohodu o ukončení nájemního vztahu ke dni , datum, (důkaz: dohoda o ukončení nájemního vztahu ze dne , datum, ). Žalovaný však do dne , datum, bytovou jednotku nepředal, i když se zavázal tak učinit (důkaz: potvrzení o převzetí dohody o ukončení nájemního vztahu ze dne , datum, ). Žalovaný byl vyzván k vyklizení bytové ve lhůtě do , datum, do 10:00 hod. (důkaz: výzva k vyklizení bytu ze dne , datum, ) Žalovaný na výzvu k vyklizení nikterak nereagoval.5. Takto zjištěný skutkový stav soud posoudil podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“).6. Podle § 1040 odst. 1 o. z. ten, kdo věc neprávem zadržuje, může být vlastníkem žalován, aby ji vydal.7. Podle § 1041 odst. 1 o. z. musí ten, kdo se vydání věci domáhá, popsat věc takovými znaky, kterými se rozeznává od jiných věcí téhož druhu.8. Podle § 1042 o. z. se vlastník může domáhat ochrany proti každému, kdo neprávem zasahuje nebo ruší jeho vlastnická práva jinak než tím, že mu věc zadržuje.9. Podle § 1981 o. z., stranám je na vůli ujednat si zánik závazku, aniž bude zřízen závazek nový.10. Podle § 2292 o. z., nájemce odevzdá byt pronajímateli v den, kdy nájem končí. Byt je odevzdán, obdrží-li pronajímatel klíče a jinak mu nic nebrání v přístupu do bytu a v jeho užívání. Opustí-li nájemce byt takovým způsobem, že nájem lze bez jakýchkoli pochybností považovat za skončený, má se byt za odevzdaný ihned.11. Na základě shora uvedeného zjištěného skutkového stavu věci a výše citovaných zákonných ustanovení dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Žalobkyně předloženými listinnými důkazy prokázala, že uzavřela se žalovaným nájemní smlouvu, na základě které mu přenechala do nájmu bytovou jednotku. Zatímco žalobkyně veškeré své smluvní povinnosti splnila, žalovaný porušil svou závazkovou povinnost tím, že řádně a včas nepředal žalobkyni bytovou jednotku. Žalobkyně žalovaného vyzvala k vyklizení bytové jednotky, neboť jí žalovaný užívá bez právního důvodu. Soud zjistil, že nárok žalobkyně je oprávněný a že jej uplatnila v souladu s předloženými listinnými důkazy. Žalovaný v řízení proti žalobnímu návrhu ničeho nenamítal, na svou obranu neuvedl nic, čím by nárok žalobkyně jakkoli zpochybnil. S ohledem na shora uvedené soud uzavřel, že žalovaný užívá předmětnou bytovou jednotku bez právního důvodu a žalobkyně se po právu domáhá ochrany svého vlastnického práva cestou žaloby na vyklizení bytové jednotky (§ 1040 o. z.), když soud neshledal důvodu pro odepření ochrany vlastnického práva žalobkyni. Soud proto při svém rozhodnutí vyšel ze žalobkyní předložených listinných důkazů, které její nárok zcela jednoznačně prokázaly. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto dle ustanovení § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř., kdy soud uložil žalovanému povinnost předmětné nemovitosti vyklidit v zákonné 15denní lhůtě, když žalovaný neuvedl žádné skutečnosti, které by odůvodňovaly to, aby soud mohl žalovanému prodloužit lhůtu pro vyklizení bytu nad zákonnou 15denní lhůtu.12. O nákladech řízení soud následně rozhodl ve II. výroku tohoto rozsudku tak, že úspěšné žalobkyni v souladu s § 142 odst. 1 o. s. ř. přiznal právo na jejich náhradu v plné výši. Náklady žalobkyně v tomto případě sestávaly jednak ze zaplaceného soudního poplatku ve výši , částka, , jednak z paušální náhrady účastníka, který nebyl zastoupen ve smyslu § 137 odst. 2 o. s. ř. tvořené částkou , částka, za 2 úkony po , částka, (sepis podání ve věci samé a výzva k plnění) dle § 151 odst. 3 o. s. ř. ve spojení s § 1 odst. 3 a § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb. Celkem tak náklady řízení žalobkyně činily částku , částka, . V souladu s § 160 odst. 1 části věty před středníkem o. s. ř. soud stanovil lhůtu k plnění v trvání tří dnů.