16 C 83/2025-24 — Okresní soud Praha-západ

1. Žalobce se žalobou podanou ke zdejšímu soudu domáhal na žalovaném zaplacení v záhlaví uvedené částky s příslušenstvím s tvrzením, že se jedná o škodu, kterou jí žalovaný jako zaměstnanec způsobil. Žalovaný byl u žalobce v zaměstnaneckém poměru ode dne , datum, v pozici asistenčního technika, v rámci dané smlouvy byla sjednána zkušební doba v délce 3 měsíců. Zaměstnavatel se zaměstnancem ukončil pracovní poměr okamžitým rozvázáním pracovního poměru v rámci této zkušební doby ke dni , datum, . Po skončení zaměstnaneckého poměru žalovaný žalobkyni nevrátil kartu Fidoo, platební kartu vydávanou společností , právnická osoba, ., kterou mu zaměstnavatel svěřil za účelem úhrady jeho potřeb spojených s výkonem práce. Žalobce dodatečně zjistil, že touto kartou žalovaný neoprávněně prováděl úhrady svých soukromých potřeb, a to i po skončení pracovního poměru, v celkové výši , částka, . Žalobce vyzval žalovaného k vrácení platebního prostředku a zároveň úhradě vzniklé škody, žalovaný na to nijak nereagoval, a to ani ve vztahu k předžalobní upomínce zaslané mu právním zástupcem žalobce dne , datum, .2. Stanovisko žalovaného k podané žalobě se soudu nepodařilo zjistit. Soud proto při rozhodování vycházel z tvrzení žalobce a z důkazů, které označil k prokázání svých tvrzení.3. Soud ve věci rozhodl za splnění podmínek stanovených v § 115a a § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů.4. Na základě žalobcem předložených listin soud zjistil následující skutkový stav věci.5. Dne , datum, uzavřel žalobce jako zaměstnavatel se žalovaným jako zaměstnancem pracovní smlouvu na dobu určitou do , datum, , ve smlouvě byla sjednána zkušební doba v délce tří měsíců, s výkonem práce asistenčního technika, pracovní poměr byl ukončen okamžitým rozvázáním pracovního poměru ze strany zaměstnavatele dne , datum, (pracovní smlouva ze dne , datum, , okamžité rozvázání pracovního poměru ze dne , datum, ).6. K výkonu práce obdržel od zaměstnavatele platební prostředek – kartu Fidoo. Touto kartou následně neoprávněně čerpal prostředky zaměstnavatele v období od , datum, do , datum, v celkové výši , částka, (informace o kartě, výpis transakcí za měsíc červen a červenec, osobní vyúčtování , Jméno žalovaného, ). Ačkoliv přislíbil v rámci projednání věci úhradu neoprávněně čerpaných částek, neučinil tak, neučinil tak ani k výzvě právního zástupce žalobce (emailová komunikace ze dne 21. 8 2024, předžalobní výzva, podací lístek).7. Dle ustanovení § 301 odst. 1 písm. d) zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce (dále jen z. p.) zaměstnanci jsou povinni řádně hospodařit s prostředky svěřenými jim zaměstnavatelem a střežit a ochraňovat majetek zaměstnavatele před poškozením, ztrátou, zničením a zneužitím a nejednat v rozporu s oprávněnými zájmy zaměstnavatele.8. Dle ustanovení § 250 odst. 1 z. p. zaměstnanec je povinen nahradit zaměstnavateli škodu, kterou mu způsobil zaviněným porušením povinností při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním.9. Dle 263 odst. 1 z. p. výši požadované náhrady škody je zaměstnavatel se zaměstnancem povinen projednat a písemně mu ji oznámit zpravidla nejpozději do 1 měsíce ode dne, kdy bylo zjištěno, že škoda vznikla a že je zaměstnanec povinen ji nahradit.10. Podle § 1968 o. z. je dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.11. Podle § 1970 o. z. může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.12. Po provedeném dokazování a náležitém zjištění stavu dané věci dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. V řízení bylo prokázáno, že žalobce uzavřel se žalovaným pracovní smlouvu, tvořící základ pracovního poměru, který zde vznikl. V rámci tohoto pracovního poměru měl žalovaný jako zaměstnanec svěřenu k úhradě nákladů souvisejících s plněním pracovních úkolů platební kartu, kterou v době, kdy pracovní poměr trval, čerpal. Tuto kartu nevrátil ani po skončení pracovního poměru a nadále čerpal prostředky, které náležely jeho (bývalému) zaměstnavateli. Porušil tak jednu ze základních povinnost zaměstnance, a sice povinnost pečovat o svěřené prostředky zaměstnavatele a řádně s nimi hospodařit. Soud tak má za prokázané, že zde vznikla škoda, za níž nese žalovaný odpovědnost. Z provedeného dokazování dále vyplývá, že žalobce jako zaměstnavatel učinil pokus věc se žalovaným projednat a že k úhradě vzniklé škody žalovaného vyzval, včetně výzvy předžalobní upomínkou.13. Protože žalovaný náhradu škody neuhradil k výzvě žalobce, ocitl tento se zaplacením žalované částky v prodlení. Proto soud žalobě výrokem I. tohoto rozsudku vyhověl. Výše příslušenství v podobě úroku z prodlení (§ 1968 o. z.) je přitom dána § 1970 o. z. ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. tak, že přiznal žalobci, jež byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce , částka, a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši , částka, sestávající z částky , částka, za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky , částka, za výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t., z částky , částka, za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky , částka, za účast na přípravě jednání ve smyslu dle § 11 odst. 2 písm. g) a. t., včetně tří paušálních náhrad výdajů po , částka, dle § 13 odst. 4 a. t., ve znění do , datum, , a jedné paušální náhrady ve výši , částka, dle § 13 odst. 4 a t., ve znění účinném od , datum, , a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky , částka, ve výši , částka, , celkem tedy , částka, .15. O povinnosti žalovaného zaplatit tuto náhradu k rukám zástupce žalobce bylo rozhodnuto podle § 149 odst. 1 o. s. ř. O třídenní lhůtě ke splnění obou povinností bylo rozhodnuto podle § 160 odst. 1 o. s. ř.