18 C 190/2025-27 — Okresní soud Praha-západ

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení shora uvedené částky s odůvodněním, že s žalovaným uzavřela její právní předchůdkyně BNP Paribas , právnická osoba, dne , datum, Smlouvu o revolvingovém úvěru, na základě které poskytla žalovanému úvěr s úvěrovým rámcem , částka, a ten se zavázal částku splácet spolu s úrokem a dalšími poplatky. Z hlediska posouzení úvěruschopnosti vycházela z údajů poskytnutých žalovaným, lustrace registrů , Anonymizováno, a , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , evidence exekucí a insolvenčních rejstříku. Na základě detailního posouzení a ověření informací úvěr schválila. Protože žalovaný dluh ani přes výzvy neplnil a byl v prodlení s víc než dvěma splátkami, právní předchůdkyně žalobkyně dluh zesplatnila. Žalovaný čerpal celkem , částka, a uhradil , částka, .2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Účastníci byli vyzváni, aby soudu sdělili, zda souhlasí s postupem dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), podle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Jelikož žalobkyně s tímto postupem souhlasila a žalovaný se ve stanovené lhůtě nevyjádřil, a soud měl proto za to, že s tímto postupem souhlasí (§ 101 odst. 4 o. s. ř.), nebylo třeba k projednání věci samé nařídit jednání.4. Na základě provedeného dokazování soud učinil následující skutková zjištění.5. Žalovaný uzavřel dne , datum, smlouvu, ve které se BNP Paribas , právnická osoba, zavázala žalovanému poskytnout úvěr s úvěrovým rámcem , částka, a ten se danou částku zavázal za sjednaných podmínek splácet s úrokem a dalšími poplatky. Žalovaný uvedl, že žije v nájmu, je svobodný, nemá děti, jeho zaměstnavatelem je , adresa, , má příjem , částka, čistého a výdaje , částka, . Nemá žádné finanční závazky (zjištěno z Žádosti/smlouvy o revolvingovém úvěru č. , hodnota, ). Právní předchůdkyně vyšla z těchto částek s tím, že sdělené údaje ověřovala na základě lustrace insolvenčního rejstříku a registru , Anonymizováno, . Ze sdělené částky výdajů vyšla i po srovnání s interními informacemi a aktuálními údaji životních nákladů a normativních nákladů na bydlení, tedy ekonomického modelu (zjištěno z protokolu o prověření úvěruschopnosti klienta).6. Žalovaný z dluhu uhradil , částka, (zjištěno ze seznamu transakcí).7. BNP Paribas , právnická osoba, postoupila svou smlouvu s žalovaným žalobkyni (zjištěno z notářského zápisu , tituly před jménem, , jméno FO, ze dne , datum, ), což bylo žalovanému oznámeno (zjištěno z oznámení o postoupení smluv).8. Žalobkyně zaslal žalovanému výzvu, ve které jej upozornil na dluh po splatnosti a vyzval jej k úhradě splátky s tím, že v opačném případě bude úvěr zesplatněn a žalobkyně odstoupí od smlouvy (zjištěno z poslední výzvy k úhradě dlužné částky ze dne , datum, ). Následně žalovaného vyzvala ke splacení celého dluhu (zjištěno z listiny „splaťte celý dluh“ ze dne , datum, ).9. Žalobkyně žalovanému zaslala předžalobní výzvu, ve které mu stanovila lhůtu k zaplacení do 5 dnů od doručení (zjištěno z předžalobní výzvy). K poštovní přepravě ji podala , datum, (zjištěno z podacího archu).10. Na základě takto zjištěných skutečností soud učinil následující závěr o skutkovém stavu. Právní předchůdkyně žalobkyně s žalovaným uzavřeli smlouvu, na jejímž základě žalovaný čerpal , částka, a zavázal se tuto částku splácet spolu se sjednaným úrokem a poplatky. Při uzavření smlouvy sdělil, že má příjem ze zaměstnání , částka, čistého, žije v nájmu, jeho výdaje činí , částka, měsíčně. Právní předchůdkyně vyšla ze sdělených údajů s tím, že žalovaného vedle toho lustrovala v registrech SOLUS a insolvenčním rejstříku. Následně byla úvěrová smlouva postoupena žalobkyni. Protože žalovaný dluh řádně nesplácel, byl tento zesplatněn. Žalovaný uhradil na splátky dluhu celkem , částka, . Žalobkyně mu , datum, odeslala předžalobní výzvu, ve které byla stanovena lhůta k zaplacení do 5 dnů od doručení.11. Zjištěný skutkový děj soud posoudil s ohledem na datum uzavření dohody podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), a zejména zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), neboť tuto dohodu uzavírala právní předchůdkyně žalobkyně jako podnikatel a žalovaný jako spotřebitel.12. Podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.13. Podle § 86 zákona o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do , datum, , poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet (odst. 1). Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy (odst. 2).14. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném od , datum, , poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.15. Soud se ve světle uvedené právní úpravy nejprve zabýval otázkou, zda žalobkyně (resp. její právní předchůdkyně) s odbornou péčí posoudila schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr, či nikoliv a dospěl k závěru, že tomu tak v daném případě nebylo. Žalobkyně sice na výzvu soudu vznesla tvrzení a předložila listinu týkající se toho, jak byla úvěruschopnost posouzena, nicméně ta závěru o posouzení s odbornou péčí sama o sobě nesvědčí. V řízení tak bylo prokázáno, že poskytovatel úvěru vycházel v zásadě pouze z tvrzení samotného žalovaného uvedených v žádosti o úvěr a vedle toho byla provedena lustrace registru , Anonymizováno, a insolvenčního rejstříku. Není zřejmé, že by daným šetřením byla jakkoliv doložena tvrzení samotného žalovaného o jeho poměrech. Žalobkyně tedy nepředložila žádné listiny svědčící o tom, že by její právní předchůdkyně od žalované požadovala např. výpisy z účtu, nájemní smlouvu, výplatní pásky či jiné listiny, které by mohly svědčit o jeho majetkových poměrech. V tomto směru lze proto uzavřít, že právní předchůdkyně žalobkyně vycházela pouze z tvrzení samotného žalovaného uvedených v žádosti o úvěr, což nelze považovat z hlediska řádného posouzení úvěruschopnosti za dostačující. Tím spíše, jestliže žalovaný tvrdil, že žije v nájmu a jeho celkové měsíční výdaje činí , částka, , což neodpovídá zcela zjevně nasvědčuje tomu, že přinejmenším uváděné výdaje byly podhodnocené a měly být řádně prověřovány. Lze uzavřít, že úvěruschopnost řádně zkoumána nebyla. Na uvedených závěrech nemůže nic změnit ani skutečnost, že žalovaný úvěr po určitou dobu fakticky splácel (viz rozsudek Soudního dvora EU ze dne , datum, ve věci , Anonymizováno, /22, , právnická osoba, . proti , právnická osoba, .).16. Soud tedy uzavřel, že dohoda, na jejímž základě byl poskytnut úvěr, je absolutně neplatná ve smyslu výše uvedených ustanovení a neplatná jsou všechna její ustanovení.17. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.18. Jestliže žalobkyně žalovanému poskytla částku , částka, , u které nebyl s ohledem na výše uvedené dán žádný právní důvod, pro který by si ji žalovaný mohl ponechat a žalovaný z ní vrátil pouze , částka, , soud žalobkyni přiznal nárok na úhradu rozdílu mezi těmito částkami jako bezdůvodného obohacení. Povinnost vydat toto bezdůvodné obohacení soud žalovanému uložil společně se zákonný