18 C 235/2024-96 — Okresní soud Praha-západ

1. Manželka se návrhem domáhala vydání rozhodnutí o zúžení společného jmění manželů o částku , částka, s tím, že se tato částka přikáže do výlučného vlastnictví žalovaného a žalovaný zaplatí žalobkyni vypořádací podíl , částka, . Žalovaný po opuštění společné domácnosti převedl v roce 2021 z bankovního účtu č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, vedeného na jeho jméno celkem , částka, na účet společnosti , právnická osoba, ., v roce 2022 částku , částka, a v roce 2023 částku , částka, . Tyto peněžní prostředky byly společné obou manželů. O těchto převodech se žalobkyně dozvěděla až v rámci řízené ve věci péče o nezletilé děti. Dále vyšlo najevo, že žalovaný dne , datum, vybral z účtu společnosti , právnická osoba, . v hotovosti částku , částka, . Žalovaný tedy odváděl prostředky ze společného jmění do dané společnosti, načež obchodní podíl v ní převedl na osobu, proti které je vedena řada exekucí a má hlášen trvalé bydliště na obecním úřadu. Žalovaný tedy činí kroky směřující ke zmenšení rozsahu společného jmění, nehospodárně tyto prostředky používá bez jakéhokoliv souhlasu žalobkyně.2. Žalovaný navrhl, aby soud žalobu zamítl. Uvedl, že manželství bylo pravomocně rozvedeno a tím zaniklo společné jmění. Rozsudek o rozvodu se stal překážkou, aby soud mohl jednat o zúžení již zaniklého společného jmění. Společnost , právnická osoba, . byla pořízena za trvání manželství. Je zbytečné podezírat žalovaného z odklánění prostředků ze společného jmění. Veškerý pohyb finančních prostředků má zanesen v pokladní knize a budou zahrnuty do masy společného jmění při jeho vypořádání. Ani výše vypořádacího podílu neodpovídá realitě.3. Soud vyšel z následujícího skutkového zjištění, na jehož základě také učinil závěr o skutkovém stavu.4. Manželství účastníků bylo pravomocně rozvedeno (soud vzal za prokázané shodným tvrzením účastníků).5. Soud zamítl návrhy na provedení dalších důkazů z důvodu nadbytečnosti, neboť za situace, kdy bylo manželství rozvedeno, by další dokazování nemohlo s ohledem na předmět tohoto řízení přinést žádná podstatná zjištění,6. Po právní stránce takto zjištěný skutkový stav soud posoudil následovně.7. Podle § 724 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), je-li pro to závažný důvod, soud na návrh manžela společné jmění zruší nebo zúží jeho stávající rozsah.8. Dojde-li k zúžení společného jmění manželů, dochází k zániku společného jmění manželů k součástem, které byly předmětem zúžení. Dojde-li ke zrušení společného jmění, zaniká k okamžiku právní moci rozhodnutí společné jmění jako celek. Po zrušení společného jmění či po zániku společného jmění manželů k vymezeným součástem v důsledku zúžení musí následovat vypořádání majetkového vztahu k těmto součástem podle § 736 o. z. a násl. (PSUTKA, Jindřich. § 724 [Zrušení nebo zúžení společného jmění soudem]. In: KRÁLÍČKOVÁ, Zdeňka, HRUŠÁKOVÁ, Milana, WESTPHALOVÁ, Lenka a kol. Občanský zákoník II. Rodinné právo (§ 655−975). 2. vydání. , adresa, : , právnická osoba, . Beck, 2020, s. 247).9. Pro nyní projednávanou věc je podstatné, že v mezidobí od podání žaloby bylo pravomocně rozvedeno manželství účastníků řízení. Tím také ze zákona došlo k zániku jejich společného jmění, které pouze nebylo doposud vypořádáno. Je tudíž vyloučeno, aby soud rozsah zaniklého společného jmění nyní na návrh žalobkyně zužoval, neboť důsledkem zúžení je opět jeho zánik. Z povahy věci je vyloučeno, aby došlo k zániku společného jmění manželů, které již zaniklo ze zákona rozvodem manželství.10. Žalobkyně na podporu své argumentace odkazovala na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , nicméně soud v něm oporu pro tuto argumentaci nenalézá. V dané věci se soudy zabývaly zúžením společné jmění v situaci, kdy rozvodové řízení teprve probíhalo a manželství tedy (na rozdíl od věci nyní projednávané) pravomocně rozvedeno nebylo. Podstatné ani není, že žalobkyně podávala žalobu ještě za trvání manželství, neboť rozhodující je skutkový stav v době vyhlášení rozsudku [§ 154 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“)]. Soud proto žalobu zamítl.11. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl v souladu s § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že ve věci zcela úspěšnému žalovanému náleží plná náhrada nákladů řízení, které sestávají z nákladů zastoupení advokátkou v rozsahu jím požadovaných dvou úkonů. Soud při určení výše tarifní hodnoty nevycházel z výše peněžité částky, kterou žalobkyně požadovala přiznat, neboť předmětem sporu dle jeho názoru nebyla částka jako taková, ale pouze jiné uspořádání vlastnictví předmětných peněz. V případě, že uvedená částka , částka, náleží do SJM, polovina této částky náleží žalobkyni. Pokud by tedy žalobkyní požadovaným způsobem bylo rozhodnuto, nedošlo by na straně žalobkyně k zisku částky , částka, , ale pouze k jinému uspořádání vlastnictví. Náhrada se tak sestává z odměny za dva úkony právní služby (vyjádření k žalobě, účast na jednání). Za každý z těchto úkonů mu náleží odměna, přičemž v případě jednoho úkonu poskytnutého do , datum, se jedná o , částka, a v případě jednoho úkonu po uvedeném datu o , částka, , celkem , částka, , [§ 9 odst. 1 ve spojení s § 7 bodem 5. vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif) s přihlédnutím k přechodným ustanovením novely č. 258/2024 Sb.]. Za každý z těchto úkonů žalovanému náleží také náhrada hotových výdajů, přičemž opět v případě jednoho úkonu poskytnutého do , datum, se jedná o , částka, a v případě jednoho úkonu po uvedeném datu o , částka, (§ 13 odst. 4 advokátního tarifu s přihlédnutím k přechodným ustanovením novely č. 258/2024 Sb.). Protože je zástupkyně žalovaného plátkyní DPH, je součástí také náhrada této daně v sazbě 21 % z , částka, , tj. , částka, . Celkem se tak jedná o , částka, . Lhůtu k plnění soud určil třídenní (§ 160 odst. l o. s. ř.) s povinností plnit k rukám advokátky (§ 149 odst. l o. s. ř.).