4 C 52/2025-48 — Okresní soud Praha-západ

Žalobou ze dne , datum, se žalobce domáhal vyloučení majetku z exekuce podle § 267 o.s.ř. Uvedl, že došlo k omylu, když byly na účet společnosti , právnická osoba, zaslány dvě částky (, částka, dle faktury č. , hodnota, vystavené společnosti Průkopník úspor s.r.o. a , částka, dle faktur č. , hodnota, vystavení společnosti , právnická osoba, .), které představují majetek žalobce. Tyto částky byly poté exekučně zablokovány v rámci exekučního řízení vedeného proti povinnému , jméno FO, , který je trestně stíhán a sám žalobce s ním vede spor o zaplacení. Obě faktury vystavil žalobce jako OSVČ na základě smluvního vztahu mezi ním a společnostmi. Částky byly omylem zaslány na účet , právnická osoba, , její činnosti se nijak nedotýkají. Navrhuje vyloučit tyto částky z exekuce vedené pod sp.zn. , spisová značka, , jako žalovaného označuje , tituly před jménem, , jméno FO, , soudního exekutora, sídlem , adresa, .V řízení byl nejprve žalobce vyzván soudem neformálně, aby označil exekuční řízení, kterého se žaloba týká a byl veden k tomu, jak tak má učinit. Podle jeho označení a informací v žalobě obsažených a přiložených dokumentů nebylo možno řízení ztotožnit, kromě toho byl evidentní rozpor mezi tvrzeními a dokumenty. Žalobce nejen, že podle poučení nepostupoval, ale uvedl opět spisovou značku exekutora, a to tentokráte sp. zn. , spisová značka, a jako žalovanou označil soudní exekutorku , Jméno žalovaného, , když dříve uváděl , spisová značka, . Neoznačil tak ani exekuční řízení, jak je vedeno u soudu, aby bylo možno alespoň toto řízní identifikovat včetně určení, kdo je oprávněným a zda by byl vůbec zdejší soud příslušný k projednání věci, protože ani v systému soudu se nepodařilo možné řízení dohledat. Dále soud nad rámec svých povinností k vyjasnění požadavku žalobce provedl dotazy na možné soudní exekutory (, tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly před jménem, , právnická osoba, , tituly před jménem, , jméno FO, ) a uvedené sp. zn., k vyjasnění však nedošlo. Proto byl žalobce usnesením ze dne , datum, č.j. , spisová značka, vyzván k řádného doplnění žaloby ve lhůtě 14 dnů ode dne doručení usnesení o výzvě a byl poučena, jakým způsobem má opravu provést a o následku nesplnění, tj. o možnosti odmítnutí. Usnesení bylo žalobci doručen do jeho datové schránky dne , datum, . Žalobce však na výzvu soudu vůbec nereagoval a podání nedoplnil. Lhůta k doplnění podání tak marně uplynula, aniž by byla žaloba řádně doplněna, resp. opravena.Žaloba, tak jak byla podána, i přes vlastní činnost soudu a výzvu na žalobce, postrádá náležitosti podání dle ust. § 42 odst. 4 o.s.ř. i řádného návrhu, kterým se zahajuje řízení dle ust. 79 odst. 1 o.s.ř.Podle ust. § 42 odst. 4 o.s.ř. pokud zákon pro podání určitého druhu nevyžaduje další náležitosti, musí být z podání patrno, kterému soudu je určeno, kdo je činí, které věci se týká a co sleduje, a musí být podepsáno a datováno. Podle § 79 odst. 1 o.s.ř. řízení se zahajuje na návrh. Návrh musí kromě obecných náležitostí (§ 42 odst. 4 o.s.ř.) obsahovat jméno, příjmení a bydliště účastníků, vylíčení rozhodujících skutečností, označení důkazů, jichž se navrhovatel dovolává, a musí být z něj patrno, čeho se žalobce domáhá. Dle ust. § 43 odst. 1 o.s.ř. soud usnesením vyzve účastníka, aby bylo opraveno nebo doplněno podání, které neobsahuje všechny stanovené náležitosti nebo které je nesrozumitelné nebo neurčité. K opravě nebo doplnění určí lhůtu a účastníka poučí, jak je třeba opravu nebo doplnění provést.Vady žaloby jsou takové povahy, že pro ně nelze v řízení pokračovat, jelikož podání žalobce přes poučení postrádá základní náležitosti kladené zákonem na žalobu, které činí žalobu za tohoto stavu neprojednatelnou. Přes návodné poučení žalobce řádně neoznačil účastníky řízení tak, aby bylo jasné, s kým na straně žalované by měl soud jednat, a to přesto, že byl jasně poučen, že případě žaloby na vyloučení věcí z exekuce by byl žalovaným oprávněný v exekučním řízení. Exekuční řízení však žalobce přes opakované výzvy nebyl schopen řádně označit. V této části, tj. označení žalovaného, ale i vlastního exekučního řízení, je návrh nejen nedostatečný, ale i vnitřně rozporný a nelze dojít k závěru, jakého řízení se má vlastně týkat. Že by měl být k řízení, pokud by byl podán řádný návrh, příslušný zdejší soud, nelze dovodit vůbec. Věcně nelze nedodat, i když je to nad rámec potřeby tohoto rozhodnutí, že je třeba důrazně rozlišovat mezi věcmi a právy, tj. finančními prostředky na účtu u banky, tj. pohledávkou banky.Nedostatečné označení žalovaného a exekučního řízení, vnitřní rozpornost uplatněných tvrzení, jsou těmi závažnými nedostatky, které žalobce neodstranil a pro něž nelze v řízení pokračovat, soudu proto nezbylo než podání podle ust. § 43 odst. 2 o.s.ř. odmítnout.Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ustanovením § 146 odst. 3 o.s.ř., kdy soud odmítl návrh na zahájení řízení, avšak účastníkům žádné náklady v řízení nevznikly.