5 C 322/2024-17 — Okresní soud Praha-západ

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky , částka, z titulu smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny č. , hodnota, . Na základě té dodávala do odběrného místa žalované elektřinu, za což žalovaná v období od , datum, do , datum, nezaplatila celou výši sjednané ceny a vznikl jí tak nedoplatek ve výši , částka, . Z toho žalovaná uhradila dne , datum, částku , částka, a dne , datum, částku , částka, . Zbylá část pak tvoří žalovanou částku.2. Vyjádření žalované k žalobě se soudu nepodařilo zjistit. Soud proto při rozhodování vycházel z tvrzení žalobkyně a z důkazů, které označila k prokázání svých tvrzení. Jelikož účastníci řízení souhlasili, aby ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení jednání, soud ústní jednání ve věci nenařídil, neboť má za to, že věc bylo možno rozhodnout na základě předložených listinných důkazů (§ 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), § 101 odst. 4 o. s. ř.).3. Soud v rámci dokazování zjistil následující skutkový stav.4. Účastnice uzavřely dne , datum, smlouvu, na základě které se žalobkyně zavázala dodávat do odběrného místa žalované elektřinu a poskytovat související služby a žalovaná se zavázala za toto platit sjednanou cenu (smlouva).5. Žalobkyně vyfakturovala žalované poskytované služby za období od , datum, do , datum, , a to na částku , částka, . Splatnost byla stanovena na , datum, (faktura).6. Žalovaná dne , datum, uhradila částku , částka, a dne , datum, částku , částka, (přehled plateb).7. Takto zjištěný skutkový stav soud posoudil podle zákona č. 458/2000 Sb., energetický zákon (dále jen „e. z.“) a zákona č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen „o. z.“).8. Dle § 50 odst. 2 e. z. se smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny zavazuje výrobce elektřiny nebo obchodník s elektřinou dodávat výrobci elektřiny, jehož zařízení je připojeno k distribuční soustavě na hladině nízkého napětí, nebo zákazníkovi elektřinu a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet související službu v elektroenergetice a zákazník nebo výrobce elektřiny se zavazuje zaplatit výrobci elektřiny nebo obchodníkovi s elektřinou cenu za dodanou elektřinu a cenu související služby v elektroenergetice. Zahájením dodávky elektřiny podle smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny dochází k přenesení odpovědnosti za odchylku z výrobce elektřiny nebo zákazníka na výrobce elektřiny nebo na obchodníka s elektřinou. Smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny musí obsahovat výčet odběrných míst a jejich předávacích míst, způsoby úhrady plateb za dodávku elektřiny a související služby v elektroenergetice, délku výpovědní doby ne delší než 3 měsíce, která začíná prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po doručení výpovědi, jedná-li se o smlouvu na dobu neurčitou, oprávnění zákazníka odstoupit od smlouvy v případě neplnění smluvních povinností ze strany dodavatele nebo v případě nesouhlasu s navrhovanou změnou smluvních podmínek, způsoby vyrozumění zákazníka o navrhované změně smluvních podmínek a poučení o právu zákazníka na odstoupení od smlouvy v případě nesouhlasu s navrhovanou změnou smluvních podmínek, dobu trvání smluvního závazku, rezervovaný příkon nebo výkon, typ měření a opatření přijímaná při předcházení stavu nouze, ve stavu nouze a odstraňování následků stavu nouze. Je-li tato smlouva sjednána se spotřebitelem, musí mít písemnou formu a musí obsahovat ujednání o přípustnosti či nepřípustnosti změnit cenu, případně jiné smluvní podmínky a způsobu oznámení těchto změn.9. Podle § 1879 o. z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).10. Podle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.11. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.12. Podle § 1970 o. z. Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.13. Mezi účastnicemi byla dne , datum, uzavřena smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny, na základě které se žalobkyně zavázala dodávat žalované elektřinu, což také řádně činila, a žalovaná se zavázala tuto odebírat a platit za ni sjednanou cenu. Žalovaná toto v období od , datum, do , datum, , nečinila, pročež jí za toto období vznikl nedoplatek ve výši , částka, . Žalobkyně žalované tuto částku vyfakturovala, přičemž její splatnost byla stanovena na , datum, . Tím že žalovaná do tohoto dne tuto částku nezaplatila, ocitla se dnem následujícím v prodlení. Byla tak povinna hradit také úroky z prodlení, a to ve výši stanovené § 2 nařízení č. 351/2013 Sb. Žalovaná později částečně svůj nedoplatek uhradila, a to dne , datum, částku , částka, a dne , datum, částku , částka, . V současné době je tak povinna zaplatit pouze částku svého původního nedoplatku sníženou o tyto dvě částky. Současně žalované od dat následujících dnům, kdy nedoplatek částečně uhradila, přestala vznikat povinnost platit úroky z prodlení, a to vždy ve vztahu k jí zaplacené částce. Z těchto důvodů soud návrhu žalobkyně jako zcela důvodnému plně vyhověl.14. O nákladech řízení soud rozhodl v souladu s § 142 odst. 1 o. s. ř. a přiznal žalobkyni jejich náhradu v plné výši, neboť měla ve věci plný úspěch. Náklady žalobkyně sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši , částka, (§ 137 odst. 1 o. s. ř.), z odměny advokáta za 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, návrh ve věci samé), každý ve výši , částka, (§ 11 odst. 1, § 8 odst. 1, § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb.), z paušální náhrady hotových výdajů za tyto úkony, každý ve výši , částka, (§ 13 vyhlášky č. 177/1996 Sb.) a z náhrady za daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z uvedených částek vyjma soudního poplatku (§ 137 odst. 3 o. s. ř.).