8 C 177/2025-72 — Okresní soud Praha-západ

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by bylo určeno, že žalobkyně je vlastníkem pozemku parc. č. , hodnota, v kat. úz. a obci , adresa, . Žalobu odůvodnila tím, že žalobkyně je zapsaným vlastníkem pozemku parc. č. , hodnota, v kat. úz. , adresa, , který přímo sousedí s pozemkem parc. č. , hodnota, , tvoří spolu souvislý prostor, který žalobkyně již od roku 1972 užívá jako přilehlou zahradu, obhospodařuje ji a udržuje v dobré víře, že jej užívá jako vlastní. Pozemky nejsou v terénu nijak odděleny, žádná jiná osoba než žalobkyně ho neužívá a stát, který je veden jako formální vlastník, o pozemek parc. č. , hodnota, nijak nepečuje. Žalobkyně byla v dobré víře, že pozemek parc. č. , hodnota, vlastní, již v době, kdy nabývala pozemek parc. č. , hodnota, , neboť jí byl při uzavření kupní smlouvy v roce 1972 prezentován jako součást převáděné nemovitosti. Žalobkyně rovněž hradila do roku 2016 daň z nemovitostí z předmětného pozemku, což rovněž odráží její dobrou víru. Proto má za to, že vlastnické právo nabyla vydržením, případně mimořádným vydržením. Naléhavý právní zájem na určení s ohledem na potřebu odstranění neshody mezi stavem skutečným a stavem evidovaným v katastru nemovitostí.2. Žalovaná navrhla žalobu zamítnout s odůvodněním, že z kupní smlouvy je jasné, který pozemek žalobkyně nabyla. Z přílohy smlouvy - katastrální mapy – je zřejmé, že k pozemku nabývanému přiléhá sporný pozemek, který předmětem převodu není. Žalobkyně navíc se žalovanou jednala o možnosti odkoupení pozemku a netvrdila, že je jeho vlastníkem na základě vydržení. Na straně žalobkyně je tedy nepoctivý úmysl a podmínky pro mimořádné vydržení nejsou naplněny.3. Podle § 80 písm. c) o. s. ř. žalobou (návrhem na zahájení řízení) lze uplatnit, aby bylo rozhodnuto zejména o určení, zda tu právní vztah nebo právo je či není, je-li na tom naléhavý právní zájem.4. Vzhledem k tomu, že projednávaná žaloba má povahu určovací žaloby podle § 80 písm. c) o. s. ř., zabýval se soud nejprve otázkou, zda existuje na požadovaném určení naléhavý právní zájem a zda-li jsou účastníci ve věci věcně legitimováni. Věcnou legitimaci má ten, kdo je účasten právního vztahu nebo práva, o které v řízení jde.5. Všichni účastníci jsou ve věci věcně legitimováni a rovněž je dán naléhavý právní zájem na požadovaném určení, neboť žalobkyně tvrdí, že vlastnické právo k předmětu sporu náleží žalobkyni, přičemž jako vlastník pozemku je v katastru nemovitostí zapsána žalovaná, postavení účastníků se tím stalo nejistým, rozhodnutí soudu by bylo podkladem pro zápis vlastnického práva žalobkyně do katastru nemovitostí. Jinak než touto žalobou by se žalobkyně změny údajů o vlastnickém právu v katastru nemovitostí nedomohla.6. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícímu závěru o celkovém skutkovém stavu: Z výpisu z katastru nemovitostí, LV č. , hodnota, pro obec a kat. úz. , adresa, , bylo zjištěno, že žalovaná je nyní vedena jako výlučný vlastník pozemku parc. č. , hodnota, , ke dni , datum, bylo v katastru zapsáno k předmětnému pozemku vlastnické právo , jméno FO, bez bližší identifikace. Výměra pozemku činí 108 m2.7. Z katastrální mapy je zřejmé, že pozemky parc. č. , hodnota, a 54 spolu bezprostředně sousedí.8. Žalobkyně uzavřela společně a manželem , jméno FO, na straně kupujících s , jméno FO, na straně prodávající formou notářského zápisu kupní smlouvu o koupi nemovitých věcí - dům č. p. 34 se stav. parc. č. 47/2 v kat. úz. , adresa, za kupní cenu 38 986 Kčs (notářský zápis ze dne , datum, , sp. zn. N 1575/72, NZ 1525/72).9. Z usnesení zdejšího soudu ze dne , datum, , sp. zn. C 34/76 bylo zjištěno, že na základě schváleného soudního smíru ve sporu mezi žalobkyní a jejím bývalým manželem , jméno FO, připadly do výlučného vlastnictví žalobkyně nemovité věci – rodinný domek č. p. 34 se stavební parcelou 47/2, vše na LV č. , hodnota, v kat. úz. , adresa, . Tyto nemovité věci byly vedeny ve výpisu z evidence nemovitostí ke dni , datum, jako vlastnictví žalobkyně a , jméno FO, . Výměra pozemku parc. č. 47/2 činila 103 m2. Dle výpisu z evidence nemovitostí, evidenční list 519 došlo k přečíslování pozemku st. p. – p. č. 47/2 na pozemek č. , hodnota, (výměra 103 m2) a pozemku zahrada p. č. , hodnota, na pozemek č. , hodnota, (výměra 96 m2).10. Ze znaleckého posudku znalce , jméno FO, ze dne , datum, bylo zjištěno, že znalec oceňoval na žádost tehdejší vlastnice , jméno FO, rodinný dům č. p. 34 společně s pozemky – stav. parc. č. 47/2 o výměře 103 m2 a zahrada p. č. , hodnota, o výměře 96 m2. celková zjištěná cena činila , částka, .11. Finanční úřad pro Středočeský kraj sdělil v podání datovaném , datum, , že žalobkyně přiznávala a platila daň z nemovitých věcí, a to z pozemku parc. č. , hodnota, o výměře 108 m2 v kat. úz. , adresa, od zdaňovacího období 1993 do 2016.12. Z fotografií založených do spisu žalobkyní i fotografií ve znaleckém posudku , právnická osoba, – znalecká kancelář ze dne , datum, a z ortofotomapy je zřejmé, že pozemek parc. č. , hodnota, spolu s pozemkem parc. č. , hodnota, tvoří vizuálně jeden celek, jsou porostlé vegetací zahradního typu, která přiléhá až k rodinnému domu. Oba pozemky jsou pod společným oplocením a zjevně na ně není volný přístup z veřejné cesty.13. Z prohlášení , jméno FO, (dříve , jméno FO, ) ze dne , datum, soud zjistil, že uvedená prohlásila, že prodala žalobkyni před více než třiceti lety domek č. p. 34 v Libčicích se zahrádkou, dvorkem, studnou a přístupovou uličkou. Prodávaný pozemek byl v jejím vlastnictví, protože dříve proběhlo vyrovnání s rodinou Zrůbeckých.14. Z dopisu ze dne , datum, soud zjistil, že žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce odmítla odkoupit od žalované pozemek parc. č. , hodnota, v Libčicích nad Vltavou za cenu , částka, s odůvodněním, že nabídková cena je nadhodnocená a jeho obvyklá cena činí maximálně , částka, .15. Pro nadbytečnost soud neprovedl navržený důkaz - místní šetření, když tvrzené skutečnosti byly zjištěny již z provedených listin a fotografií.16. Právně soud posoudil uvedený skutkový stav podle zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.) a podle ustálené judikatury. Jako předběžnou otázku soud řešil, zda jsou splněny podmínky pro vydržení vlastnického práva.17. Podle § 1089 odst. 1 o. z. drží-li poctivý držitel vlastnické právo po určenou dobu, vydrží je a nabude věc do vlastnictví. K vydržení vlastnického práva k nemovité věci je potřebná nepřerušená držba trvající deset let (§ 1091 odst. 2 o. z.).18. Podle § 1095 o. z. uplyne-li doba dvojnásobně dlouhá, než jaké by bylo jinak zapotřebí, vydrží držitel vlastnické právo, i když neprokáže právní důvod, na kterém se jeho držba zakládá. to neplatí, pokud se mu prokáže nepoctivý úmysl.19. Podle § 3066 o. z. do doby stanovené v § 1095 se započte i doba, po kterou měl držitel, popřípadě jeho právní předchůdce, věc nepřetržitě v držbě přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona; tato doba však neskončí dříve než uplynutím dvou let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, jde-li o věc movitou, a pěti let, jde-li o věc nemovitou.20. Podmínkou mimořádného vydržení není poctivá držba ani držba oprávněná, ale nedostatek nepoctivého úmyslu držitele (např. rozh. NS sp. zn. , spisová značka, ).21. K mimořádnému vydržení zákon vyžaduje splnění dvou podmínek, a to uplynutí vydržecí doby a aby nebyl držiteli prokázán nepoctivý úmysl. Důkazní břemeno ohledně nepoctivého úmyslu držitele tíží toho, kdo vydržení popírá (, spisová značka, ).22. V projednávané věci žalobkyně sice obecně tvrdila, že vlastnické právo nabyla řádným vydržením, odkázala i na domnělý (putativní) titul, na kterém se její držba k pozemku parc. č. , hodnota, zakládá (kupní smlouvu sepsanou formou notářského zápisu, která daný pozemek nezahrnuje), ovšem pro řádné vydržení nebyly naplněny podmínky.23. Nebyla zejména prokázána oprávněná držba potřebná pro řádné vydržení, když žalobkyně se zjevně v omylu ujala držby nejen pozemku parc. č. , hodnota, , který řádně dle kupní smlouvy nabyla, ale i pozemku parc. č. , hodnota, , který v kupní smlouvě uveden nebyl, přičemž výměra obou pozemků je srovnatelná. Žalobkyně tak reálně užívala pozemky jednou tak rozlehlé, než které nabyla dle textu kupní smlouvy, tedy zhruba o 100 % více.24. Vzhledem k tomu, že znalecký posudek pořizovaný prodávající před koupí obsahoval ocenění obou pozemků, kupní cena byla z tohoto posudku převzata v plném rozsahu, mohla mít žalobkyně mylně za to, že nabývá pozemky oba, byť v kupní smlouvě druhý z nich uveden nebyl. Jedná se o nedbalostní omyl, který ale nemůže být posouzen jako omyl omluvitelný pro účel oprávněné držby. Při posuzování otázky, zda byl držitel v dobré víře, že mu věc patří, je třeba vycházet z toho, zda při zachování náležité (běžné) opatrnosti, kterou lze s přihlédnutím k okolnostem konkrétního případu po každém subjektu práva požadovat, měl, resp. mohl mít během vydržecí doby důvodné pochybnosti o tom, že mu věc nebo právo patří (vychází se z toho, jak by věc posoudil pr