8 C 219/2024-45 — Okresní soud Praha-západ

1. Žalobce se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne , datum, domáhal vyloučení přístupového chodníku betonového a asfaltového z exekuce – dražby nařízené dražební vyhláškou ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , vydanou soudním exekutorem , tituly před jménem, , jméno FO, , Exekutorský úřad , adresa, . Svůj nárok odůvodnil tím, že se jedná o chodníky, které byly zbudovány za účelem užívání bazénu, který je ve vlastnictví žalobce. Žalobce chodníky zbudoval v roce 2004 se souhlasem vlastníků nemovitosti, aby si neznečišťoval vodu v bazénu. Chodníky jsou příslušenstvím stavby, nejsou ve vlastnictví povinných, a proto by měly být z dražby vyloučeny.2. Žalovaný uvedl, že žalobce sice tvrdí, že chodníky nechal na pozemku vybudovat se souhlasem povinných, ale žalobce neprokazuje oprávněnost stavby na cizím pozemku ani své vlastnictví k chodníkům. Chodníky jsou dle žalovaného součástí pozemku. Žalobce mohl žádat o vyloučení chodníků z dražby už v minulém řízení, v tomto případě se dle žalovaného jedná o obstrukční jednání, jehož cílem je prodloužit exekuční řízení a zabránit prodeji nemovitosti. Pokud tedy v řízení nebude prokázáno vlastnické právo žalobce, navrhuje žalovaný, aby soud řízení zamítl a přiznal žalovanému náhradu nákladů řízení.3. Účastníci učinili nesporným, že zdejší soud nařídil exekuci k uspokojení pohledávky žalovaného. Exekucí byl pověřen Exekutorský úřad , adresa, , soudní exekutor , tituly před jménem, , jméno FO, . Exekutorský úřad vydal dne , datum, usnesení č.j. , spisová značka, o nařízení dražebního roku a o provedení elektronické dražby, jejímž předmětem jsou podíly povinných , jméno FO, , , jméno FO, a , jméno FO, na nemovitostech a jejich příslušenství.4. Na základě provedeného dokazování byl zjištěn následující skutkový stav:5. Z informací o pozemku parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, v katastrálním území , adresa, soud zjistil, že pozemek vlastní spoluvlastní paní , jméno FO, a manželé , jméno FO, a , jméno FO, .6. Z fotografií soud zjistil, že betonový chodník vede kolem domu, napříč zahradou až k zámkové dlažbě, která je umístěna okolo bazénu.7. Z fotografií soud dále zjistil, že před betonovým chodníkem je ještě asfaltový chodník.8. Z žaloby o vyloučení věci z výkonu rozhodnutí soud zjistil, že žalobce se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne , datum, domáhal vyloučení venkovního bazénu z exekuce – dražby nařízené dražební vyhláškou ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , vydanou soudním exekutorem , tituly před jménem, , jméno FO, , Exekutorský úřad , adresa, . Svůj nárok odůvodnil tím, že je vlastníkem tohoto bazénu, který nabyl na základě jeho zhotovení v souvislosti se smlouvou o dílo uzavřenou se společností , právnická osoba, . dne , datum, .9. Z rozsudku zdejšího soudu č.j. , spisová značka, , který nabyl právní moci dne , datum, soud zjistil, že venkovní bazén postavený na pozemku parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, v katastrálním území , adresa, byl vyloučen z exekuce sp. zn. , spisová značka, .10. Návrh na doplnění dokazování o místní šetření a vypracování znaleckého posudku soud pro nadbytečnost zamítl, neboť soud má zjištěný skutkový stav za dostatečný pro rozhodnutí ve věci.11. Takto zjištěný skutkový stav posoudil soud dle následujících právních ustanovení:12. Podle § 267 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) lze právo k majetku, které nepřipouští výkon rozhodnutí, uplatnit vůči oprávněnému návrhem na vyloučení majetku z výkonu rozhodnutí v řízení podle třetí části tohoto zákona.13. Pro posouzení právní povahy chodníků a jejich způsobilosti být samostatným předmětem občanskoprávních vztahů je třeba s ohledem na dobu jeho vzniku (byly vybudovány v roce 2004) použít s ohledem na přechodná ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), konkrétně § 3028 odst. 2 o. z. použít zákon č. 40/1964 Sb., účinný do , datum, (dále jen „obč. zák.“).14. Podle § 505 o. z. součást věci je vše, co k ní podle její povahy náleží a co nemůže být od věci odděleno, aniž se tím věc znehodnotí.15. Podle § 120 odst. 1 obč. zák. je součástí věci je vše, co k ní podle její povahy náleží a nemůže být odděleno, aniž by se tím věc znehodnotila. Podle odst. 2 uvedeného ustanovení není stavba součástí pozemku.16. Podle § 121 odst. 1 obč. zák. jsou příslušenstvím věci takové věci, které náležejí vlastníku věci hlavní a jsou jím určeny k tomu, aby byly s hlavní věcí trvale užívány.17. Dle ustanovení § 132 odst. 1 obč. zák. lze vlastnictví věci nabýt kupní, darovací nebo jinou smlouvou, děděním, rozhodnutím státního orgánu nebo na základě jiných skutečností stanovených zákonem.18. Předmětem dražby v rámci exekuce č. j. , spisová značka, byly určeny mj. betonový a asfaltový přístupový chodník. O příslušenství bazénu, zámkové dlažbě okolo bazénu, opěrné zídce ohraničující zvýšený prostor okolo bazénu není v exekučním řízení či dražební vyhlášce žádná zmínka. Soud se zabýval tím, co žalobce předmětem řízení učinil. Žalobce doložil fotografie betonového přístupového chodníku z obdélníkových dlaždic a asfaltového chodníku, které zjevně dle jejich umístění v prostoru netvoří příslušenství bazénu. Bazén lze užívat i bez jejich existence a hlavně nejde v případě těchto chodníků o samostatné věci v právním smyslu, nýbrž o součást pozemku, na kterém jsou zbudovány, ať již vznikly (byly vytvořeny) v roce 2004, jak tvrdí žalobce, tedy za účinnosti občanského zákoníku č. 40/1964 Sb. nebo později za účinnosti zákona č. 89/2012 Sb. Judikatura vyšších soudů dovozuje, že chodníky na zahradách se považují za součást pozemku. Chodníky nejsou způsobilé být samostatným předmětem právních vztahů, proto soud nemůže žalobě vyhovět ani kdyby bylo prokázáno, že je žalobce na svůj náklad vybudoval.19. Pro úplnost soud dodává, že žalobce až po koncentraci řízení začal tvrdit skutečnosti, ze kterých lze dovodit, že mu jde spíše o bezprostřední okolí bazénu ze zámkové dlažby, k tomu také navrhoval důkazy. Vzhledem k pozdě uplatněným tvrzením (po uplynutí koncentrační lhůty) se tím soud již zabývat nemohl, nedošlo ani k řádné změně žaloby (žalobního petitu), kterou by v dané fázi řízení soud ani nepřipustil, dražební vyhláška navíc nic takového (zámková dlažba okolo bazénu, opěrná zídka apod.) nezmiňuje. Soud proto žalobu zamítl.20. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle § 151 odst. 1 o.s.ř. a § 142 odst. 1 o.s.ř. dle úspěchu ve věci za situace, kdy žalovaný byl v řízení zcela úspěšný, neboť žaloba byla zamítnuta a má proto nárok na plnou náhradu nákladů řízení. Tato náhrada mu byla přiznána výrokem II. Náklady ve výši celkem , částka, sestávají z odměny za čtyři úkony právní služby, podle § 7, § 9 a § 11 odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen „a.t.“), po , částka, za první dva úkony (příprava a převzetí, vyjádření ve věci – neboť byly učiněny do , datum, ) a , částka, (za 2 účasti na jednání, neboť ty byly až po , datum, ) , kdy soud vycházel z tarifní hodnoty sporu ve výši , částka, u prvních dvou úkonů a , částka, u dalších dvou (dle účinnosti at ke dni provedení úkonů), a z paušální náhrady hotových výdajů podle § 13 a.t. ve výši , částka, za první dva úkony a , částka, za účasti na jednání (činěny po , datum, ) a z náhrady za DPH se shora uvedených částek v sazbě 21%. Náklady žalovaného jsou tak celkem ve výši , částka, . Lhůta k zaplacení nákladů řízení byla určena třídenní (§ 160 odst. l o. s. ř.) s povinností plnit k rukám advokáta (§ 149 odst. l o. s. ř.).