8 C 91/2024-134 — Okresní soud Praha-západ

1. Žalobci se žalobou domáhali rozhodnutí soudu, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit jim částku , částka, s příslušenstvím jako náhradu nemajetkové újmy. Uvedli, že byli nájemci bytu č. , hodnota, na adrese: Lesní ulice 66, , adresa, , který patří žalované. Účastníci spolu uzavřeli nájemní smlouvu dne , datum, . Součástí bytu byl pokoj, který nebyl předmětem pronájmu. Žalobci byli společnými nájemci a byt vyklidili k , datum, . Zmocněnkyně žalované, paní , jméno FO, vstupovala nepřiměřeně často do bytu, a to: 5 – , datum, zůstala celé tři dny, poté ještě v dubnu na půl hodiny, v květnu až v říjnu 2023 vždy na 3-4 hodiny, v prosinci na 20 minut v lednu 9. a 13. a v únoru 6. Zmocněnkyně pobývala v pokoji, který nebyl předmětem nájmu. Takové návštěvy nebyly v nájemní smlouvě dojednány. Dne 13. 1. a 6. 2. vystříkala zmocněnkyně byt savem, ačkoli věděla, že žalobce je astmatik a způsobila mu zdravotní potíže, díky kterým musel vyhledat odbornou pomoc. Dle nájemní smlouvy mohla žalovaná vstoupit po předchozím požádání za přítomností žalobců do bytu. Návštěvou se jistě nerozumí stav, kdy pronajímatel zůstane v bytě několik hodin. Zmocněnkyně navíc měla klíče. Návštěvy představovaly zásah do soukromí a navíc ohrožovaly zdraví žalobce. Žalobci zaslali žalované 1 a , datum, dopisy (přičemž druhý byl zároveň předžalobní výzvou), které ale zůstaly bez reakce. Žalobci sice souhlasí, že nájemní smlouva byla sjednávána narychlo a že bylo potřeba odstěhovat pár věcí, ale dle nich nebylo nutné, aby tam matka žalované setrvávala 3 dny. Platby nájemného probíhaly nejprve v hotovosti, poté převodem na účet. Dle žalobců dluh na nájemném nevznikl, neboť z důvodu nekvalitní vody a narušování soukromí žalobci uplatnili slevu z nájmu. Závěrem žalobci navrhli, aby soud žalobě vyhověl, neboť bylo dle jejich názoru prokázáno, že do práva žalobců po dlouhou dobu trvání nájemního vztahu mezi účastníky i po jeho skončení bylo zasahováno zmocněnkyní žalované. Návštěvy sice byly dohodnuté, ale žalobci vždy namítali, že jsou příliš dlouhé. , právnická osoba, bylo potvrzeno, že zmocněnkyně žalované v bytě stříkala savo, tedy zasáhla do práv žalobců a ohrozila zdraví zejména žalobce. Žalobci dále požadovali náhradu nákladů řízení.2. Žalovaná ve svém vyjádření ze dne , datum, navrhla, aby soud žalobu zamítl. Žalovaná je sice vlastníkem bytové jednotky, ale bydlí ve Švýcarsku a se žalobci nebyla nikdy v kontaktu. Vše zařizovala její matka paní , jméno FO, . Žalovaná chtěla byt původně prodat. Dne , datum, obdržela matka žalované zprávu od žalobkyně, zda neví o někom, kdo by měl volný byt k pronájmu ideálně 2+1 s tím, že se musí ze svého bydliště vystěhovat ze dne na den. Matka žalované přemluvila žalovanou, aby dala žalobcům byt do nájmu. Matka žalované jela z , adresa, do Kozince, aby připravila byt k pronájmu a osobní věci svoje a žalované, které se v bytě nacházely, neboť se nepočítalo s pronájmem, přesunula do pokoje, který nebyl žalobcům pronajat. Žalobci zaplatili matce žalované na počátku nájmu , částka, , ač měli zaplatit , částka, (část nájemného za měsíc duben , částka, + kauci ve výši jednoho měsíčního nájmu , částka, ), žalobci se tak ocitli v prodlení s částkou , částka, . Zbylou částku se žalobci zavázali uhradit do konce dubna 2023, k čemuž však nedošlo. Od 5. 4. do 7. 4. zůstala matka žalované v bytě, neboť ho bylo třeba uvést do pronajímatelného stavu a s žalobci tak byla dohodnuta. Dne , datum, přijela matka žalované do bytu po předchozí domluvě s žalobci, neboť žalobci měli uhradit dlužnou částku plus nájem za květen. Matka byla navíc požádána o přemístění nějakého nábytku do třetího pokoje. Po celou dobu návštěvy byla matka ze strany žalobkyně v bytě vítána. Žalobkyně matce sdělila, že nemají na zaplacení doplatku na nájem a nájmu za květen, a že tak učiní nejpozději do konce května, což neučinili. Dne , datum, obdržela matka žalované jednak telefonický hovor vlastníka bytové jednotky bezprostředně sousedící s bytovou jednotkou žalované jednak email se stížností, že žalobce kouří, čímž obtěžuje sousedy a naistaloval na dělící přepážku mezi balkony igelit, který dělal hluk. Matka byla dále upozorněna, že došlo k výměně zámků u vchodových dveří a že klíče jí předají nájemci. Dne , datum, se matka žalované dostavila do bytové jednotky, a to po přechozí dohodě mezi matkou žalované a oběma žalobci. Předmětem návštěvy bylo jednak vyřešení stížností vlastníka sousední bytové jednotky, dále pak předání klíčů ke vchodu do bytového domu a dále pak řešení dlužného nájemného. Matka žalované se do bytové jednotky dostavila i s doprovodem další osoby, a sice pana , jméno FO, , který byl po příjezdu do bytové jednotky výslovně pozván oběma žalobci dále do bytu. O přítomnost pana , jméno FO, požádala matka žalované, a to z důvodu opravy, resp. výměny zámku na dveřích do třetího pokoje bytové jednotky, v němž byly uskladněny věci žalované. V rámci této návštěvy matky žalované uhradili žalobci k rukám matky žalované částku ve výši , částka, . V bytě byla zavřená a zatemněná okna, což mohlo vést k plísním. Od , datum, matka žalované v bytě čtyři měsíce nebyla. Matka se dostavila dne , datum, a to za účelem doručení výzvy k odstranění protiprávního stavu - výzvy před podáním výpovědi z nájmu a to za situace, kdy se žalobci setrvale ocitali v prodlení s úhradou svých finančních závazků vůči žalované spočívajících v povinnosti řádně hradit nájemné, kdy ke dni , datum, dosahoval dluh žalobců na nájemném částku ve výši , částka, s tím, že žalobci vždy jen opakovaně slibovali, že dluh na nájemném uhradí, nicméně k tomuto nedošlo. Jiné, než osobní doručení výzvy k odstranění protiprávního stavu, nepřicházelo v úvahu, neboť žalobci neměli na domovní schránce svá jména (což si od počátku nepřáli). Matka žalované doručila oběma žalobcům písemné výzvy k odstranění protiprávního stavu a znovu apelovala na uhrazení dlužného nájemného. Oba žalobci výslovně odmítli stvrdit převzetí výzvy svými podpisy. Kontrolou bytové jednotky byla opět zjištěna vysoká vlhkost v celém prostoru bytové jednotky a výskyt plísní na zdech bytové jednotky, na okenních rámech a v rozích stěn. Žalobce uvedl, že „teď peníze nemá, že má matka žalované počkat, a nebo nejlépe bude, pokud si žalovaná stoupne do fronty za ostatní věřitele a může čekat, až se na ni dostane, jestli se na ni dostane….“ Dne , datum, se matka žalované dostavila do bytu za účelem doručení výpovědí z nájmu bytu oběma žalobcům a to z důvodu hrubého porušení povinností nájemců spočívajících v prodlení s hrazením nájemného. Výpověď z nájmu z důvodu byla dána dle ustanovení § 2291 OZ a tedy bez výpovědní lhůty. Oba žalobci výslovně odmítli převzít výpověď z nájmu bytu a tato výpověď jim tedy byla právním zástupcem nahlas přečtena a byla zanechána na kuchyňském stole. Ke dni , datum, , bylo zjištěno, že proti žalobci je v současné době vedeno celkem , hodnota, exekucí. Vzhledem k tomu, že právní vztah nájmu oběma žalobcům zanikl, očekávala žalovaná, že žalobci byt vyklidí a současně uhradí dlužné nájemné, k čemuž ovšem nedošlo. Vzhledem k tomu, že žalobci byt dobrovolně nevyklidili, byla k Okresnímu soudu , adresa, - západ podána žaloba, jíž se žalovaná v tehdejším procesním postavení žalobkyně domáhala proti nynějším žalobcům vyklizení bytové jednotky. Věc byla vedena u Okresního soudu , adresa, - západ pod sp.zn. , spisová značka, . Matka žalované přijela dne , datum, k bytovému domu z , adresa, za situace, že byla telefonicky kontaktována sousedkou obývající vedlejší bytovou jednotku s tím, že z bytu žalované je stěhováno větší množství věcí a nábytku, z čehož matka žalované usoudila, že žalobci vyklízejí předmětnou bytovou jednotku a hodlají ji předat. Matka žalované po příjezdu zazvonila u bytové jednotky, přičemž jí otevřel prvý žalobce a sdělil, že žádné stěhování neprobíhá a že na vyklizení bytu má lhůtu tří měsíců od doručení výpovědi a do té doby byt neopustí. Žalobci vyklidili bytovou jednotku žalované dobrovolně dne , datum, a předali jí matce žalované. Následně na to vzala žalovaná zpět podanou žalobu, jíž se proti nynějším žalobcům domáhala vyklizení její bytové jednotky v návaznosti na skončení nájmu. Řízení bylo poté zastaveno. Žalovaná nezasáhla do osobnostních práv žádného ze žalobců, když tyto nezná a nikdy s nimi nebyla v žádném kontaktu a má-li jí být přičítáno i chování její zmocněnkyně, pak i v tomto případě je nutné nárok žalobců odmítnout, a to s poukazem na výše uvedené argumenty. Zmocněnkyně žalované do bytové jednotky vstupovala resp. v této setrvávala vždy na základě souhlasu žalobců a to vždy počasově omezenou dobu. Naopak je nutno negativně vyhodnotit chování obou žalobců, kteří se de facto od počátku trvání nájemního vztahu ocitali v prodlení s plněním svých peněžitých závazků, což vyústilo ve výpověď z nájmu a dále pak užívali pronajatou bytovou jednotku způsobem, z něhož žalované vznikala škoda v podobě vzniku plísní, které doposud žalovaná bezúspěšně odstraňuje.