16 C 259/2025-36 — Okresní soud Praha-západ

1. Manželka se návrhem podaným dne , datum, u zdejšího soudu domáhala rozvodu manželství. Uvedla, že manželství účastníků bylo uzavřeno dne , datum, před Obecním úřadem , adresa, . Z manželství se narodila dcera Nikola. Manželka návrh odůvodnila tím, že od roku 2023 manžel nežije ve společné domácnosti. Manželství je trvale a nenapravitelně rozvráceno. Manžel s rozvodem nesouhlasí.2. Manžel s návrhem na rozvod manželství nesouhlasil, neboť rozporoval tvrzení manželky, že spolu nežijí ve společné domácnosti a taktéž nesouhlasil se způsobem vypořádání společného majetku. Po projednání věci během jednání dne , datum, manžel uvedl, že k návrhu připojuje.3. Z provedeného dokazování bylo zjištěno, že manželství bylo uzavřeno dne , datum, před Obecním úřadem , adresa, . Manžel má hlášené trvalé bydliště v , adresa, (důkaz: oddací list ze dne , datum, , výpis z centrální evidence manžela). Manželům se narodila nezletilá dcera Nikola, narozená , datum, . O úpravě poměrů nezletilých pro dobu po rozvodu bylo rozhodnuto rozsudkem zdejšího soudu ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, (důkaz: pravomocný rozsudek zdejšího soudu ze dne, č.j. , spisová značka, ). Manželé uzavřeli dne , datum, smlouvu o zúžení zákonem stanoveného rozsahu společného jmění do režimu oddělených jmění manželů (důkaz: notářský zápis NZ 140/2024, N 120/2024, stejnopis notářského zápisu NZ 139/2024, N 121/2024). Manželé učinili nesporným, že spolu nežijí od ledna 2023 a soužití manželů je trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. Manželé taktéž uvedli, že mají uzavřenou dohodu ohledně péče o nezletilou (důkaz shodné tvrzení účastníků). Soud proto nepřistoupil k výslechu účastníků, neboť skutkový stav byl zjištěn dostatečně a výslech účastníků by byl nadbytečný.4. Podle § 755 odst. 1 a 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), manželství může být rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. Podle odst. 2 přesto, že je soužití manželů rozvráceno, nemůže být manželství rozvedeno, byl-li by rozvod v rozporu a) se zájmem nezletilého dítěte manželů, které nenabylo plné svéprávnosti, který je dán zvláštními důvody, přičemž zájem dítěte na trvání manželství soud zjistí i dotazem u opatrovníka jmenovaného soudem pro řízení o úpravu poměrů k dítěti na dobu po rozvodu, nebo b) se zájmem manžela, který se na rozvratu porušením manželských povinností převážně nepodílel a kterému by byla rozvodem způsobena zvlášť závažná újma s tím, že mimořádné okolnosti svědčí ve prospěch zachování manželství, ledaže manželé spolu již nežijí alespoň po dobu tří let. Podle odst. 3 mají-li manželé nezletilé dítě, které není plně svéprávné, soud manželství nerozvede, dokud nerozhodne o poměrech dítěte v době po rozvodu manželů.5. Podle § 756 o. z. soud, který rozhoduje o rozvodu manželství, zjišťuje existenci rozvratu manželství. Příčiny rozvratu zjišťuje, jen je-li manželem, který návrh na rozvod nepodal, tvrzeno, že je dán důvod pro zamítnutí návrhu podle § 755 odst. 2 písm. b).6. Podle § 758 o. z. manželé spolu nežijí, netvoří-li manželské či rodinné společenství, bez ohledu na to, zda mají, popřípadě vedou rodinnou domácnost, s tím, že alespoň jeden z manželů manželské společenství zjevně obnovit nechce.7. Po provedeném dokazování a zhodnocení důkazů jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti dospěl soud k závěru, že je namístě návrhu na rozvod manželství vyhovět, neboť v řízení bylo prokázáno splnění veškerých zákonných podmínek, resp. nebyly zjištěny žádné překážky, které by rozvodu manželství podle § 755 a 756 o. z. bránily. Soud nepochybuje o tom, že manželství účastníků je hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno. Současně vzal soud za zjištěné, že byly rozsudkem soudu upraveny poměry nezletilé dcery. Soud proto návrhu na rozvod manželství vyhověl a manželství I. výrokem tohoto rozsudku rozvedl.8. O nákladech řízení soud rozhodl ve II. výroku tohoto rozsudku v souladu s ustanovením § 23 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „z. ř. s.“), tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu.