34 C 2/2026-15 — Okresní soud Praha-západ

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím z titulu dlužného pojistného na základě pojistné smlouvy uzavřené ze dne , datum, č. , hodnota, za účelem sjednání pojistného produktu Autopojištění Combi Plus IV. První pojistné bylo ve výši , částka, . Pojistné období bylo sjednáno na dobu neurčitou s frekvencí placení kvartální. Pojistné je splatné prvním dnem příslušného pojistného období. Pojistná smlouva zanikla dne , datum, , tj. dnem následujícím po marném uplynutí lhůty stanovené žalobkyní v upomínce k zaplacení pojistného nebo jeho části doručené žalovanému. Za období od , datum, do , datum, pak výše dlužného pojistného činila celkem , částka, . Kromě toho žalobkyně požadovala také kapitalizovaný úrok z prodlení v zákonné výši za období od , datum, do , datum, , tj. do dne podání žaloby, ve výši , částka, . Protože žalovaný ničeho neuhradil ani na základě předžalobní upomínky, domáhala se žalobkyně svého nároku soudní cestou.2. Stanovisko žalovaného k podané žalobě se soudu nepodařilo zjistit.3. Soud ve věci rozhodl za splnění podmínek stanovených v § 115a a § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů. V souladu s § 157 odst. 4 o. s. ř. obsahuje tento rozsudek zkrácené odůvodnění.4. Soud se nejprve zabýval otázkou své mezinárodní příslušnosti určením rozhodného práva. Na uvedený vztah nedopadá žádná mezinárodní smlouva uzavřená mezi Českou republikou a Konžskou republikou, proto soudu podle § 2 č. 91/2012 Sb. o mezinárodním právu soukromém aplikoval nařízení Rady (ES) č. 1215/2012, o příslušnosti, uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (Brusel I bis), konkrétně obecné pravidlo příslušnosti v čl. 4 odst. 1 tohoto nařízení, podle něhož mohou být osoby, které mají bydliště v některém členském státě bez ohledu na svou státní příslušnost žalovány u soudů tohoto členského státu, kde mají bydliště. Žalovaný má bydliště na území České republiky. Rozhodné právo je právo české.5. Na základě žalobkyní předložených listin soud zjistil následující skutkový stav věci, podle něhož žalobkyně jako pojistitel a žalovaný jako pojistník uzavřeli prostřednictvím dálkové komunikace dne , datum, pojistnou smlouvu č. , hodnota, , v níž sjednali pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla HYUNDAI NF, RZ: , SPZ, , jehož pojistníkem byl žalovaný. Roční pojistné dle smlouvy činilo celkem , částka, . Pojistné bylo splatné čtvrtletně v první den příslušného pojistného období. V upomínce ze dne , datum, pak byl žalovaný vyzván k úhradě dlužného pojistného a současně byl upozorněn na to, že pojistná smlouva zanikne, nebude-li dlužná částka uhrazena nejpozději do , datum, . Protože žalovaný dlužnou částku neuhradil, pojistná smlouva následujícího dne, tedy , datum, zanikla. Dlužné pojistné za období od , datum, do , datum, činilo , částka, . K úhradě dlužné částky byl žalovaný vyzván jednak na základě pokusu o smír ze dne , datum, a též předžalobní upomínkou ze dne , datum, .6. Soud věc posoudil podle § 1970 a § 2758 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) a dle § 3, § 12 odst. 1 písm. e) a § 13 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, načež dospěl k závěru, že žaloba je důvodná.7. Soud vzal za zjištěné, že účastníci uzavřeli pojistnou smlouvu, na jejímž základě sjednali pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla, za což se žalovaný zavázal platit pojistné. Dále bylo zjištěno, že žalovanému vznikl v důsledku zániku pojištění odpovědnosti, k němuž došlo z důvodu nezaplacení pojistného dne , datum, , dluh odpovídající částce ve výši , částka, . Žalovaný přitom vůči tomuto nároku ničeho nenamítal a neuvedl na svou obranu žádné skutečnosti, jimiž by jej jakkoliv zpochybnil. Soud proto I. výrokem tohoto rozsudku žalobě v plném rozsahu vyhověl, přičemž žalobkyni přiznal i kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení z částky , částka, za dobu ode dne , datum, (den následující po zániku pojištění) do , datum, (den podání žaloby) kapitalizovaný částkou , částka, tak, jak žalobkyně požadovala. Třídenní lhůtu k plnění soud v I. výroku stanovil v souladu s § 160 odst. 1 části věty před středníkem o. s. ř.8. O nákladech řízení soud rozhodl ve II. výroku tohoto rozsudku tak, že úspěšné žalobkyni v souladu s § 142 odst. 1 o. s. ř. přiznal právo na jejich náhradu. Náklady žalobkyně sestávaly jednak ze zaplaceného soudního poplatku ve výši , částka, a jednak z odměny advokátky, která byla tvořena částkou , částka, za 3 úkony právní služby po , částka, (převzetí a příprava zastoupení, sepis návrhu ve věci samé a výzva k plnění) dle § 14b odst. 1 bodu 1. vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen „advokátní tarif“) a paušální náhradou hotových výdajů ve výši , částka, za 3 úkony právní služby po , částka, podle § 14b odst. 6 písm. a) advokátního tarifu. K tomu bylo dále nutno připočítat náhradu ve výši , částka, odpovídající 21 % DPH ze shora uvedených částek (vyjma soudního poplatku), neboť zástupkyně žalobkyně je plátcem této daně. Celkem tak náklady řízení žalobkyně činily , částka, . V souladu s § 160 odst. 1 části věty před středníkem o. s. ř. soud stanovil lhůtu k plnění rovněž v trvání tří dnů. Ve smyslu § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám advokátky, která žalobkyni v řízení zastupovala.