41 C 9/2026-16 — Okresní soud Praha-západ

Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu dne , datum, domáhala vydání elektronického platebního rozkazu, kterým by soud uložil povinnost žalované zaplatit žalobkyni částku , částka, s příslušenstvím z titulu smlouvy o úvěru ze dne , datum, , kdy žalovaná částka představuje nezaplacenou jistinu ve výši , částka, , poplatek za vyplacení tranší úvěru ve výši , částka, , smluvní úrok ve výši , částka, , poplatek za službu Presto ve výši , částka, a smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně ze zůstatku jistiny úvěru za období od , datum, do , datum, ve výši , částka, .Usnesením zdejšího soudu ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, byla žalobkyně vyzvána, aby svou žalobu v patnáctidenní lhůtě od doručení usnesení doplnila a upřesnila v souladu s konkrétní výzvou soudu. Žalobkyně měla konkrétně uvést, za jaké období se domáhá smluvního úroku ve výši , částka, a o úrok z jaké částky a v jaké procentní výši se jedná. Žalobkyně měla tedy vysvětlit, jak dospěla k požadované výši smluvního úroku , částka, .Podáním ze dne , datum, vzala žalobkyně žalobu v celém rozsahu zpět, neboť žalovaná svůj dluh po podání návrhu uhradila. Dále žalobkyně ve svém podání uvedla, že nepožaduje náhradu nákladů řízení.Dle ustanovení § 96 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“) může žalobce (navrhovatel) vzít za řízení zpět návrh na jeho zahájení, a to zčásti nebo zcela. Dle § 96 odst. 2 o. s. ř. platí, že je-li návrh vzat zpět, soud řízení zcela, popřípadě v rozsahu zpětvzetí návrhu, zastaví.S ohledem na skutečnost, že žalobkyně vzala žalobu v celém rozsahu zpět ještě před prvním jednáním ve věci samé, nebylo zapotřebí souhlasu ze strany žalované. Na základě těchto skutečností soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku pod bodem I. tohoto usnesení a řízení ve smyslu ustanovení § 96 odst. 2 o. s. ř. zastavil.Dle ustanovení § 146 odst. 1, písm. b) o.s.ř. žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení podle jeho výsledku, jestliže řízení bylo zastaveno. Dle odst. 2 téhož ustanovení pak dále vyplývá, že jestliže některý z účastníků zavinil, že řízení muselo být zastaveno, je povinen hradit jeho náklady. Byl – li však pro chování žalovaného vzat zpět návrh, který byl podán důvodně, je povinen hradit náklady žalovaný.S ohledem na obsah podání žalobkyně, tedy, že žalobkyně vzala svou žalobu zpět pro chování žalované, nicméně žalobkyně v rámci svého zpětvzetí uvedla, že nepožaduje náhradu nákladů řízení, rozhodl soud tak, jak je uvedeno ve výroku II. předmětného usnesení v souladu s ust. § 146 odst. 1, písm. b) o.s.ř., že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.O vrácení soudního poplatku soud nerozhodoval dle ust. § 10 odst. 3 a 4 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, neboť žalobkyně zaplatila soudní poplatek ve výši , částka, , tedy částku nižší, než o kterou se snižuje zaplacený soudní poplatek v případě jeho vrácení.