8 C 21/2026-16 — Okresní soud Praha-západ

1. Žalobce se svým návrhem domáhal zaplacení částky , částka, , neboť je zákonným příjemcem rozhlasového poplatku a žalovaný je poplatníkem tohoto poplatku. Žalovaný však tento poplatek za období od , datum, do , datum, nezaplatil.2. Vyjádření žalovaného k žalobě se soudu nepodařilo zjistit. Soud proto při rozhodování vycházel z tvrzení žalobce a z důkazů, které označil k prokázání svých tvrzení. Jelikož účastníci řízení souhlasili, aby ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení jednání, soud ústní jednání ve věci nenařídil, neboť má za to, že věc bylo možno rozhodnout na základě předložených listinných důkazů (§ 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), § 101 odst. 4 o. s. ř.).3. Soud v rámci dokazování zjistil následující závěr o skutkovém stavu. Žalovanému vznikla povinnost platit rozhlasový poplatek dne , datum, . Žalovaný pro období od listopadu 2022 do října 2025 nezaplatil žádnou částku na rozhlasový poplatek. Žalobce vyzval žalovaného k zaplacení dlužné částky dne , datum, předžalobní výzvou.4. Soud věc právně posoudil podle zákona č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích (dále jen „ZRTP“), a zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“).5. Dle § 3 odst. 1 ZRTP poplatníkem rozhlasového poplatku je fyzická osoba nebo právnická osoba, která vlastní rozhlasový přijímač. Jestliže drží nebo z jiného právního důvodu alespoň 1 měsíc užívá rozhlasový přijímač fyzická osoba nebo právnická osoba, která není jeho vlastníkem, je poplatníkem tato osoba.6. Dle § 5 odst. 4 ZRTP poplatník, který je právnickou osobou, platí rozhlasový poplatek z každého rozhlasového přijímače a televizní poplatek z každého televizního přijímače.7. Dle § 6 ZRTP ve znění účinném ve shora uvedeném období, měsíční výše rozhlasového poplatku činí , částka, , měsíční výše televizního poplatku činí , částka, .8. Dle § 7 odst. 2 ZRTP je-li poplatníkem fyzická osoba, je rozhlasový nebo televizní poplatek splatný nejpozději do patnáctého dne každého kalendářního měsíce. První platba rozhlasového nebo televizního poplatku je splatná nejpozději do patnáctého dne kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž se fyzická osoba stala poplatníkem.9. Dle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, je v prodlení.10. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.11. V řízení bylo zjištěno, že žalovaný byl ve shora uvedeném období povinen platit rozhlasový poplatek ve výši , částka, měsíčně do , datum, a , částka, od , datum, , avšak nečinil tak. Proto mu vznikla povinnost rozhlasový poplatek za toto období zaplatit. Žalovanému se v řízení nepodařilo prokázat, že by některou část takto vyměřeného poplatku zaplatil, proto soud žalobě v celém rozsahu vyhověl. Vzhledem k tomu, že se žalovaný dostal se zaplacením poplatku do prodlení, a to vždy k 16. dni daného měsíce, náleží žalobci taktéž úroky z prodlení v zákonné výši vypočtené podle § 2 nařízení č. 351/2013 Sb., které žalobce kapitalizoval. Soud proto návrhu i v tomto ohledu vyhověl.12. O nákladech řízení soud rozhodl v souladu s § 142 odst. 1 o. s. ř. a přiznal žalobci jejich náhradu v plné výši, neboť měl ve věci plný úspěch. Náklady žalobce sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši , částka, (§ 6 a příloha zákona č. 549/1991 Sb.), a z paušální náhrady výdajů za 2 úkony (výzva k plnění, návrh ve věci samé), každý ve výši , částka, (§ 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb.).