8 C 344/2025-40 — Okresní soud Praha-západ

1. Zástavní věřitel se svým návrhem domáhal nařízení soudního prodeje zástavy s odůvodněním, že uzavřel se zástavním dlužníkem smlouvu o zápůjčce dne , datum, . Na základě smlouvy poskytl dlužníkovi zápůjčku ve výši , částka, , kterou měl zástavní dlužník splatit nejpozději do , datum, . Úrok byl stanoven na 12 % p. a. Mezi stranami byla dále ve stejný den podepsána zástavní smlouva na nemovité věci uvedené v žalobě. Zástavní právo vzniklo s účinky vkladu ke dni , datum, . Strany uzavřely dne , datum, dohodu, na základě které byl posunut termín splatnosti na , datum, . V rámci dohody byla stanovena smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z dlužné částky za každý započatý den. Pohledávka zástavního věřitele za dlužníkem činí ke dni podání žaloby na jistině , částka, a dále smluvní a zákonný úrok viz. výrok. Zástavní dlužník ani přes výzvu ničeho neuhradil.2. Zástavní dlužník ve svém vyjádření uznal existenci dluhu s tím, že se aktivně snaží tuto situaci mimosoudně vyřešit. Soudním prodejem zástavy dojde k nižšímu výtěžku, než kdyby se zástavnímu dlužníkovi podařilo nemovitosti prodat. Snažil se o to, ale realitní kancelář dala od prodeje ruce pryč poté, co se dozvěděla o existenci tohoto řízení. Dalším možným řešením dle zástavního dlužníka je, že by převedl vlastnické právo k nemovitostem na zástavního věřitele (s tímto návrhem však zástavní věřitel nesouhlasí).3. Z listinných důkazů soud zjistil následující skutečnosti.4. Ze smlouvy o zápůjčce uzavřené mezi zapůjčitelem , jméno FO, a vydlužitelem , jméno FO, s datem , datum, soud zjistil, že strany uzavřely smlouvu o zápůjčce na základě které zástavní věřitel půjčil zástavnímu dlužníkovi , částka, na koupi nemovitostí uvedených v žalobě (dále jen „nemovitostí“), a to s úrokem 12% ročně. K vrácení mělo dojít do , datum, .5. Ze smlouvy o zřízení zástavního práva a práva zákazu zcizení a zatížení nemovitosti s datem , datum, soud zjistil, že strany sjednaly, že zástavní věřitel bude mít zástavu na nemovitostech kupovaných zástavním dlužníkem, která mu případně pokryje závazky až do výše , částka, . Strany si dále ujednaly zákaz zcizení a zatížení.6. Z výpisu z katastru nemovitostí ke dni , datum, soud zjistil, že zástavní dlužník je vlastníkem nemovitostí a že na nemovitostech vázne zástavní právo zástavního věřitele a zákaz zcizení a zatížení.7. Z dohody o uznání dluhu uzavřené mezi věřitelem , jméno FO, a dlužníkem , jméno FO, dne , datum, soud zjistil, že nová splatnost dluhu byla stanovena na datum , datum, . zástavní dlužník navíc uznal svůj dluh. Strany si dále sjednaly smluvní pokutu ve výši 0,1% denně z dlužné částky za každý započatý den prodlení.8. Z dopisu ze dne , datum, - žádosti o vyčíslení dluhu soud zjistil, že za zástavního dlužníka žádala paní , jméno FO, o vyčíslení dluhu k , datum, .9. Z dopisu právního zástupce zástavního věřitele o vyčíslení dluhu ke dni 30. a , datum, soud zjistil, že k , datum, dlužil zástavní dlužník na jistině , částka, , na smluvním úroku , částka, , na smluvní pokutě , částka, a zákonný úrok z prodlení ve výši , částka, . K , datum, dlužil zástavní dlužník na jistině , částka, , na smluvním úroku , částka, , na smluvní pokutě , částka, a zákonný úrok z prodlení ve výši , částka, .10. Tyto skutečnosti soud posoudil po právní stránce následovně. Podle § 358 odst. 1 zákona č. 292/2013 Sb., zákona o zvláštních řízeních soudních (dále jen „z. ř. s.“), soud nařídí prodej zástavy, doloží-li zástavní věřitel zajištěnou pohledávku, zástavní právo k zástavě a kdo je zástavním dlužníkem. Rozhodnutí o nařízení prodeje zástavy je vykonatelné dnem, kterým nabylo právní moci.11. Z citovaného ustanovení vyplývá, že v řízení o soudním prodeji zástavy jako první fázi soudního prodeje zástavy soud zkoumá pouze to, zda zástavní věřitel doložil zajištěnou pohledávku, zástavní právo k zástavě, jejíž prodej navrhuje, a kdo je zástavním dlužníkem. Jiné (další) skutečnosti nejsou v tomto řízení významné. Uvedené rozhodné skutečnosti současně nemusí být v řízení o soudním prodeji zástavy prokázány (postaveny najisto); pro nařízení prodeje zástavy postačuje, budou-li listinami nebo jinými důkazy osvědčeny, tedy jeví-li se z předložených listin nebo jiných důkazů alespoň jako pravděpodobné. Řízení o soudním prodeji zástavy je tedy charakterizováno tím, že se v něm neprovádí dokazování ke sporným tvrzením účastníků; nedoloží-li zástavní věřitel některou z okolností uvedených v ustanovení § 358 odst. 1 větě první z. ř. s., nemůže být jeho návrhu na nařízení soudního prodeje zástavy vyhověno, i kdyby ji zástavní věřitel hodlal prokazovat dokazováním, a naopak, budou-li tyto okolnosti řádně osvědčeny, nemůže zástavní dlužník zabránit vyhovění návrhu zástavního věřitele, i kdyby rozhodné skutečnosti popíral a i kdyby o nich požadoval dokazování. To, že soud v řízení o soudním prodeji zástavy zkoumá pouze skutečnosti uvedené v ustanovení § 358 odst. 1 větě první z. ř. s. a že pro nařízení prodeje zástavy postačuje jen jejich osvědčení, samozřejmě neznamená, že by při soudním prodeji zástavy nemohly být uplatněny jiné (další) skutečnosti nebo že by jejich osvědčení nemohlo být zpochybněno. Nemůže k tomu ovšem důvodně dojít v řízení o soudním prodeji zástavy, ale až ve druhé fázi soudního prodeje zástavy, tedy v rámci řízení o výkon rozhodnutí (exekučního řízení) prodejem zástav (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ).12. Soud v řízení o soudním prodeji zástavy při zkoumání, zda bylo doloženo zástavní právo k zástavě a jím zajištěná pohledávka, přihlíží též k důvodu neplatnosti smluv, avšak jen tehdy, vyšelli z obsahu smlouvy nebo jinak za řízení najevo, což znamená, že je z obsahu spisu zřejmý, evidentní, nevzbuzující pochybnosti, nelze jej věrohodně zpochybnit tvrzeními účastníků a nevyžaduje potřebu provádění dokazování ke sporným tvrzením účastníků. Jinak lze neplatnost smluv uplatňovat až ve druhé fázi soudního prodeje zástavy, tedy v rámci řízení o výkon rozhodnutí (exekučního řízení) prodejem zástavy, bude-li zástavním věřitelem podán návrh na nařízení tohoto výkonu rozhodnutí (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ).13. Na základě shora uvedených listin lze uzavřít, že zástavní věřitel v řízení osvědčil, že dlužníkovi poskytl úvěr v celkové výši , částka, na základě smlouvy o zápůjčce. Zápůjčka byla zajištěna zástavním právem k nemovitostem, přičemž toto zástavní právo vzniklo zápisem do katastru nemovitostí, v němž je zapsáno dosud. Stejně tak bylo doloženo sjednání a zajištění příslušenství a dalších souvisejících pohledávek uvedených ve výroku tohoto usnesení. Zástavní dlužník navíc v dohodě uznal svůj dluh a oddálil splatnost do , datum, .14. Soud v nyní posuzované věci neshledal žádné důvody neplatnosti uzavřených smluv, které by byly zcela evidentní i bez dalšího dokazování.15. Vzhledem k tomu, že ve smyslu § 358 odst. 1 z. ř. s. byla doložena zajištěná pohledávka, zástavní právo k zástavě, stejně jako skutečnost, kdo je zástavním dlužníkem, rozhodl soud tak, jak je uvedeno ve výroku a soudní prodej zástavy nařídil.16. O nákladech řízení soud nerozhodoval, neboť dle judikatury Ústavního soudu o nich má být rozhodováno zásadně až ve vykonávacím řízení, tedy poté, co bude postaveno najisto, zda bylo v první fázi řízení o soudním prodeji zástavy rozhodnuto po právu (srov. nález Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 2246/17).