8 C 46/2026-16 — Okresní soud Praha-západ

1. Žalobce se svou žalobou domáhal vydání rozhodnutí, kterým by bylo uloženo žalovanému zaplatit žalobci částku , částka, s příslušenstvím. Žalobu odůvodnil tím, že žalovaný byl zaměstnán u žalobce na základě pracovní smlouvy ze dne , datum, . Smlouva byla uzavřena na dobu určitou do , datum, . Pracovní poměr byl žalobcem zrušen ve zkušební době dne , datum, . Žalobce požaduje shora uvedenou částku za náhradu za přečerpanou dovolenou ve výši , částka, sníženou o odvod sociálního pojištění ve výši , částka, a zvýšenou o odvod zdravotního pojištění ve výši , částka, . Žalovaný měl dle smlouvy nárok na 43 hodin dovolené, ale čerpal dovolenou v rozsahu 88 hodin. Žalovaný i přes výzvu ničeho neuhradil.2. Účastníci byli vyzváni, aby soudu sdělili, zda souhlasí s postupem dle ust. § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“), podle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Jelikož žalobce s navrženým postupem souhlasil a žalovaný se ve stanovené lhůtě nevyjádřil, a soud měl proto za to, že s tímto postupem souhlasí (§ 101 odst. 4 o.s.ř.), nebylo třeba k projednání věci samé nařídit jednání.3. Žalovaný se k věci samé nevyjádřil.4. Provedeným dokazováním má soud za prokázaný následující skutkový stav:5. Z pracovní smlouvy soud zjistil, že strany se dohodli, že žalovaný bude pro žalobce vykonávat od , datum, práci operátora v logistice a žalobce mu za to bude hradit mzdu. K podpisu došlo , datum, . (zjištěno z pracovní smlouvy)6. Z dohody o srážkách ze mzdy soud zjistil, že strany se dohodly na srážkách ze mzdy za stravování, uskutečněné soukromé hovory, nevyúčtované zálohy na cestovní náhrady nebo jejich přeplatek, podíl na zaměstnaneckých výhodách, členské příspěvky v odborové organizaci a náklady za ubytování zaměstnance. (zjištěno z dohody o srážkách ze mzdy)7. Z informace pro zaměstnance soud zjistil, že délka zkušební doby a její případné prodloužení se stanoví podle zákoníku práce. (zjištěno z informace pro zaměstnance)8. Ze zrušení pracovního poměru ve zkušební době soud zjistil, že žalobce žalovanému oznámil dne , datum, , že pracovní poměr končí ve zkušební době. (zjištěno ze zrušení pracovního poměru)9. Z potvrzení o zaměstnání soud zjistil, že žalovaný nastoupil do práce dne , datum, a skončil k , datum, . (zjištěno z potvrzení o zaměstnání)10. Z výpisu absence soud zjistil, že žalovaný byl ve zkušební době na dovolené 11 dní. (zjištěno z výpisu absence)11. Z výplatní pásky za srpen 2024 soud zjistil, že žalovaný vyčerpal o 45 hodin více dovolené než na kterou měl nárok. Průměrně žalovaný za hodinu vydělal , částka, . Náhrada za přečerpanou dovolenou tedy činí , částka, , od kterých se odečte , částka, za sociální a přičte , částka, za zdravotní pojištění. (zjištěno z výplatní pásky za srpen 2024)12. Z výzev k úhradě a předžalobní výzvy soud zjistil, že žalovaný byl opakovaně upomínán k zaplacení shora uvedené částky, naposledy dne , datum, .13. Zjištěný relevantní skutkový stav soud posoudil podle zákona č. 592/1992 Sb., zákon o pojistném na veřejné zdravotní pojištění (dále jen „ZdrPjst“) a zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce (dále jen „z.p.“).14. Dle § 212 z. p. odst. 1 výměra dovolené činí nejméně 4 týdny v kalendářním roce.15. Dle § 214 odst. 1 až 4 z. p. zaměstnanci, který za nepřetržitého trvání pracovního poměru k témuž zaměstnavateli konal u něho v příslušném kalendářním roce práci po dobu 52 týdnů v rozsahu stanovené týdenní pracovní doby připadající na toto období, přísluší dovolená za kalendářní rok v délce stanovené týdenní pracovní doby vynásobené výměrou dovolené, na kterou má zaměstnanec v příslušném kalendářním roce právo. (2) Konal-li zaměstnanec za podmínek uvedených v odstavci 1 práci po kratší týdenní pracovní dobu, přísluší mu dovolená odpovídající této kratší týdenní pracovní době. (3) Zaměstnanci, kterému nevzniklo právo na dovolenou za kalendářní rok podle odstavce 1 nebo 2, avšak za nepřetržitého trvání pracovního poměru k témuž zaměstnavateli konal u něho v příslušném kalendářním roce práci alespoň po dobu 4 týdnů v rozsahu stanovené týdenní pracovní doby nebo kratší týdenní pracovní doby připadající na toto období, přísluší poměrná část dovolené. (4) Poměrná část dovolené činí za každou odpracovanou stanovenou týdenní pracovní dobu nebo kratší týdenní pracovní dobu v příslušném kalendářním roce jednu dvaapadesátinu stanovené týdenní pracovní doby nebo kratší týdenní pracovní doby vynásobenou výměrou dovolené, na kterou má zaměstnanec v příslušném kalendářním roce právo.16. Dle § 222 odst. 4 z. p. zaměstnanec je povinen vrátit vyplacenou náhradu mzdy nebo platu za dovolenou nebo její část, na niž ztratil právo, popřípadě na niž mu právo nevzniklo.17. Dle § 2 odst. 1 ZdrPjst výše pojistného činí 13,5 % z vyměřovacího základu za rozhodné období.18. Dle § 3 odst. 6 ZdrPjst minimálním vyměřovacím základem je minimální mzda19. Dle § 3 odst. 10 ZdrPjst pokud je vyměřovací základ zaměstnance nižší než minimální vyměřovací základ, je zaměstnanec povinen doplatit zdravotní pojišťovně prostřednictvím svého zaměstnavatele pojistné ve výši 13,5% z rozdílu těchto základů. Má-li zaměstnanec více zaměstnavatelů, je povinen doplatit pojistné podle předchozí věty prostřednictvím toho zaměstnavatele, kterého si zvolí, a to vždy současně s odvodem pojistného v následujícím kalendářním měsíci. Pokud je vyměřovací základ nižší z důvodů překážek na straně organizace, je tento rozdíl povinen doplatit zaměstnavatel.20. V daném případě má soud za prokázané, že žalovaný pracoval u žalobce na základě pracovní smlouvy od , datum, do , datum, . Žalovaný v průběhu trvání pracovního poměru čerpal dovolenou v rozsahu 88 hodin, ač měl v souladu s § 214 odst. 3 a 4 z. p. nárok pouze na 43 hodin dovolené. Žalobce vyplatil žalovanému v důsledku dovolené více a náleží mu tak v souladu s § 222 odst. 4 z. p. náhrada mzdy za dovolenou, na kterou neměl žalovaný právo. Žalobci dále náleží náhrada za jím odvedené zdravotní pojištění v souladu s § 2 odst. 1 ZdrPjst. Žalobci vedle jistiny přísluší podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, i příslušenství pohledávky spočívající v úrocích z prodlení v zákonné výši podle ustanovením § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Povinnost byla žalovanému uložena ke splnění do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř.21. Soud proto rozhodl tak jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.22. O nákladech řízení rozhodl soud podle ust. § 151 odst. l za použití ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., podle něhož soud přizná náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva tomu účastníku, který měl ve věci plný úspěch, a to proti tomu účastníku, který ve věci úspěch neměl. Soud proto přiznal náhradu nákladů řízení ve výši , částka, , když náklady řízení se sestávají ze zaplaceného soudního poplatku , částka, a paušální náhrady nákladů podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a vyhl. 177/1996 Sb. ve výši 2 x , částka, za předžalobní výzvu a podání žaloby. Lhůta k zaplacení nákladů řízení byla určena třídenní (§ 160 odst. l o. s. ř.).