11 C 117/2023-31 — Okresní soud v Rakovníku

1. Manžel dne [datum] podal návrh na rozvod manželství s tím, že manželství bylo zpočátku šťastné a bylo založeno na náboženských postojích, službě církvi a následné péči o syna. K odcizení začalo docházet v roce 2016 po přestěhování do [obec], kde manžel studoval vysokou školu, seznamoval se s lidmi z necírkevního prostředí a začal postupně přehodnocovat své dosavadní postoje, avšak v tu dobu se k rozvodu nerozhodl, naopak doufal ve změnu k lepšímu. V roce 2022 po přestěhování manželů zpět do Rakovníka si manžel uvědomil, že s manželkou nemají téměř nic společného, v prosinci 2022 navázal přátelství se ženou, se kterou si rozumí, avšak manžel s ohledem na své manželství tento vztah nerozvinul do partnerského vztahu, nýbrž v únoru 2023 opustil společnou ložnici s manželkou a založil si vlastní účet. Manžel se proto domnívá, že manželství je pouze formální a je trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. 2. Manželka s návrhem nesouhlasil, podle něj manželství funguje a manžel své rozhodnutí neuvážil, jednal pod jakýmsi vyhořením, které mohl způsobit změnu v jeho chování. Manželka poté, co jí své rozhodnutí manžel sdělil, je vystavena extrémnímu stresu, dokonce zhubla 13 kg. Dle manželky neexistuje důvod rozvratu manželství. 3. Po provedeném dokazování má soud za prokázané, že manželství účastníků bylo uzavřeno dne [datum] (což soud zjistil z oddacího listu). Z manželství se žádné dítě, které by bylo ke dni rozhodnutí soudu nezletilé, nenarodilo (shodné tvrzení účastníků). 4. Z výpovědi manžela soud zjistil, že si sám dlouhodobě uvědomuje rozdíly ve smýšlení sebe a manželky, přičemž toto uvědomění nastalo, když se manžel začal setkávat s novými lidmi, a navazovat nové vztahy. V únoru 2023 došlo mezi k manželi k poslednímu intimnímu styku. Manžel o rozvodu uvažoval dlouho, kdy velkou roli hrálo jeho náboženské přesvědčení, doufal v dohodu s manželkou, ale následně poté co mu bylo jasné, že manželka na rozvod nepřistoupí, rozhodl se podat návrh sám. 5. Z výslechu manželky soud zjistil, že manželé se poznali prostřednictvím církevní činnosti, kdy společně pomáhali potřebným. Manžel měl v průběhu manželství výkyvy nálad, které přicházely ve vlnách, kdy manželka s velkou toto snášela s velkou trpělivostí. Manželka je přesvědčena, že pozitiva převažují negativa vzájemného manželského vztahu. 6. Z ostatních provedených důkazů soud nezjistil, žádné nosné a relevantní zjištění. A též neprováděl další navržené důkazy, neboť měl, jak bude níže vysvětleno, za prokázané, že manželství účastníků je hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno, pročež by se další důkazy staly nadbytečnými. 7. Podle ustanovení § 755 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.”), může být manželství rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. Podle § 755 odst. 2 tohoto zákona přesto, že je soužití manželů rozvráceno, nemůže být manželství rozvedeno, byl-li by rozvod v rozporu se zájmem nezletilého dítěte manželů, které nenabylo plné svéprávnosti, který je dán zvláštními důvody, přičemž zájem dítěte na trvání manželství soud zjistí i dotazem u opatrovníka jmenovaného soudem pro řízení o úpravu poměrů k dítěti na dobu po rozvodu, nebo se zájmem manžela, který se na rozvratu porušením manželských povinností převážně nepodílel a kterému by byla rozvodem způsobena zvlášť závažná újma s tím, že mimořádné okolnosti svědčí ve prospěch zachování manželství, ledaže manželé spolu již nežijí alespoň po dobu tří let. 8. Po provedeném shora popsaném dokazování soud činní závěr, že manželství účastníků je hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení, neboť ze strany manžela vymizela faktická vůle setrvávat v manželství, kdy v manželství setrvával i v situaci, kdy již navazoval nové známosti, avšak v přechodu k novému vztahu mu bráni jeho víra, pročež se v souvislosti s podáním návrhu alespoň separoval od společné ložnice. 9. Soud se též zabýval tím, zda nejsou naplněny podmínky tvrdostní klauzule ve prospěch manžela (srov. § 755 odst. 2 písm. b) o. z.), přičemž jejich neplanění neshledal, neboť neshledal žádné mimořádné okolnosti, svědčí ve prospěch zachování manželství, a tyto navíc ani nebyly tvrzeny. Tvrzený úbytek hmotnosti manželky přitom není onou okolností, která by aplikaci tvrdostní klauzule mohla odůvodnit, nadto tvrzení o zastavení příjmů manžela bylo v řízení vyvráceno, a to přestože si je soud plně vědom jak silný psychický dopad může mít rozhodové řízení, pro člověka hluboce věřícího, kterým manželka bezpochyby je. 10. Co do příčin rozvratu manželství soud shledal, že těmi to jsou především oboustranný osobnostní vzdalování se obou manželů. Rozvrat není tedy dle závěru soudu přičitatelný ani jedné ze stran, ale plyne především z v současnosti již nekompatibilních povahových vlastností a citových potřeb obou manželů. 11. Jelikož jak shora uvedeno soud dospěl k závěru, že manželství je hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení, žalobě podle § 755 o. z. v celém rozsahu vyhověl a manželství účastníku rozvedl. 12. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto v souladu s ustanovením § 23 z. ř. s .