3 C 91/2024-17 — Okresní soud v Rakovníku

1. Návrhem doručeným soudu dne , datum, se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky , částka, s příslušenstvím. Svůj návrh odůvodnila tím, že dne , datum, uzavřela s žalovaným Smlouvu o hotovostním úvěru č. , RČ, , na základě, níž poskytla žalovanému částku ve výši , částka, . Žalovaný se tuto částku zavázal splácet v pravidelných měsíčních splátkách, které však řádně a včas nesplácel. Ke dni podání návrhu žalovaný dluh neuhradil, přestože k tomu byl opakovaně vyzýván.2. Žalovaný se k návrhu přes výzvu soudu nevyjádřil.3. Soud ve věci provedl dokazování, ze kterého učinil níže pospaný závěr o skutkovém stavu věci:4. Z Formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, z potvrzení o prověření úvěruschopnosti klienta, ze Smlouvy o hotovostním úvěru č. , RČ, ze dne , datum, včetně Úvěrových podmínek platných od , datum, a poté od , datum, , z potvrzení o zaslání potvrzovací SMS a následném podpisu smlouvy soud zjistil, že žalobkyně uzavřela s žalovaným smlouvu o hotovostním úvěru. Prostřednictvím této smlouvy se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému částku , částka, a žalovaný se zavázal danou částku vrátit v měsíčních splátkách po , částka, , skládajících se ze splátky pojištěním, jistiny a úroku 10,99 % ročně, a to počínaje dnem , datum, . Dále se žalovaný zavázal zaplatit poplatek za zprostředkování úvěru ve výši , částka, .5. Z potvrzení o vyplacení úvěru soud zjistil, že dne , datum, byla zaslána na účet , tel. číslo, /0800 částka , částka, pod VS , RČ, s poznámkou pro příjemce: Zonky: půjčka pro , Jméno žalovaného, .6. Způsob hrazení předmětného úvěru pak vyplývá ze splátkového kalendáře za období od , datum, do , datum, . Z tohoto je zřejmé, že měsíční splátky nebyly ze strany žalovaného řádně a včas hrazeny, splátky byly placeny od , datum, do , datum, , od , datum, žalobkyně eviduje platbu pouze , částka, a dne , datum, rovněž , částka, . Poté již neeviduje žádné úhrady od žalovaného do dne zesplatnění.7. Vzhledem k tomu, že se žalovaný opakovaným prodlením s úhradou splátek dopustil závažného porušení smluvních povinností, přistoupila žalobkyně dne , datum, ke zesplatnění úvěru, o čemž byl žalovaný informován písemně. Zároveň byl vyzván k úhradě dlužné částky ve lhůtě do 10 dnů na uvedené číslo účtu a variabilní symbol a upozorněn, že v případě neuhrazení dluhu bude dluh vymáhán soudní cestou.8. Žalobkyně požaduje po žalovaném úhradu dlužné částky, kterou představuje dlužná jistina ve výši , částka, , nesplacený smluvní úrok ve výši , částka, kapitalizovaný do dne předcházejícího zesplatnění, smluvní pokuta , částka, , pojištění , částka, , smluvní úrok 10,99 % ročně z dlužné jistiny od , datum, do zaplacení a zákonný úrok z prodlení z dlužné jistiny od , datum, do zaplacení.9. Na takto zjištěný skutkový stav soud aplikoval ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“), dle kterého smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2399 odst. l o.z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.10. Soud aplikoval § 1970 o.z., dle kterého po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením.11. V daném případě žalobkyně dle uzavřené smlouvy poskytla žalovanému úročené finanční plnění. Této povinnosti žalobkyně pak měla odpovídat povinnost žalovaného vrátit poskytnutá plnění, navýšená o úročení, a další úkony ve smyslu § 2395 odst. l o.z. Předmětné závazky tedy soud, s přihlédnutím k jejich obsahu a okamžiku poskytnutí finančního plnění, právně kvalifikoval jako spotřebitelský úvěr ve smyslu § 1 z.s.ú., upraveného nad rámec obecné právní úpravy též speciálním právním předpisem. Na základě výše uvedených zjištění soud posoudil žalobu uplatněnou žalobkyní jako důvodnou. Bylo doloženými listinami prokázáno, že se právní předchůdce jako úvěrující zavázal poskytnout žalovanému jako úvěrovanému v jeho prospěch úvěr ve výši , částka, a toto také učinil, žalovaný obdržel finanční částku na jím uvedený účet. Mezi nimi byl tedy sjednán smluvní závazkový vztah ze smlouvy o úvěru ve smyslu § 2395 o.z. modifikovaný zákonem č. 57/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru (dále jen „z.s.ú.“), které žalovaný čerpal v této výši. Žalobkyně v rámci své podnikatelské činnosti tedy poskytla žalovanému, fyzické nepodnikající osobě jako spotřebiteli ve smyslu § 2 z.s.ú. peněžité plnění a žalovaný měl úvěr splatit do sjednané doby, což neučinil i přes výzvu, a proto soud v plném rozsahu žalobě vyhověl.12. Vzhledem ke skutečnosti, že žalovaný je s úhradou dluhu v prodlení, vyhověl soud žalobě i ohledně požadovaného úroku z prodlení, který žalobkyně kapitalizovala. Výše úroku byla stanovena v souladu s ustanovením § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.13. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 a § 142a odst. 1 o.s.ř. za použití § 151 odst. 1 o.s.ř. a žalobkyni, která byla ve věci zcela úspěšná, přiznal právo na náhradu účelně vynaložených nákladů v celkové výši , částka, , a kterou tvoří úhrada soudního poplatku. Povinnost zaplatit žalobkyni náklady řízení uložil soud žalovanému v souladu s ustanovením § 149 odst. 1 o.s.ř.14. V souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o.s.ř. uložil soud žalovanému 3denní lhůtu k plnění, a to od právní moci rozsudku.