5 C 52/2024-25 — Okresní soud v Rakovníku

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným soudu dne , datum, se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky , částka, s příslušenstvím. Svoji žalobu odůvodnila tím, že s žalovaným uzavřela dne , datum, smlouvu o úvěru, na jejímž základě poskytla žalovanému úvěr ve výši , částka, . Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr spolu se sjednaným úrokem splácet v pravidelných měsíčních splátkách po , částka, . Svoji povinnost však řádně neplnil, a proto žalobkyně úvěr ke dni , datum, zesplatnila. Ke dni podání žaloby žalovaný dlužnou částku neuhradil, a to ani částečně, přestože k tomu byl žalobkyní opakovaně vyzýván.2. Žalovaný se k návrhu nevyjádřil.3. Soud ve věci provedl dokazování, ze kterého zjistil níže uvedené skutečnosti rozhodné pro posouzení věci.4. Z interního dokumentu popisujícího posuzování úvěruschopnosti žalovaného, vyhodnocení žádosti a informace z , právnická osoba, soud zjistil, že žalovaný měl dle výpisu z účtu za 5 měsíců průměrný příjem , částka, . Jeho výdaje činily , částka, měsíčně. Platební kapacita pro splátku , částka, měsíčně byla shledána jako dostatečná. Zadluženost žalovaného byla bez negativních informací. Rizikovost žalovaného byla stanovena jako velmi nízká. Žalovaný nevykazoval zvýšené riziko možnosti neodstát svým závazkům. Žalovaný měl v době podání žádosti celkem , hodnota, existující kontrakty. Ze splátkových kontraktů splátka činila celkem , částka, a nesplacená jistina činila celkem , částka, . Z kreditních, úvěrových karet a stavebního spoření byl žalovanému poskytnut celkový úvěrový limit ve výši , částka, . Nesplacená jistina činila , částka, . Žalovaný neměl žádnou dlužnou ani nesplacenou splátku.5. Z žádosti o poskytnutí úvěru ze dne , datum, bylo zjištěno, že žalovaný žádal žalobkyni o poskytnutí úvěrového rámce ve výši , částka, bez udání účelu. Ze záznamu o podpisu klienta ze dne , datum, a z předsmluvních informací ke spotřebitelskému úvěru soud zjistil, že žalovaný žádost o úvěr a předsmluvní informace prostřednictvím elektronického bankovnictví žalobkyně elektronicky podepsal.6. Ze smlouvy o úvěru č. , Anonymizováno, ze dne , datum, soud zjistil, že žalobkyně se zavázala žalovanému poskytnout úvěr ve výši , částka, za roční úrokovou sazbu 15,68%. Předmětný úvěr se žalovaný zavázal vrátit v pravidelných 36 měsíčních splátkách po , částka, . Dle čl. V. odst. 3 písm. a) ve spojení s čl. VII. odst. 2 smlouvy byla žalobkyně oprávněna účtovat za zaslání výzvy k uhrazení dlužné částky poplatek ve výši , částka, . Dle čl. VIII odst. 3 smlouvy byla žalobkyně v případě prodlení žalovaného se splácením peněžitých částek oprávněna úvěr zesplatnit.7. Z výpisu účtu žalovaného bylo zjištěno, že žalovaný čerpal úvěr dne , datum, .8. Z 1. upomínky soud zjistil, že na účtu žalovaného nebylo k , datum, dostatek finančních prostředků tak, aby mohla proběhnout pravidelná splátka úvěru. Z 1. výzvy bylo zjištěno, že žalovaný byl k , datum, se splácením úvěru stále v prodlení. Z 2. výzvy bylo zjištěno, že žalovaný byl se splácením úvěru stále v prodlení. Z poslední výzvy k zaplacení dluhu soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky do , datum, . Z oznámení o zesplatnění úvěru ze dne , datum, bylo zjištěno, že žalobkyně úvěr ke dni , datum, prohlásila za okamžitě splatný.9. Z dopisu ze dne , datum, , který byl dle podacího listu a připojené dodejky odeslán téhož dne, soud zjistil, že žalobkyně před podáním žaloby ve věci vyzvala žalovaného úhradě dlužné částky.10. Po zhodnocení provedených důkazů učinil soud skutkový závěr, že žalobkyně si prověřila schopnost žalovaného splácet úvěr z výpisů z účtu žalovaného, přičemž zkoumala jeho příjmy i výdaje. Zároveň si prověřila jeho zadluženost a platební morálku. Ze získaných informací učinila závěr, že žalovaný je schopen úvěr splácet, a proto s žalovaným na jeho žádost uzavřela smlouvu o úvěru. Na jejím základě poskytla žalovanému úvěr ve výši , částka, . Předmětný úvěr se žalovaný zavázal splácet v pravidelných měsíčních splátkách ve výši , částka, spolu s úroky ve výši 15,68 % ročně. Přestože žalobkyně žalovanému finanční prostředky ve výši , částka, poskytla, žalovaný porušil podmínky čerpání úvěru, když sjednané splátky řádně a včas nehradil. Žalobkyně žalovaného minimálně 3x písemně vyzývala k jejich úhradě. Následně úvěr ke dni , datum, zesplatnila. Naposledy žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky před podáním žaloby ve věci.11. Na takto zjištěný skutkový stav soud aplikoval ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“), dle kterého smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.12. Podle ustanovení § 3016 o.z. ustanoveními tohoto zákona nejsou dotčena ustanovení jiných právních předpisů o ochraně spotřebitele. Proto soud vycházel i ze zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů (dále jen „z.o.s.“), který byl účinný v době uzavření smlouvy. Konkrétně soud aplikoval ustanovení § 2 odst. 1 zákona, dle kterého je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Dále soud vycházel z ustanovení § 86 odst. 1 z.o.s., dle kterého poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.13. Podle § 1970 o.z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením.14. Po zhodnocení shora uvedeného dospěl soud k závěru, že v projednávané věci žalobkyně uzavřela s žalovaným smlouvu o úvěru. Před uzavřením smlouvy s odbornou péčí posoudila úvěruschopnost žalovaného, přičemž čerpala z celé řady informací z různých zdrojů, z nichž žádným způsobem nevyplývalo, že by žalovaný nebyl schopen úvěr splácet. Na základě smlouvy o úvěru se žalobkyně jako úvěrující zavázala, že žalovanému jako úvěrovanému poskytne peněžní prostředky ve výši , částka, , a žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky v pravidelných splátkách vrátit. Povinnost vyplývající ze smlouvy žalovaný nesplnil, neboť porušil sjednané podmínky smlouvy tím, že splátky řádně a včas nehradil, v důsledku čehož byl úvěr žalobkyní v souladu se smluvním ujednáním zesplatněn. Dle závěru soudu je tak žalobou uplatněný nárok důvodný, a proto soud žalobě vyhověl a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni dlužnou částku ve výši , částka, , která se skládá z neuhrazené jistiny úvěru ve výši , částka, a částky , částka, , kterou žalobkyně v souladu se smluvním ujednáním požadovala po žalovaném za zaslání 3 výzev k úhradě (po , částka, ).15. Zároveň soud žalovanému uložil povinnost uhradit smluvní úrok, který žalobkyně požadovala z dlužné jistiny výslovně pouze ve výši 15 % ročně s tím, že za období od , datum, do , datum, jej kapitalizovala.16. Vzhledem ke skutečnosti, že žalovaný je s plněním dlužné částky v prodlení, vyhověl soud žalobě i ohledně úroku z prodlení z částky , částka, , který žalobkyně rovněž z části kapitalizovala. Výše úroku byla stanovena v souladu s ustanovením § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., dle kterého odpovídá roční výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení zvýšené o 8 % bodů.17. O nákladech řízení soud rozhodl podle ustanovení § 142 odst. 1 a § 142a odst. 1 o.s.ř. za použití ustanovení § 151 odst. 1 o.s.ř. a žalobkyni, která byla ve věci zcela úspěšná přiznal právo na náhradu účelně vynaložených nákladů v celkové výši , částka, , které v souladu s ust. § 149 odst. 1 uložil žalovanému zaplatit k rukám zástupce žalobkyně. Danou částku tvoří:- soudní poplatek ve výši , částka, ,- odměna za zastupování advokátem ve výši , částka, celkem za tři úkony právní služby po , částka, - převzetí a příprava věci, sepis předžalobní upomínky, návrh ve věci samé, dle ustanovení § 1 odst. 2, § 2, § 6 odst. 1, § 7, § 11 odst. 1 písm. a), d) vyhlášky č. 177/1996 Sb. advokátního tarifu (dále jen „AT“),- náhrada hotových výdajů ve výši , částka, (3 úkonů po , částka, dle § 13 AT),- 21 % DPH z odměny a náhrad zástupce