5 C 3/2025-21 — Okresní soud v Rakovníku

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným soudu dne , datum, se žalobkyně domáhala, aby soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku , částka, s příslušenstvím. Svůj návrh odůvodnila tím, že její právní předchůdce s žalovaným uzavřel dne , datum, smlouvu o půjčce, na jejímž základě byla žalovanému poskytnuta půjčka ve výši , částka, . Předmětnou půjčku se žalovaný zavázal vrátit v 52týdenních splátkách po , částka, . Za poskytnutí půjčky se zavázal uhradit poplatek ve výši , částka, (dále také jen „1. půjčka“). Žalovaný však nehradil sjednané splátky řádně a včas, když poslední splátku uhradil dne , datum, . Celkem od uzavření smlouvy žalovaný uhradil , částka, . Dále žalovaný s právním předchůdcem žalobkyně uzavřel dne , datum, smlouvu o půjčce, na jejímž základě byla žalovanému poskytnuta půjčka ve výši , částka, . Předmětnou půjčku se žalovaný zavázal vrátit v 52týdenních splátkách po , částka, . Za poskytnutí půjčky se zavázal uhradit poplatek ve výši , částka, , rovněž tuto půjčku žalovaný nesplácel řádně a včas, přičemž poslední splátku uhradil dne , datum, (dále také jen „2. půjčka“). Celkem od uzavření smlouvy žalovaný uhradil , částka, . Dne , datum, právní předchůdce žalobkyně uzavřel s žalobkyní smlouvu o postoupení pohledávek, na jejímž základě byly pohledávky se žalovaným postoupeny na žalobkyni. Dlužnou částku ve výši uplatněné v žalobě žalovaný do dne jejího podání neuhradil a to nejen právnímu předchůdci žalobkyně, ale ani žalobkyni, přestože jej k tomu opakovaně vyzývala.2. Žalovaný se dostavil k jednání a požádal o rozložení úhrady dlužné částky do splátek.3. Soud ve věci provedl dokazování, ze kterého zjistil níže uvedené skutečnosti rozhodné pro posouzení věci:4. Ze smlouvy o půjčce č. , hodnota, uzavřené mezi právním předchůdcem žalobkyně společností , právnická osoba, a žalovaným dne , datum, soud zjistil, že na jejím základě právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému půjčku ve výši , částka, za souhrnný poplatek , částka, . Žalovaný se předmětnou půjčku zavázal uhradit v pravidelných 52týdenních splátkách po , částka, . Dle smluvních podmínek smlouvy o půjčky činila roční sazba nákladů 199,4 % ročně.5. Ze smlouvy o půjčce č. , hodnota, uzavřené mezi právním předchůdcem žalobkyně společností , právnická osoba, a žalovaným dne , datum, soud zjistil, že na jejím základě právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému půjčku ve výši , částka, za souhrnný poplatek , částka, . Žalovaný se předmětnou půjčku zavázal uhradit v pravidelných 52týdenních splátkách po , částka, . Dle smluvních podmínek smlouvy o půjčce činila roční procentní sazba nákladů 199,4 % ročně.6. Ze smlouvy o postoupení pohledávek a její přílohy obsahující seznam postupovaných pohledávek ze dne , datum, soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně postoupil pohledávky za žalovaným na žalobkyni. Z potvrzení o uhrazení úplaty za postoupené pohledávky bylo zjištěno, že úplata za pohledávky byla uhrazena.7. Z oznámení o postoupení pohledávek ze dne , datum, včetně podacího lístku ze dne , datum, bylo zjištěno, že jeho prostřednictvím právní předchůdce žalobkyně informoval žalovaného o postoupení pohledávek za žalovaným.8. Před podáním žaloby žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky výzvou k plnění ze dne , datum, zaslanou dle podacího lístku téhož dne žalovanému.9. Po zhodnocení provedených důkazů učinil soud skutkový závěr, že právní předchůdce žalobkyně s žalovaným uzavřel dvě smlouvy o půjčce. Na jejich základě právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému půjčky ve výši , částka, a , částka, . Žalovaný uhradil právnímu předchůdci žalobkyně v případě 1.půjčky celkem částku , částka, , v případě 2. půjčky celkem částku , částka, . Smlouvou ze dne , datum, byly pohledávky za žalovaným postoupeny z právního předchůdce žalobkyně na žalobkyni, o čemž právní předchůdce žalobkyně žalovaného informoval. Vzhledem k tomu, že žalovaný svoji povinnost vyplývající z předmětných smluv nesplnil, a právnímu předchůdci žalobkyně uhradil dlužné částky pouze částečně, domáhá se žalobkyně po žalovaném také zákonného úroku z prodlení.10. Na takto zjištěný skutkový stav soud aplikoval zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, (dále jen „o.z.“), neboť k uzavření předmětných smluv došlo dne , datum, a , datum, , tedy před tím, než nabyl účinnosti zák. č. 89/2012 Sb. Konkrétně soud vycházel z ustanovení § 657 o.z., které stanoví, že smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. Při půjčce peněžité lze dohodnout úroky (§ 658 odst. 1 o.z.)11. Podle ustanovení § 39 o.z. neplatný je právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům.12. Podle § 517 odst. 1,2 o.z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, je v prodlení. Jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona platit poplatek z prodlení; výši úroku z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis.13. Ohledně postoupení pohledávky, ke kterému došlo na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, soud vycházel ze zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, dále jen („n.o.z.“). Konkrétně potom z § 1879 n.o.z., dle kterého věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle § 1880 odst. 1 n.o.z., postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojena, vč. jejího zajištění. Podle § 1881 odst. 1 n.o.z., postoupit lze pohledávku, kterou lze zcizit, pokud to ujednání dlužníka a věřitele nevylučuje. Podle § 1882 odst. 1 n.o.z., dokud postupitel dlužníka nevyrozumí nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli nebo se s ním jinak vyrovná.14. V posuzovaném případě mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byly uzavřeny smlouvy o půjčce, na jejichž základě právní předchůdce žalobkyně jako věřitel přenechal žalovanému jako dlužníkovi částku , částka, a , částka, s tím, že žalovaný mu měl tyto částky v pravidelných týdenních splátkách vrátit a zaplatit sjednané úroky. V případě 1. půjčky žalovaný dlužnou jistinu zcela vrátil, v případě 2. půjčky ji vrátil pouze částečně. Proto soud žalobě ohledně zbývající části dlužné jistiny ve výši , částka, , vyhověl.15. Vzhledem ke skutečnosti, že žalovaný je se svým peněžitým plněním ve výši , částka, vůči žalobkyni v prodlení, vyhověl soud žalobě i ohledně úroku z prodlení požadovaného od , datum, , který žalobkyně zčásti (do , datum, ) kapitalizovala, a od , datum, je požaduje do zaplacení. Výše tohoto úroku byla stanovena v souladu s § 1 nařízení vlády č. 142/1994 Sb., dle kterého výše úroků z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů. V každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí.16. Při zohlednění majetkové situace žalovaného, jehož jediným příjmem je invalidní důchod, soud v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o.s.ř. umožnil žalovanému uhradit dlužnou částku v pravidelných měsíčních splátkách po , částka, měsíčně až do úplného zaplacení pod ztrátou výhody splátek.17. Naopak při posuzování ujednání týkajícího se souhrnného poplatku u první i druhé smlouvy o půjčce ve výši , částka, a , částka, dospěl soud k závěru, že je neplatné. Přestože daná částka je smluvně označena jako souhrnný poplatek, má soud za to, že se jedná o ujednání o smluvních úrocích, neboť ze smlouvy o půjčce žádným způsobem nevyplývá, co daný souhrnný poplatek zahrnuje a nelze předpokládat, že by právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému půjčku zcela bezúročně, když jiné ujednání o smluvních úrocích ve smlouvě chybí. Takto sjednaná výše úroků je potom dle soudu v rozporu s dobrými mravy, když představuje téměř 2/3 půjčené jistiny, což podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejího sjednání obvyklou, a proto je ujednání o poplatku neplatné ve smyslu ustanovení § 39 o.z (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. , spisová značka, ).18. Absolutní neplatnost právního úkonu potom působí přímo ze zákona (ex lege) a od počátku (ex tunc), takže subjektivní občanská práva a občanskoprávní povinnosti z takového úkonu vůbec nevzniknou (soudní výrok o neplatnosti právního úkonu není třeba). Soud přihlíží k absolutní neplatnosti právního úkonu i bez návrhu, tj. z úřední povinnosti (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ).19. Ze shora popsaných důvodů potom soud žalobu v rozsahu, kterým se žalobkyně domáhala úhrady souhrnných poplatků včetně požadovaného příslušenství zamítl.20. O nákladech řízení s