7 C 56/2025-49 — Okresní soud v Rakovníku

1. Žalobou doručenou soudu dne , datum, se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky , částka, s příslušenstvím. Svou žalobu odůvodnil tím, že se žalovaným uzavřel smlouvu o úvěru dne , datum, č. , hodnota, na jejímž základě poskytl žalovanému úvěr ve výši , částka, , který měl žalovaný zaplatit do , datum, . Žalovaný úvěr však nezaplatil. Žalovaná částka se tedy skládá z nesplacené jistiny úvěru ve výši , částka, a ze smluvního úroku ve výši 1 % denně z jistiny za dobu čerpání dle článku 2 smlouvy v kapitalizované výši , částka, .2. Žalovaný se ve věci vyjádřil a uvedl, že předmětná smlouva nebyla uzavřená řádně. Namítal, že žalobce řádně nezkoumal jeho schopnost úvěr splácet a že uzavření smlouvy s ohledem na výši RPSN bylo v rozporu s dobrými mravy. Navrhl, aby soud žalobu zamítl, neboť uzavřel se žalobcem dohodu o smírném řešení sporných otázek a narovnání vztahu dne , datum, , podle kterého se účastníci této smlouvy dohodli na tom, že spotřebitelské úvěry ID 19038950, 8478411, 93985320, 57170137 byly poskytnuty žalovanému přesto, že řádně žalobce neposoudil úvěruschopnost, a tedy tyto smlouvy jsou neplatné a dohodli se, že jejich vztah z platných smluv o úvěru, jakož i případných jiných smluvních vztahů je tímto narovnán s tím, že si vzájemně ničeho nedluží.3. Z potvrzení o provedené platbě z , datum, se zjišťuje, že žalovanému žalobce zaslal na účet , částka, . ID transakce je uvedeno 4619605 a variabilní symbol , var. symbol, . Uvedená částka byla zaslána , datum, .4. Ze smlouvy o úvěru ID 75504864 se zjišťuje, že žalobce uzavřel se žalovaným půjčku na částku , částka, a to dne , datum, , splatnost nastala , datum, . Denní úroková sazba činila 1 %. Celková splatná částka měla činit , částka, , variabilní symbol pro platby byl označen jako 75504864.5. Z výzvy k úhradě před podáním žaloby včetně podacího lístku ze , datum, se zjišťuje, že žalovaný byl vyzván žalobcem k zaplacení , částka, , a to do 3 dnů. Jednalo se dluh ze smlouvy o spotřebitelském úvěru, která byla uzavřena , datum, .6. Z formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru ke švýcarské půjčce žalobce se zjišťuje, že se uvádí popis základních vlastností spotřebitelského úvěru, jakožto jednorázový úvěr ve výši , částka, splatný do 30 dnů, s tím, že první splátka bude , částka, . Náklady spotřebitelského úvěru byly vyčísleny 2 355,00 %. Žalovaný soudu předložil výpis transakcí z účtu, běžný účet žalovaného, kde s uvádějí platby odchozí za dobu před uzavřením smlouvy o úvěru (z , datum, , , datum, , , datum, a , datum, ). Z výpisu transakcí z účtu žalovaného pak vyplývá, že , datum, zaplatil na švýcarskou půjčku č. , hodnota, částku , částka, a , datum, na stejnou půjčku , částka, . Z výpisu transakcí z účtu žalovaného pak vyplývá, že , datum, bylo poskytnuto žalobcem , částka, .7. Po zhodnocení shora uvedených důkazů učinil soud skutkový závěr, že žalobce před uzavřením smlouvy o úvěru k osobně žalovaného nezjistila ničeho, a přesto žalovanému poskytla , datum, částku , částka, a tímto shora uvedený úvěr měl zaplatit do , datum, , kdy měl celkem zaplatit částku , částka, , tedy částku , částka, navýšenou o úrok, jehož se žalobou dožadoval ve výši , částka, , tedy smluvní úrok ve výši 1 % denně z jistiny za dobu čerpání úvěru. Žalovaný na jistině uhradil pouze částku , částka, .8. Na takto zjištěný skutkový stav soud aplikoval zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.). Konkrétně vycházel z ustanovení § 2395a, dle kterého smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.9. Podle ustanovení § 3016 o.z. ustanoveními tohoto zákona nejsou dotčena ustanovení jiných právních předpisů o ochraně spotřebitele. Proto soud vycházel i ze zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů ve znění platném v době uzavření smlouvy. Konkrétně soud aplikoval ustanovení § 2 odst. 1 zákona č. 254/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „z.o.s.“), dle kterého je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.10. Dále soud vycházel z ustanovení § 86 odst. 1 z.o.s., dle kterého poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle ustanovení § 86 odst. 2 z.o.s. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Podle ustanovení § 87 odst. 1 z.o.s. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Podle ustanovení § 87 odst. 2 z.o.s. je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.11. Podle § 104 z.o.s. smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106 až 108 a § 109 odst. 1 uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem. Nesplnění této povinnosti nebo písemné formy nemá za následek neuzavření nebo neplatnost smlouvy.12. Podle ustanovení § 580 o.z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Podle ustanovení § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.13. Podle ustanovení § 2991 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila (§ 2993 o.z.).14. Podle ustanovení § 561 odst. 1 o.z. k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat. Podle ustanovení § 7 zák. č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce, k podepisování elektronickým podpisem lze použít zaručený elektronický podpis, uznávaný elektronický podpis, případně jiný typ elektronického podpisu, podepisuje-li se elektronický dokument, kterým se právně jedná jiným způsobem než způsobem uvedeným v § 5.15. Vzhledem ke skutečnosti, že žalovaný uzavíral smlouvu jako spotřebitel a žalobce při poskytnutí úvěru jednal v rámci svého podnikání, jednalo se o smlouvu, která musí splňovat požadavky zákona o spotřebitelském úvěru. V souladu se shora citovanými ustanoveními tohoto zákona se soud tedy zabýval tím, zda žalobce řádně před poskytnutím úvěru posoudil schopnost žalovaného úvěr splácet. Po zhodnocení provedených důkazů soud dospěl k závěru, že tak neučinil. Konkrétně má soud za to, že žalobce přistoupil liknavě k opakovanému poskytnutí půjček žalovanému, za situace, kdy žalovaný ani tyto půjčky řádně nesplácel a evidentně z tohoto důvodu uzavíral s poskytovatelem dohodu o smírném řešení sporných otázek a narovnání vztahu. Ovšem uvedená dohoda nezahrnuje smlouvu o půjčce, která je předmětem tohoto řízení. Žalobce vůbec nezkoumal pravidelné výdaje žalovaného, ani příjmy, neověřil si, ačkoliv mohl, zda skutečně hradí splátky úvěru a lze tedy uzavřít, že žalobce poskytl ž