8 C 60/2025-23 — Okresní soud v Rakovníku

Žalobce se po žalovaném domáhal zaplacení , částka, s příslušenstvím, jako dluhu z úvěru, který od něho získal na základě smlouvy o spotřebitelském úvěru z , datum, . Úvěr byl původně sjednán na 20 tis. Kč, ovšem k žádosti žalovaného bylo sjednáno navýšení na 40 tis. Kč. K postupnému čerpání úvěru došlo dne , datum, . Žalovaný nesplnil závazek splatit úvěr řádně a včas, a proto žalobce závazky učinil splatné ke dni , datum, . S ohledem na prodlení žalovaného požaduje žalobce též náhradu nákladů upomínání, jež byla sjednána ve smlouvě v závislosti na délce prodlení; v případě žalovaného šlo o 209 dnů, tudíž o náklady , částka, . Dále žalobce požaduje, aby žalovaný zaplatil smluvní pokutu , částka, , na niž má žalobce právo podle čl. VI smlouvy o úvěru. Pokuta byla sjednána ve výši 0,1% denně z aktuální dlužné částky.Žalovaný se nevyjádřil.Žalobce reagoval na přípis soudu, aby si k jednání připravil argumentaci k odůvodnění vysokého RPSN a souladu s dobrými mravy tak, že smluvní úrok není předmětem řízení. Pro úplnost žalobce doplnil, že shledal-li by soud smlouvu o úvěru neplatnou, nechť žalobě vyhoví podle § 2991 o.z.Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím zjištěním a k celkovému závěru o skutkovém stavu věci: žalobce vyplatil na bankovní účet žalovaného částku 20 tis. Kč, 10 tis. Kč a 10 tis. Kč, vše dne , datum, , kdy došlo k uzavření smlouvy o úvěr, s trváním smlouvy na dobu neurčitou (opakovaná možnost čerpat úvěr), s měsíčním úrokem 40% splatným k 22. dni v měsíci s tím, že jistinu splatí k okamžiku ukončení platnosti smlouvy, s RPSN 5514%, a s ujednáním o smluvní pokutě, jak tvrdil žalobce (potvrzení o vyplacení částek, smlouva o úvěru, tvrzení žalobce), aniž by však žalobce řádně tvrdil a doložil zkoumání úvěruschopnosti žalovaného. Občanský průkaz, rodný list žalovaného a shluk informací o přijatých a odchozích platbách žalovaného za období duben 2022 až březen 2023 nepředstavují dostatečné důkazy ke zkoumání úvěruschopnosti (listiny ke zkoumání úvěruschopnosti). Žalobce vyzval žalovaného k zaplacení dluhu předžalobní výzvou s dodatečnou lhůtou k plnění v délce 7 dnů od odeslání (předžalobní výzva, poštovní podací arch).Soud hodnotil popsaná zjištění zvlášť a v jejich vzájemných souvislostech, přihlížeje ke všemu, co za řízení vyšlo najevo.Kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám (§ 2991 o.z.).Soud přiznal žalobci právo na plnění z titulu bezdůvodného obohacení podle § 2991 o.z., nikoli na základě sjednaného úvěru, jelikož žalobce nepřiložil listiny, z nichž by se podávalo spolehlivé zkoumání úvěruschopnosti žalovaného spotřebitele v době, kdy měl úvěr čerpat (§§ 86 a 87 z.č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru).Žalobce sice přiložil určité listiny ke zkoumání úvěruschopnosti, nicméně shluk přijatých a odchozích plateb, blížící se jevově jakémusi výpisu z účtu, nebyl nijak autorizován; soud neměl prakticky žádnou jistotu, že se jedná o údaje převzaté od spotřebitele, nebo z jím doloženého výpisu z účtu. A nadto se jednalo o pouhý časový sled příjmů a výdajů, aniž by bylo snadno zjistitelné, jak si spotřebitel se svým hospodařením v jednotlivých měsících stál, neboli jaké měl souhrnné příjmy a výdaje. Jinými slovy, zda by si mohl dovolit splácet přehnaně drahý úvěr od žalobce (RPSN přes 5 tis. %).Soud přiznal žalobci též zákonný úrok z prodlení podle § 1970 o.z. a podle nařízení č. 351/2013 Sb., ale nikoli od navrženého data , datum, , nýbrž až od , datum, , jelikož prokazatelnou výzvu k vydání bezdůvodného obohacení představuje až předžalobní výzva, datovaná , datum, , jež sama ještě obsahuje dodatečnou lhůtu k plnění v délce 7 dnů. Teprve den následující po marném uplynutí lhůty představuje první den prodlení, tj. , datum, .Ve zbylém rozsahu soud žalobu zamítl, neboť postrádala platný právní základ. Smluvní pokuta, náklady upomínání, jakož i část zákonného úroku z prodlení vycházely z neplatné smlouvy.Výrok III vyhlásil soud podle § 142 odst. 2 a § 151 odst. 1,2 o.s.ř., kdy částečně úspěšnému žalobci přiznal právo na poměrnou náhradu nákladů za právní zastoupení, tj. odměnu zástupce podle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu ve výši 3 x , částka, za úkony převzetí věci a sepis žaloby a sepis upomínky, a dále náhradu hotových výdajů zástupce 3 x , částka, podle § 14b téže vyhlášky; a dále náhradu daně z přidané hodnoty podle § 151 odst. 2 o.s.ř. ve výši , částka, , a soudní poplatek , částka, ; celkem , částka, . Jelikož byl žalobce úspěšný v rozsahu 40 tis. Kč a neúspěšný v rozsahu , částka, s částí příslušenství, zohlednil soud poměr úspěchu 87,3% a neúspěchu 12,7% tak, že náhradu 4012 ponížil poměrem (87,3-12,7 = 74,6%)= na výsledných , částka, . O splatnosti k rukám právního zástupce rozhodl soud podle § 149 odst. 1 o.s.ř. v obecné lhůtě podle § 160 odst. 1 o.s.ř.