8 C 71/2025-33 — Okresní soud v Rakovníku

1. Žalobce se po žalovaném domáhal zaplacení 26 tis. Kč s příslušenstvím, protože nesplnil peněžité závazky ze smlouvy o úvěru vůči úvěrujícímu , právnická osoba, , IČO , IČO, . Předchůdce žalobce poskytl žalovanému úvěr 15 tis. Kč za , částka, , představovaných kapitalizovaným úrokem , částka, (= 14,75% po dobu trvání smlouvy) a poplatkem , částka, za zpracování půjčky a , částka, za službu komfortního a flexibilního splácení. Žalovaný se zavázal úvěr splatit v 78týdenních hotovostních splátkách. Žalovaný splatil celkem , částka, . Žalobce nabyl pohledávku za žalovaným postupní smlouvou z , datum, . Předchůdce žalobce zkoumal úvěruschopnost žalovaného řádně, když vycházel z údajů spotřebitele, zanesených do tzv. zákaznické karty, a také z dobré víry ve sdělené údaje (v jejich pravdivost); obdobě věc hodnotil Krajský soud v , adresa, pod zn. , spisová značka, .2. Podáním z , datum, žalobce omezil žalobu o částku , částka, , čemuž odpovídá zastavovací výrok II, vydaný podle § 96 odst. 1,2 o.s.ř. Důvodem částečného omezení byla úhrada žalovaného v době po podání žaloby.3. Žalovaný se nevyjádřil.4. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím zjištěním a k závěru o skutkovém stavu věci: jestliže , právnická osoba, poskytl žalovanému úvěr 15 tis. Kč za úrok , částka, a za poplatky 1500 a , částka, , tedy s roční procentní sazbou nákladů 156,89 %, a to , datum, (smlouva o úvěru), učinil tak na podkladě prohlášení žalovaného, v němž uvádí, že bydlí v pronajatém bytě, má základní vzdělání, je svobodný, chce si vzít úvěr na běžné výdaje domácnosti, pracuje jako pekař se mzdou , částka, měsíčně čistého, a předložil výplatní pásky (žádost žalovaného o úvěr). Žalobce nabyl pohledávku za žalovaným postupní smlouvou z 29. července (postupní smlouva, oznámení o postoupení pohledávky, seznam pohledávek). Žalovaný splatil , částka, před podáním žaloby (tabulka, předžalobní výzva, tvrzení žalobce), a po podání žaloby ještě , částka, , pro něž žalobce částečně omezil žalobu (částečné zpětvzetí žaloby).5. Podle § 2395 o.z. platí, že smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.6. Podle § 86 z.č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru platí, že(1) Poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.(2) Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.7. Podle § 87 téhož zákona platí, že(1) Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.(2) Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.(3) Změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit.8. Soud hodnotil provedené důkazy zvlášť a v jejich vzájemných souvislostech, přihlížeje ke všemu, co za řízení vyšlo najevo.9. Žalobce prokázal aktivní věcnou legitimaci k vymáhání pohledávky na žalovaném, neboť se stal právním nástupcem úvěrující nebankovní společnosti, jež poskytla úvěr. Předchůdce žalobce nezkoumal úvěruschopnost žalovaného řádně, neboť vycházel toliko z jeho prohlášení, aniž by byl schopen jakkoli prokázat ověření sdělených údajů. Chybí důkazy k příjmu i k výdajům. Z pouhé zákaznické karty vycházet nelze.10. Soud shledal ve smluvním ujednání významný rozpor s dobrými mravy, kdy výše roční procentní sazby nákladů přesahuje 156%, pročež ji nelze hodnotit jinak, než jako neplatnou (§§ 580 a 588 o.z.). Nejvyšší soud považuje ve své rozhodovací praxi, např. , spisová značka, (RPSN 134,53%), ale i v dalších např. , spisová značka, (RPSN 94,98%) a , spisová značka, (RPSN 62,5%) takovou sazbu za nepřípustnou.11. Soud tedy dospěl k závěru, že získal-li žalovaný úvěr 15 tis. Kč, který splatil před podáním žaloby v rozsahu , částka, , jak se podává z tabulky umoření a z tvrzení žalobce, přičemž po podání žaloby splatil dalších , částka, , dluží ve výsledku pouze , částka, , z titulu bezdůvodného obohacení, jelikož smlouvu o úvěru nelze hodnotil jako platně uzavřenou.12. Jestliže předchůdce žalobce nezkoumal úvěruschopnost žalovaného řádně, resp. jeho právní nástupce nemůže kroky zkoumání úvěruschopnosti podložit jinak než sběrem údajů od spotřebitele (zákaznická karta), nelze na smlouvu o úvěru nahlížet jako na platně uzavřenou. Celý režim práv a povinnosti účastníků má povahu poměru z bezdůvodného obohacení podle § 2991 o.z. Soud proto žalobě vyhověl jen částečně ohledně nesplacené jistiny, a ve zbytku ji po částečném zastavení řízení zamítl jako nedůvodnou. K nesplacené jistině úvěru přiznal soud zákonný úrok z prodlení podle § 1970 o.z. a nařízení č. 351/2013 Sb., ale až od data , datum, , kdy se žalovaný dostal do prokazatelného prodlení (neplnil na předžalobní výzvu, jež sama obsahovala dodatečnou výzvu k plnění do , datum, ), přičemž míra zákonného úroku z prodlení činila podle nařízení č. 351/2013 Sb. součet reposazby 4,75%, vyhlášené Českou národní bankou k 1. dni pololetí, v němž nastalo prokazatelné prodlení žalovaného, a sankční sazby 8%, tj. 12,75% ročně až do zaplacení.13. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 151 odst. l o.s.ř., za použití § 142 odst. 2 o.s.ř., když náklady převážně úspěšnějšího žalovaného nevyšly najevo; tedy si každý z účastníků ponese vlastní náklady samostatně. Převážný úspěch žalovaného je dán porovnáním žalované částky 26 tis. Kč a přiznané částky , částka, (neúspěch žalobce je převážný).14. Lhůtu k plnění určil soud obecnou (§ 160 odst. 1 o.s.ř.), aniž by zjistil důvod k jinému určení.