13 C 329/2020 — Okresní soud v Rychnově nad Kněžnou

1. Žalobce se domáhal určení že je vlastníkem pozemku parcelní číslo stavební [číslo] v obci [obec] zapsané v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Královéhradecký kraj, Katastrální pracoviště Rychnov nad Kněžnou pro obec Vamberk, katastrální území Merklovice, a to včetně stavby [adresa] (rodinného domu) stojícího na tomto pozemku, které je součástí tohoto pozemku a včetně zdi na pozemku číslo stavební [číslo], tvořící hranici mezi pozemkem číslo parcelní stavební [číslo] a pozemkem parcelní číslo stavební [anonymizováno] v obci [obec], zapsaným v katastru nemovitosti vedeném Katastrálním úřadem pro Královéhradecký kraj, Katastrální pracoviště Rychnov nad Kněžnou, pro obec Vamberk, katastrální území Merklovice, když tato zeď je součástí stavby [adresa]. Žalobu odůvodnil tvrzením, že žalovaní provedli bez jakéhokoliv povolení či jeho souhlasu stavební úpravy. V tomto důsledku je veden MÚ ve [obec], odborem stavebním, řízení o odstranění stavby a dodatečném povolení stavby. Žalovaní mají podle tvrzení žalobce v rámci svých stavebních úprav budovat dětský pokoj ve druhém nadzemním podlaží, když tento pokoj přiléhá ke zdi ve vlastnictví žalobce a žalovaní využívají vnější zeď stavby ve vlastnictví žalobce jako svoji vnitřní zeď, a to bez jakéhokoliv souhlasu žalobce. V rámci stavebního řízení žalovaní popřeli vlastnické právo žalobce k předmětné zdi. V návaznosti na toto tvrzení vyzval stavební úřad účastníky k předložení důkazu o tom, že byl u soudu podán návrh ve věci vyřešení otázky vlastnictví zdi mezi domy ve vlastnictví účastníků. 2. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby s tím, že neexistuje naléhavý právní zájem na této určovací žalobě. 3. Za výzvy MÚ ve [obec] ze dne 24. 8. 2020 má soud za prokázané, že Stavební úřad ve [obec] vyzval účastníky, aby předložili stavebnímu úřadu důkaz o tom, že byl u soudu podán návrh na rozhodnutí ve sporné věci – otázky vlastnictví zdi mezi objekty na pozemcích stavební [anonymizováno] a stavební [číslo] oba v katastrálním území Merklovice. 4. Za vytyčovacího náčrtu ze dne 12. 10. 2000 má a soud za prokázané, že stavby na pozemcích [číslo] a [anonymizováno] [část obce] spolu sousedí a mají společnou zeď. 5. Z protokolu ze dne 6. 8. 2020 má soud za prokázané, že Stavební úřad ve [obec] provedl místní šetření, v rámci kterého bylo zaznamenáno vyjádření prvního žalovaného v tom smyslu, že zpochybňuje i skutečnost, že zeď je ve vlastnictví žalobce. 6. Z výpisu z katastru nemovitosti ze dne 24. 8. 2020 má soud za prokázané, že žalovaní jsou vlastníky stavebního pozemku [anonymizováno], jehož součástí je stavba bez čísla popisného/čísla evidenčního, zemědělské stavby. 7. Z výpisu z katastru nemovitostí ze dne 5. 12. 2016 má soud za prokázané, že žalobce je vlastníkem, mimo jiných nemovitostí, též stavební parc. [anonymizováno], jehož součástí je dům [adresa], rodinný dům. 8. Z fotodokumentace na čísle listu 13 spisu má soud za prokázané, že budovy ve vlastnictví obou účastníků spolu sousedí tak, že k sobě přiléhají. 9. Po provedeném dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav. 10. Žalobce je vlastníkem stavební parc. [číslo], jejíž součástí je dům [adresa]. Žalovaní jsou pak vlastníky stavebního pozemku [anonymizováno], jehož součástí je stavba bez čísla popisného/čísla evidenčního. Z výzvy MÚ ve [obec] je zřejmé, že je vedeno stavební řízení, jehož předmětem je řízení o odstranění stavby a řízení o dodatečném povolení stavby. 11. Žaloba není důvodná. 12. Z provedeného dokazování je zřejmé, že žalobce nemá naléhavý právní zájem na tom, aby bylo určeno, že vlastníkem pozemku parcelní číslo stavební [číslo] v obci [obec] zapsané v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Královéhradecký kraj, Katastrální pracoviště Rychnov nad Kněžnou pro obec Vamberk, katastrální území Merklovice, a to včetně stavby [adresa] (rodinného domu) stojícího na tomto pozemku, které je součástí tohoto pozemku a včetně zdi na pozemku číslo stavební [číslo], tvořící hranici mezi pozemkem číslo parcelní stavební [číslo] a pozemkem parcelní číslo stavební [anonymizováno] v obci [obec], zapsaným v katastru nemovitosti vedeném Katastrálním úřadem pro Královéhradecký kraj, Katastrální pracoviště Rychnov nad Kněžnou, pro obec Vamberk, katastrální území Merklovice, když tato zeď je součástí stavby [adresa]. Skutečnost, že žalobce je vlastníkem předmětných nemovitostí dostatečně vyplývá z výpisu z katastru nemovitostí, který je veřejnou listinou. V dané situaci není třeba opětovně rozhodovat o tom, že je údajná veřejná listině pravdivá a žalobce je skutečně vlastníkem nemovitostí, které jsou zapsány na jeho LV. Skutečnost, že stavební úřad vyžaduje předložení žaloby, kterým se určuje otázka vlastnictví k dotčeným nemovitostem, neznamená, že je tím naléhavý právní zájem dán. Tím spíše, že Městský úřad ve [obec] se stává svým postupem, kdy přenáší svoji odpovědnost na účastníky řízení a následně soud, pověstným. Určovací žaloba by měla směřovat k odstranění nejasnosti v právním vztahu. Podle rozhodnutí Nejvyššího soudu 29 Cdo 914/2014 je naléhavý právní zájem na určení dán zejména tam, kde by bez tohoto určení bylo ohroženo právo žalobce, nebo kde by se bez tohoto určení jeho právní postavení stalo nejistým. Takovou situaci však soud neshledává. Nemá za to, že by bylo postavení žalobce nejisté nebo že by bylo jeho právo ohroženo. Jeho vlastnické právo je dostatečně deklarováno veřejnou listinou a jedna věta pronesená v průběhu místního šetření na této skutečnosti nemůže nic změnit. Pro soud žalobu zamítl. 13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalovanému, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 8 228 Kč Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 4 písm. a), § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 50 000 Kč sestávající z částky 3 100 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t. a z částky 3 100 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. včetně dvou paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 6 800 Kč ve výši 1 428 Kč.