13 C 356/2020-34 — Okresní soud v Rychnově nad Kněžnou

1. Žalobce se domáhal na žalovaném zaplacení částky 2 000 Kč z titulu smluvní pokuty za porušení povinnosti vrátit pronajaté zařízení. Tvrdil, že jeho právní předchůdce, [právnická osoba], uzavřel s žalovaným dne 1. 8. 2015 smlouvu [číslo] o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací, přičemž současně byl mezi nimi sjednán i pronájem přijímacího zařízení, a to MODEMU TECHNICOLOR TC7200 ED3 WIFI EMTA* ([anonymizováno]). Dle smlouvy byl žalovaný povinen toto zařízení vrátit nejpozději do 7 dnů ode dne ukončení smlouvy. Pro neplacení cen za poskytované služby byla smlouva na základě přípisu uvedené společnosti ze dne 9. 3. 2016 ukončena. Žalovaný však ani přes výzvy uvedené zařízení nevrátil. Dle smlouvy tak právnímu předchůdci žalobce vznikl nárok na smluvní pokutu sjednanou pro případ nevrácení zařízení ve výši 2 000 Kč. Následně byla pohledávka za žalovaným postoupena na žalobce, a proto se nyní žalobce, namísto původního věřitele, domáhá po žalovaném zaplacení celé žalované částky. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. Z provedených důkazů, zejména ze smlouvy o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací, ze všeobecných obchodních podmínek [právnická osoba], ze zakázkového listu a z výzev k vrácení zařízení má soud za prokázané, že žalovaný uzavřel dne 1. 8. 2015 se [právnická osoba], smlouvu, ve které se tato společnost zavázala žalovanému poskytovat sjednané služby elektronických komunikací (kabelová televize, internet). V souvislosti s tím bylo žalovanému pronajato zařízení pro příjem, a to konkrétně MODEM TECHNICOLOR TC7200 ED3 WIFI EMTA* ([anonymizováno]). Žalovaný toto zařízení převzal. Ve smlouvě bylo smluvními stranami ujednáno, že žalovaný je povinen toto zařízení po ukončení smluvního vztahu nepoškozené vrátit. Pro případ nevrácení zařízení byla smluvními stranami sjednána smluvní pokuta, která dle ceníku činila 2 000 Kč. Jelikož smlouva byla pro neplacení ze strany žalovaného uvedenou společností ukončena, byl žalovaný současně vyzván i k vrácení předmětného přijímacího zařízení. Žalovaný tak ani v dodatečně stanovené lhůtě neučinil. Následně byla pohledávka za žalovaným z tohoto titulu smlouvou ze dne 31. 1. 2019 postoupena na žalobce, jak plyne z této smlouvy, seznamu postupovaných pohledávek a potvrzení o úplatě a z oznámení postoupení pohledávky žalovanému. Ani poté však žalovaný nic žalobci neuhradil, a to i přesto, že byl před podáním žaloby znovu vyzván k úhradě celé žalované částky. 5. Po právním zhodnocení má soud za to, že žaloba byla podána po právu. Soud má za prokázané, že mezi právním předchůdcem žalobce, [právnická osoba], a žalovaným byla platně uzavřena smlouva dle § 63 zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích, v platném znění, která v sobě obsahovala i ujednání o smluvní pokutě dle § 2048 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění, (dále jen občanský zákoník). Protože žalovaný posléze porušil povinnost zajištěnou smluvní pokutou, tedy nevrátil pronajaté přijímací zařízení, vznikl právnímu předchůdci žalobce nárok na smluvní pokutu ve výši 2 000 Kč. A protože v řízení bylo dále prokázáno, že pohledávka za žalovaným platně přešla dle § 1879 a násl. občanského zákoníku na žalobce, uložil soud žalovanému povinnost celou žalovanou částku zaplatit právě žalobci. 6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 2 000 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.