7 C 200/2021-10 — Okresní soud v Rychnově nad Kněžnou

1 Žalobce se domáhal svou žalobou, uplatněnou u soudu dne 23.9.2021, vydání rozhodnutí, kterým by byla zrušena jeho vyživovací povinnost k žalované, která je jeho dcerou a která již dokončila studium v učebním oboru cukrář, a od 1.9.2021 je vedena v evidenci úřadu práce. 2 Žalovaná s žalobou souhlasila, potvrdila, že ukončila své studium a dále již studovat nehodlá. 3 Rozsudkem zdejšího soudu ze dne 2.9.2014 čj. 0 P 5/2008-105 bylo naposledy upraveno výživné pro žalovanou, kdy žalobci bylo zvýšeno výživné pro žalovanou na částku 2 300 Kč měsíčně. V době rozhodování byla žalovaná žákyní 5. ročníku [anonymizováno] [obec]. 4 Dle § 911 o. z. lze výživné přiznat, jestliže oprávněný není chopen sám se živit. V projednávané věci bylo zjištěno, že žalovaná ukončila studium a je v evidenci úřadu práce, tudíž je schopna sama se živit. Vyživovací povinnost rodičů vůči ní zanikla, a proto soud žalobě vyhověl a vyživovací povinnost žalobce vůči žalované s účinností od 1.9.2021 zrušil. Skutečnost, že žalovaná nepracuje, je v evidenci úřadu práce, nemůže jít již k tíži rodičů. Okolnosti bránící dítěti v zajištění obživy vlastní prací či výdělečnou činností musí spočívat v jeho osobních poměrech (např. nepříznivý zdravotní stav, příprava studiem na budoucí povolání) a nikoliv v nepříznivých společenských poměrech (nedostatek pracovních míst na trhu práce). Nepříznivou situaci na trhu práce je totiž povinen řešit stát prostřednictvím nástrojů státní politiky zaměstnanosti a dobu nezaměstnanosti je stát též povinen v přiměřeném rozsahu nezaměstnané hmotně zajišťovat (srov. čl. 26 odst. 3 Listiny základních práv a svobod). Odpovědnost za nepříznivé sociální postavení dítěte nedostatkem volných pracovních míst na trhu práce tak nelze již přenášet na rodiče. 5 Protože se oba účastníci práva na náhradu nákladů řízení vzdali, soud rozhodl, že žádný z nich nemá na jejich náhradu právo.