11 C 128/2021-36 — Okresní soud v Rokycanech

1. Zástavní věřitel se návrhem domáhal nařízení soudního prodeje zástavy s odůvodněním, že zástavní dlužník dluží žalobci pohledávku ve výši [číslo], přičemž uvedená pohledávka je zajištěna zástavním právem na zástavě, uvedené ve výroku I. tohoto usnesení (dále jen„ zástava“) ve vlastnictví zástavního dlužníka. 2. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 3. Zástavní dlužník proti návrhu na nařízení prodeje zástavy ničeho nenamítal. 4. Podle § 358 odst. 1 z.ř.s. soud nařídí prodej zástavy, doloží-li zástavní věřitel zajištěnou pohledávku, zástavní právo k zástavě a kdo je zástavním dlužníkem. S ohledem na shora uvedené proto soud ve věci provedl k důkazu toliko listiny předložené zástavním věřitelem, dospěl k následujícím závěrům o skutkovém stavu věci: 5. Úvěrovou smlouvou [číslo] ze dne [datum] má soud za prokázané, že tuto smlouvu uzavřeli původní zástavní věřitel ([právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa]) zástavním dlužníkem, původní zástavní věřitel na základě této smlouvy poskytl zástavnímu dlužníkovi částku ve výši 800 000 Kč Smlouvou o zřízení zástavního práva k nemovitostem [číslo] ze dne [datum] má soud za prokázané, že tuto smlouvu uzavřel zástavní věřitel se zástavním dlužníkem, přičemž touto smlouvou zřídili zástavní právo k zástavě, a to k zajištění pohledávky zástavního věřitele za zástavním dlužníkem, vyplývající ze smlouvy v předchozím odstavci uvedené. Výpisem z katastru nemovitostí ke dni [datum] má soud za prokázané, že k tomuto datu byl zástavní dlužník vlastníkem zástavy, v katastru nemovitostí bylo k tomuto datu zapsáno zástavní právo smluvní ve prospěch zástavního věřitele na základě shora citované smlouvy. Dopisem ze dne [datum] má soud za prokázané, že tímto dopisem původní zástavní věřitel zesplatnil vůči zástavnímu dlužníkovi pohledávku ze shora citované smlouvy. Smlouvou o postoupení pohledávky ze dne [datum] má soud za prokázané, že původní zástavní věřitel postoupil pohledávku za zástavního dlužníka zástavnímu věřiteli. 6. Podle § 358 odst. 1 z. ř. s. soud nařídí prodej zástavy, doloží-li zástavní věřitel zajištěnou pohledávku, zástavní právo k zástavě a kdo je zástavním dlužníkem. Rozhodnutí o nařízení prodeje zástavy je vykonatelné dnem, kterým nabylo právní moci. 7. Podle § 1879 občanského zákoníku věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle § 1880 odst. 1 občanského zákoníku postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojena, včetně jejího zajištění. 8. Při aplikaci ustanovení § 358 odst. 1 z.ř.s. soud respektoval právní závěry, ke kterým dospěl Nejvyšší soud České republiky v rozhodnutí pod sp. zn. 21 Cdo 2786/2011 a v němž uzavřel, že„ soud v řízení o soudním prodeji zástavy při zkoumání, zda byla ve smyslu ustanovení § 200z odst.1 o. s. ř. (tehdy účinného o. s. ř., dnes § 358 odst. 1 z.ř.s.) doložena zástavním právem zajištěná pohledávka, přihlíží též k důvodu její neplatnosti, avšak jen vyšel-li zcela zřejmě (evidentně) z obsahu smlouvy nebo jinak za řízení najevo“. V rozhodnutí pod sp. zn. 21 Cdo 4377/2009 pak tentýž soud uzavřel, že„ v řízení o soudním prodeji zástavy mohou být jiné (další) skutečnosti, než které jsou uvedeny v ustanovení § 200z odst. 1 o. s. ř. (tehdy účinného o. s. ř., dnes § 358 odst. 1 z.ř.s.), důvodně uplatněny nebo jejich osvědčení může být zpochybněno až ve druhé fázi tohoto řízení, tj. v rámci řízení o výkon rozhodnutí prodejem zástavy (bude-li takový návrh podán), a to zejména prostřednictvím návrhu na zastavení výkonu rozhodnutí nebo vylučovací (excindační) žaloby podané po nařízení výkonu rozhodnutí podle ustanovení § 267 odst.1 o. s. ř.“. 9. V daném případě zástavní věřitel doložil shora uvedenými důkazy existenci zajištěné pohledávky založené úvěrovou smlouvou [číslo] ze dne [datum] za zástavním dlužníkem. Dále zástavní věřitel doložil smlouvou o zřízení zástavního práva k nemovitostem [číslo] ze dne [datum], jakož i výpisem z katastru nemovitostí, že pohledávka za zástavním dlužníkem je zajištěna zástavním právem na zástavě uvedené ve výroku I. tohoto usnesení. Přitom v daném řízení nevyšel najevo žádný evidentní důvod, pro který by bylo možné uvažovat o neplatnosti smlouvy zakládající zajištěnou pohledávku. V neposlední řadě zástavní věřitel smlouvou o postoupení pohledávky ze dne [datum] prokázal, že na něho byla zajištěná pohledávka postoupena podle § [číslo] ve spojení s § 1880 odst. 1 občanského zákoníku a tedy je nositelem této pohledávky včetně jejího zajištění v podobě zástavního práva. 10. Soud proto s poukazem na všechny shora uvedené skutečnosti návrhu jako důvodnému vyhověl. 11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 23 ve spojení s § 142 odst. 1 o. s. ř. s poukazem na právní názor Nejvyššího soudu ČR vyjádřený v rozhodnutí pod sp. zn. 21 Cdo 1520/2009, podle něhož„ v usnesení, kterým vyhoví žalobě zástavního věřitele a nařídí soudní prodej zástavy (§ 200z o. s. ř., dnes § 358 odst. 1 z.ř.s.), soud rozhodne též o povinnosti zástavního dlužníka k náhradě nákladů řízení; přizná-li zástavnímu věřiteli náhradu nákladů řízení, nestanoví (nemusí stanovit) zástavnímu dlužníku lhůtu k jejich zaplacení. Přiznané náhrady nákladů řízení o soudní prodej zástavy se zástavní věřitel může ve výkonu rozhodnutí nebo exekuci domáhat jen z výtěžku zpeněžení zástavy, dosaženého jejím prodejem; nařízení a provedení výkonu rozhodnutí (exekuce) k uspokojení náhrady těchto nákladů řízení z jiného majetku povinného je nepřípustné.“. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 11 534 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 5 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 1, § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 10 000 Kč sestávající z částky 1 500 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 5 400 Kč ve výši 1 134 Kč.