11 C 139/2021-20 — Okresní soud v Rokycanech

Žalobkyně se domáhala vyklizení bytu [číslo] nacházející se v domě na adrese [obec a číslo], s odůvodněním, že žalovaný užívá byt bez právního důvodu. Aktivní a pasivní legitimaci účastníků doložila žalobkyně výpisem z katastru nemovitostí a nájemní smlouvou. Na základě mezi účastníky uzavřené nájemní smlouvy ze dne [datum] přenechala žalobkyně předmětný byt do užívání žalovanému, a to na dobu určitou do [datum], následně byl nájem znovu sjednán na dobu do [datum]. Vzhledem k tomu, že žalovaný neplnil řádně své povinnosti, jež vyplývají z nájmu bytu tím, že řádně neplatil nájemné po dobu nejméně tří měsíců, žalobkyně dala žalovanému výpověď z nájmu bytu, kdy byl žalovaný vyzván, aby byt odevzdal žalobkyni ve lhůtě třiceti dnů ode dne skončení nájmu, což však žalovaný neučinil. Následně žalobkyně dopisem ze dne [datum] vyzvala žalovaného k vyklizení bytu, na což žalovaný nereagoval. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Výpisem z katastru nemovitostí je prokázáno, že žalobkyně je vlastníkem výše uvedeného bytu. Ze smlouvy o nájmu bytu ze dne [datum] uzavřené účastníky tohoto řízení se podává, že žalobkyně pronajala žalovanému výše uvedený byt na dobu určitou. Dne [datum] dala žalobkyně žalovanému okamžitou výpověď dle § 2291 odst. 1 o. z. pro nezaplacení částky nájemného za říjen 2020 až únor 2021 včetně příslušenství, tedy pod dobu více než tří měsíců. Výpověď žalovaný převzal dne [datum]. Výzva k odevzdání bytu byla žalovanému zaslána dne [datum]. Před výpovědí byla žalovanému10. 2. 2021 a dne [datum] zaslána upomínka k uhrazení výše uvedeného nájemného. Podle § 1040 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.”), kdo věc neprávem zadržuje, může být vlastníkem žalován, aby ji vydal. Podle § 2225 odst. 1 o. z. při skončení nájmu odevzdá nájemce pronajímateli věc v místě, kde ji převzal, a v takovém stavu, v jakém byla v době, kdy ji převzal, s přihlédnutím k obvyklému opotřebení při řádném užívání, ledaže věc zanikla nebo se znehodnotila; odevzdáním se rozumí i předání vyklizené nemovité věci. Podle § 2285 o. z. pokračuje-li nájemce v užívání bytu po dobu alespoň tří měsíců po dni, kdy měl nájem bytu skončit, a pronajímatel nevyzve v této době nájemce, aby byt opustil, platí, že je nájem znovu ujednán na tutéž dobu, na jakou byl ujednán dříve, nejvýše ale na dobu dvou let; to neplatí, ujednají-li si strany něco jiného. Výzva vyžaduje písemnou formu. Účastníci tedy dne [datum] uzavřeli nájemní smlouvu na předmětný byt, a to na dobu určitou. Následně uzavřeli dle tvrzení žalobkyně dohodu o prodloužení platnosti smlouvy. Nájemní smlouva tak zanikla ke dni [datum] tím, že žalobkyně dala výpověď žalovanému z důvodu neplacení nájemného. Žalovanému tedy odpadl právní důvod užívání bytu, dalším setrváváním v předmětném bytě tak žalovaný zasahuje do výkonu vlastnického práva žalobkyně, a proto žalobkyně má právo na ochranu dle § 1040 odst. 1 občanského zákoníku. Z uvedeného důvodu soud žalobě vyhověl. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto v souladu s ust. § 160 odst. 1zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”). O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 13 712 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 5 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 1, § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 10 000 Kč sestávající z částky 1 500 Kč za každý ze čtyř úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 7 200 Kč ve výši 1 512 Kč.