5 C 146/2021-13 — Okresní soud v Rokycanech

Žalobkyně se v řízení domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud žalovanému uložil povinnost uhradit žalobkyni plnění popsané ve výroku I. tohoto rozsudku představující plnění, které byl žalovaný povinen zaplatit původnímu věřiteli z titulu smlouvy o vedení běžného účtu. Žalovaný dle tvrzení žalobkyně porušil povinnost z uvedené smlouvy, neboť v době od do přečerpal žalobkyní vedený bankovní účet nad rámec sjednaného limitu, čímž na tomto účtu dosáhl nekrytého záporného zůstatku (tzv. nepovoleného debetu). Tento dluh žalobkyni ani přes její výzvu neuhradil. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud žalovaného, aby se ve smyslu ustanovení § 115a o. s. ř. vyjádřil k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemá námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalovaný se k této výzvě nevyjádřil, ačkoliv mu byly žaloba a výzva doručeny na adresu pro doručování ve smyslu § 46b písm. a) o. s. ř., proto soud rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise. Ze smlouvy o vedení běžného účtu ze dne [datum] soud zjistil, že se touto smlouvou žalobkyně zavázala pro žalovaného zřídit a vést běžný bankovní účet. Žalovaný se zavázal, že nebude čerpat peněžní prostředky nad rámec volných peněžních prostředků na uvedeném účtu, resp. nad rámec výše smluvně povoleného debetu. Úrok z nepovoleného debetu byl sjednán s odkazem na všeobecné obchodní podmínky. Podle § 2662 o. z. smlouvou o účtu se ten, kdo vede účet, zavazuje zřídit od určité doby v určité měně účet pro jeho majitele, umožnit vložení hotovosti na účet nebo výběr hotovosti z účtu nebo provádět převody peněžních prostředků z účtu či na účet. Žalovaný přečerpal peněžní prostředky na běžném účtu, čímž se dostal do nepovoleného debetu. Proto soud žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni nevrácenou jistinou čerpaných prostředků spolu se sjednaným úrokem a dále zákonným úrokem z prodlení dle § 1970 o.z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 310 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 858 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b (jedná se o tzv. formulářovou žalobu, žalobkyně podává u zdejšího soudu celou řadu skutkově shodných žalob) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen„ a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 21 435,52 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč.