5 C 162/2021-21 — Okresní soud v Rokycanech

Žalobce se domáhal zaplacení částky uvedené ve výroku I. z titulu nezaplacených nákladů za vyšetření žalované a provedení toxikologického vyšetření moči a krve ve zdravotnickém zařízení, na které byla převezena po silniční kontrole. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud žalovanou, aby se ve smyslu ustanovení § 115a o. s. ř. vyjádřila k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemá námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalovaná se k této výzvě nevyjádřila, ačkoliv jí byla žaloba a výzva doručeny na adresu pro doručování ve smyslu § 46b písm. a) o. s. ř., proto soud rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise. Z úředního záznamu Policie ČR ze dne 20. 1. 2021 ve spojení s výsledkem chemicko-toxikologického vyšetření moče a krve, provedené v toxikologické laboratoři ÚSL FN [obec], bylo zjištěno, že žalovaná řídila motorové vozidlo v době, kdy měla v krvi prokázánu přítomnost THC o koncentraci 9 ng/ml. Doloženou fakturou bylo prokázáno, že žalobce zaplatil zdravotnickému zařízení částku uvedenou ve výroku I. Dle § 24 odst. 2, 3 a 5 zákona č. 65/2017 Sb., o ochraně zdraví, prokáže-li se přítomnost jiné návykové látky, je povinna vyšetřovaná osoba tomu, kdo hradil poskytovateli zdravotních služeb odborné lékařské vyšetření, uhradit náklady, které mu úhradou odborného lékařského vyšetření vznikly, je povinna hradit provedený převoz k odbornému lékařskému vyšetření v případech, kdy se prokáže přítomnost jiné návykové látky, vyšetřovaná osoba a prokáže-li se přítomnost jiné návykové látky, je povinna vyšetřovaná osoba tomu, kdo uhradil poskytovateli zdravotních služeb toxikologické vyšetření, uhradit náklady, které mu úhradou toxikologického vyšetření vznikly. Žalobce prokázal, že vynaložil výše uvedené náklady a zároveň že byla při vyšetření žalované prokázána přítomnost návykové látky, náklady je proto povinna uhradit žalovaná. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř., když žalobce měl ve věci plný úspěch, proto mu soud přiznal náhradu nákladů řízení dle ustanovení § 2 odst. 1 vyhlášky 254/2015 Sb. ve výši 200 Kč za celkem 2 úkony ve věci (výzva žalovanému k plnění a podání žaloby), neboť se jedná o tzv. formulářovou žalobu, žalobce podává u zdejšího soudu celou řadu skutkově shodných žalob, například ve věci 10 C 44/2018 nebo 9 C 64/2020. Výrok o náhradě nákladů státu je odůvodněn ustanoveními § 2 odst. 3 a § 11 odst. 2 písm. a) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, dle kterých pokud je navrhovatel osvobozen od placení soudního poplatku a soud jeho návrhu vyhověl, zaplatí podle výsledku řízení poplatek nebo jeho odpovídající část žalovaný. Vzhledem k tomu, že Česká republika je ze zákona od poplatku osvobozena, soud rozhodl o povinnosti žalované uhradit soudní poplatek ve výši 1 000 Kč České republice – Okresnímu soudu v Rokycanech na účet [číslo] [variabilní symbol].