6 C 145/2021-18 — Okresní soud v Rokycanech

Žalobkyně se podanou žalobou domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost uhradit žalobkyni celkem částku 16 619,35 Kč s příslušenstvím uvedeným ve výroku tohoto rozsudku. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalobkyně a žalovaná uzavřeli dne 20. 7. 2017 smlouvu o úvěru a vydání a užívání kreditní karty [číslo] kterou se žalobkyně zavázala vést pro žalovanou úvěrový účet s úvěrovým rámcem. Žalovaná se zavázala úvěr splácet pravidelnými měsíčními splátkami stanovené jako procento z aktuální dlužné částky. Z důvodu prodlení s úhradou jednotlivých splátek došlo dne 31. 7. 2020 k zesplatnění celého úvěru. Žalobkyně požádala o přiznání nákladů řízení ve výši 8 350,40 Kč. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud účastníky, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemají námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, žalovaná se k této výzvě nevyjádřila, ačkoliv jí byly žaloba a výzva doručeny na adresu pro doručování ve smyslu § 46b písm. a) o. s. ř., proto soud rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise. Ze smlouvy o úvěru [číslo] ze dne 20. 7. 2017 soud zjistil, že jejím obsahem je závazek žalobkyně jakožto bankovního ústavu poskytnout žalované revolvingový úvěr s úvěrovým rámcem a závazek žalované tento úvěr včetně smluvního úroku splácet pravidelnými měsíčními splátkami stanovenými jako procento z aktuální dlužné částky. Nedílnou součást smlouvy tvoří obchodní podmínky žalobkyně, jimiž jsou smluvní strany vázány. Ze sazebníku žalobkyně se podává, jaké poplatky byly spojené s vedením účtu. Z výpisu z úvěrového účtu žalované se podává, kdy a jaké částky žalovaná z úvěrového rámce čerpala a jakým způsobem se žalovaná dostala do prodlení se splácením poskytnutého úvěru. Z dopisu banky adresovaného žalované soud zjistil, že z důvodu prodlení žalované s úhradou jednotlivých splátek byl ke dni 31. 7. 2020 úvěr zesplatněn. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.”) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Na základě výše uvedených skutečností soud dospěl k závěru, že mezi žalobkyní a žalovanou byla řádně uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu § 2395 o. z. Na základě této smlouvy poskytla žalobkyně žalované úvěrový rámec, kdy žalovaná úvěr čerpala průběžně, neuhrazená jistina úvěru činila 13 428 Kč, žalovaná se však dostala se splácením aktuálně čerpaného úvěru do prodlení. Proto žalobkyně využila svého práva vyplývajícího z příslušného ustanovení obchodních podmínek, kterými byla žalovaná dle předmětné smlouvy vázána, a žádala zaplacení celé dlužné částky (13 428 Kč) včetně sjednaných úroků a poplatků, to částky 1 549,77 Kč (obchodní úrok kapitalizovaný ke dni zesplatnění pohledávky dle čl. 43 Všeobecných obchodních podmínek), částky 669,53 Kč (úrok z prodlení v zákonné sazbě ode dne následujícího po dni zesplatnění do 25. 3. 2021), částky 77,35 Kč (úrok z prodlení z částky obchodního úroku ode dne následujícího po dni zesplatnění do 25. 3. 2021), částky 294 Kč (poplatek za vedení karty, kdy měsíční poplatek činí 49 Kč), částky 600 Kč (poplatek za odeslání upomínky dle Sazebníku). Protože se žalobkyni podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku, tedy vyhověl žalobě jak co do žalované částky, tak i co do úroku z prodlení z této částky uplatněného v souladu s § 1970 o. z., dle kterého má věřitel právo požadovat vedle plnění i úroky z prodlení ve výši specifikované ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Žalobkyně uplatnila úroky z prodlení v souladu s tímto ustanovením ode dne následujícího po datu předání případu k vymáhání do advokátní kanceláře, když do té doby úroky kapitalizovala. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu snížených nákladů řízení v částce 2 252 Kč. Soud má za to, že v tomto případě jsou splněny všechny požadavky pro uplatnění § 14b o. s. ř., a zejména, že žaloba byla podána na ustáleném vzoru ve skutkově totožných věcech, když v těchto vzorech se prakticky kromě jména žalovaného a výše žalované částky nemění dalších významných skutečností. Přiznané náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 16 619,35 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč.