6 C 182/2021-15 — Okresní soud v Rokycanech

Žalobkyně se domáhala vydání rozhodnutí, jímž by bylo žalovanému uloženo zaplatit žalobkyni částku 11 646 Kč s příslušenstvím v podobě zákonného úroku z prodlení. V žalobě uvedla, že žalovaný coby provozovatel osobního automobilu [registrační značka] se zdvihovým objemem válců motoru nad 2 500 cm³ neměl v období od 1. 6. 2018 do 30. 9. 2018 k vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti. Uvedené vozidlo, které je v registru silničních vozidel evidováno jako provozované, tak bylo nepojištěno po dobu 122 dní a žalovaný tímto porušil zákonnou povinnost pojistit vozidlo. Žalobkyni tak vznikl nárok na příspěvek dle ustanovení § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Žalobkyně vyzvala žalovaného k uhrazení zmíněného příspěvku dopisem, který byl žalovanému doručen dne 23. 2. 2019. Splatnost příspěvku pak nastala 30 dnů od doručení této výzvy, tedy dne 25. 3. 2019. Jelikož žalovaný na výzvu nereagoval a ničeho neuhradil, byla mu dne 6. 1. 2020 zaslána předžalobní upomínka s výzvou k uhrazení dlužné částky. Žalobkyní uplatněná částka 11 646 Kč sestává ze základu příspěvku ve výši 11 346 Kč a dále z poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč. Ve věci byl vydán elektronický platební rozkaz ze dne 25. 5. 2021 č. j. EPR 117881/2021-5, který se však nepodařilo řádně doručit žalovanému do vlastních rukou, a proto byl usnesením ze dne 26. 7. 2021 č. j. EPR 117881/2021-9 zrušen. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud žalovaného, aby se ve smyslu ustanovení § 115a o. s. ř. vyjádřil k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se žalovaný k této výzvě, bude mít soud v souladu s ustanovením § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že proti takovému postupu nemá námitek. Žalobkyně s uvedeným postupem vyjádřila souhlas již v podané žalobě. Žalovaný se k výzvě soudu nevyjádřil, proto soud rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise. Z dopisu ze dne 8. 2. 2019 bylo zjištěno, že žalobkyně oznámila žalovanému skutečnost, že coby provozovatel vozidla [registrační značka] neměl předmětné vozidlo pojištěné v období od 1. 6. 2018 do 30. 9. 2018, a vyzvala žalovaného k uhrazení příspěvku do garančního fondu [obec] kanceláře pojistitelů, a to ve lhůtě 30 dnů od doručení výzvy. Současně byl žalovaný vyzván ke sdělení případných okolností vylučujících nárok žalobkyně na zaplacení příspěvku. Z dopisů ze dne 18. 4. 2019 a 6. 6. 2019 pak soud zjistil, že žalobkyně žalovaného opětovně vyzývala k uhrazení dlužné částky. Dopisem ze dne 6. 1. 2020 pak žalobkyně prokázala, že žalovanému zaslala kvalifikovanou výzvu k plnění ve smyslu ustanovení § 142a o. s. ř. Dle § 1 odst. 2 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (dále jen „zákon“), nestanoví-li tento zákon jinak, musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené. Dle § 4 odst. 1 zákona, vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel (dále jen„ osoba povinná k zaplacení příspěvku“) jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit [anonymizováno] příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2. Dle § 4 odst. 3 zákona, výše příspěvku se vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2, a výše denní sazby podle druhu vozidla. Dle § 4 odst. 4 zákona, osoba povinná k zaplacení příspěvku je povinna zaplatit [anonymizováno] náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Dle ustanovení § 4 odst. 6 zákona, povinnost zaplatit příspěvek a náklady [anonymizováno] podle odstavce 4 zaniká, pokud [anonymizováno] do 1 roku ode dne vzniku povinnosti zaplatit příspěvek neodešle osobě povinné k zaplacení příspěvku výzvu k zaplacení příspěvku podle odstavce 7, jde-li o osobu zapsanou jako vlastník či provozovatel vozidla v registru silničních vozidel. Dle § 4 odst. 7 zákona, výzva k zaplacení příspěvku musí obsahovat popis důvodů vzniku nároku na příspěvek, vyčíslení výše příspěvku a nákladů [anonymizováno], lhůtu ke splnění povinnosti zaplatit příspěvek v trvání nejméně 30 dní ode dne doručení výzvy, poučení adresáta o jeho právech a poučení o možnosti [anonymizováno] uplatnit nárok na zaplacení příspěvku a nákladů [anonymizováno] u soudu. Dle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Soud má za prokázaný skutkový stav, jak jej žalobkyně uvedla v žalobě a podpořila výše uvedenými důkazy. Žalovaný byl jakožto provozovatel výše uvedeného vozidla ze zákona povinen vozidlo pojistit. Jelikož tuto svou povinnost porušil, vznikl žalobkyni nárok na příspěvek ve smyslu ustanovení § 4 odst. 1 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla a rovněž na náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve smyslu ustanovení § 4 odst. 4 tohoto zákona. Výše příspěvku byla vypočtena v souladu s vyhláškou č. 205/1999 Sb., kterou se provádí zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Ustanovení § 2 odst. 1 písm. i) této vyhlášky stanoví denní sazbu příspěvku pro osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad 2 500 cm³ ve výši 93 Kč. Žalobkyně zaslala žalovanému písemnou výzvu k uhrazení příspěvku, která splňuje shora uvedené zákonné požadavky. Žalovaný však uvedenou částku přes výzvy žalobkyně neuhradil. Soud proto dospěl k závěru, že žaloba je důvodná a uložil žalovanému uhradit žalobkyni částku 11 646 Kč. Protože se žalovaný dostal do prodlení se splácením svého peněžitého dluhu, náleží žalobkyni rovněž zákonný úrok z prodlení, a to ode dne následujícího po splatnosti pohledávky. Soud tedy žalobě v plném rozsahu vyhověl, přičemž lhůtu k plnění určil v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř. jako běžnou třídenní. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 11 646 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč Lhůta k plnění byla rovněž stanovena dle § 160 odst. 1 o. s. ř. v délce tří dnů.