6 C 186/2021-16 — Okresní soud v Rokycanech

Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni 2 088 Kč s příslušenstvím v podobě zákonného úroku z prodlení. V žalobě uvedla, že dne [datum] žalovaný jako cestující bez platné jízdenky využil přepravních služeb právního předchůdce žalobkyně, společnosti [právnická osoba], a to ve vlaku 523 mezi stanicemi [obec] [část obce] a [obec], čímž se bezdůvodně obohatil v rozsahu jízdního stanoveného ve výši dle [anonymizována dvě slova] drah pro vnitrostátní přepravu cestujících a zavazadel, a to v částce 88 Kč. Za porušení § 7 vyhlášky č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu, vyměřil právní předchůdce žalobkyně žalovanému přirážku 1 000 Kč. Dne [datum] žalovaný opět bez platné jízdenky využil přepravních služeb právního předchůdce žalobkyně, a to ve vlaku [číslo] mezi stanicemi [obec] [část obce] a [obec], za což mu právní předchůdce žalobkyně vyměřil přirážku ve výši 1 000 Kč. [právnická osoba] pak obě pohledávky za žalovaným postoupila [právnická osoba] [anonymizována dvě slova]. Společnost [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] pak pohledávky smlouvou ze dne [datum] postoupila na žalobkyni. Dne [datum] byla žalovanému zaslána předžalobní upomínka s výzvou k zaplacení dlužné částky, žalovaný však ničeho neuhradil. Ve věci byl vydán elektronický platební rozkaz ze dne 9. 7. 2021 č. j. EPR 162719/2021-4, který se však nepodařilo řádně doručit žalovanému do vlastních rukou, a proto byl usnesením ze dne 2. 8. 2021 č. j. EPR 162719/2021-7 zrušen. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud žalovaného, aby se ve smyslu ustanovení § 115a o. s. ř. vyjádřil k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se žalovaný k této výzvě, bude mít soud v souladu s ustanovením § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že proti takovému postupu nemá námitek. Žalobkyně a uvedeným postupem soudu vyjádřila souhlas již v podané žalobě. Žalovaný se k výzvě soudu nevyjádřil, proto soud rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise. Z oznámení o závadách bylo zjištěno, že žalovaný bez platné jízdenky a hotovosti využil přepravních služeb právního předchůdce žalobkyně, a to dne [datum] mezi stanicemi [obec] [část obce] a [obec], za což mu bylo vyúčtováno jízdné ve výši 88 Kč a přirážka k jízdnému ve výši 1 088 Kč, a dále pak dne [datum] mezi stanicemi [obec] [část obce] a [obec], za což mu byla vyúčtována přirážka ve výši 1 000 Kč. Převzetí obou zmíněných dokladů žalovaný stvrdil svým podpisem. Smlouvou ze dne [datum] byla pohledávka za žalovaným postoupena na žalobkyni. Dopisy ze dne [datum] žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení dlužných částek. Dle § 2550 o. z., smlouvou o přepravě osoby se dopravce zavazuje přepravit cestujícího do místa určení a cestující se zavazuje zaplatit jízdné. Dle § 37 odst. 5 písm. b) zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách, cestující je povinen se na výzvu pověřené osoby prokázat platným jízdním dokladem; neprokáže-li se platným jízdním dokladem z příčin na své straně, zaplatit jízdné z nástupní do cílové stanice nebo, nelze-li bezpečně zjistit stanici, kde cestující nastoupil, z výchozí stanice vlaku a přirážku k jízdnému, nebo pokud nezaplatí cestující na místě, prokázat se osobním dokladem a sdělit osobní údaje potřebné k vymáhání jízdného a přirážky k jízdnému. Dle § 37 odst. 6 tohoto zákona, výši přirážky stanoví dopravce v přepravních podmínkách. Výše přirážky nesmí přesáhnout částku 1500 Kč. Přirážka za porušení podmínek stanovených přepravním řádem činí nejvýše 1500 Kč. Soud má za prokázaný skutkový stav, jak jej uvedla žalobkyně v žalobě a podpořila výše uvedenými důkazy. Žalovaný jako cestující bez jízdenky ve dnech [datum] a [datum] využil přepravních služeb právního předchůdce žalobkyně, v důsledku čehož mu vznikla povinnost uhradit jízdné a rovněž přirážku k jízdnému. Pohledávka pak byla postoupena na žalobkyni, která žalovaného vyzvala k uhrazení dlužné částky. V řízení však nebylo zjištěno, že by tuto povinnost splnil. Soud mu proto uložil zaplatit žalobkyni částku 2 088 Kč. Protože se žalovaný dostal do prodlení se splácením svého peněžitého závazku, náleží žalobkyni rovněž zákonný úrok z prodlení ve smyslu ustanovení § 1970 o. z. Soud tedy žalobě v plném rozsahu vyhověl, přičemž lhůtu k plnění stanovil dle § 160 odst. 1 o. s. ř. jako běžnou třídenní. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 2 088 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč Lhůta k plnění byla rovněž stanovena dle § 160 odst. 1 o. s. ř. v délce tří dnů.