6 C 203/2019-71 — Okresní soud v Rokycanech

Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalovaným uložena povinnost zaplatit žalobkyni 566 200 Kč s příslušenstvím a částky 611 496 Kč. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalovaní uzavřeli s původním věřitelem 1. faktorská s. r. o. dne [datum] smlouvu o půjčce [číslo] [číslo], na základě které poskytl věřitel dlužníku půjčku ve výši 200 000 Kč a žalovaní se jí zavázali splatit v 240 pravidelných měsíčních splátkách po 2 890 Kč, celkem 693 600 Kč. Zároveň uzavřeli [anonymizováno] smlouvu o zřízení zástavního práva a Smlouvu o zřízení práva předkupního jako práva věcného a práva věcného břemene užívání [číslo] [číslo] B s týmž subjektem jako zástavním věřitelem a oprávněným z věcného břemene. Žalovaní porušovali své povinnosti, byli v prodlení s úhradou splatných splátek, z tohoto důvodu nastala splatnost celé půjčky dne [datum]. Žalovaní splatili celkem částku 127 400 Kč, pohledávka z titulu nesplacené půjčky činí 566 200 Kč. Dále má žalobkyně nárok na základě ujednání v čl. VII. Odst. 1 Smlouvy o půjčce na úhradu smluvní pokuty z prodlení v sazbě 3% z dluhu měsíčně, tedy 16 986 Kč měsíčně. Žalobce uplatňuje nárok na úhradu této smluvní pokuty za období 36 měsíců, v celkové výši 611 496 Kč. Soud ve věci vydal dne 6. 11. 2019 platební rozkaz č. j. 6 C 203/2019-19, proti kterému podali všichni žalovaní včasný odpor. Uvedli, že dne [datum] uzavřeli smlouvu o půjčce a zástavní smlouvu, dále řádně hradili dojednané splátky. Původní věřitel nicméně podal na základě rozhodčí doložky rozhodčí žalobu na zaplacení dlužné částky. Rozhodce Mgr. [jméno] [příjmení] vydal dne [datum] rozhodčí nález, kterým uložil žalovaným zaplatit částku 200 000 Kč s příslušenstvím tak, jako by k žádnému plnění nedošlo. O tom, že byl vydán rozhodčí nález, se žalovaní dozvěděli až z později vedeného exekučního řízení a dražby nemovitostí. Krajský soud v Plzni rozhodl dne 8. 4. 2014 č. j. 61 Co 41/2014-95 tak, že exekuci zastavil z důvodu absolutní neplatnosti rozhodčí doložky. Uskutečněnou dražbu žalovaní napadli u Obvodního soudu pro Prahu 9, který rozsudkem č. j. 53 C 348/2013-120 ze dne 21. 10. 2016 ve spojení s rozsudkem Městského soudu v Praze č. j. 16 Co 41/2017-158 ze dne 25. 4. 2017 určil, že veřejná dražba nedobrovolná je neplatná. Žalovaní mají za to, že nárok žalobkyně je promlčen. Pokud by soud tento názor nesdílel, mají žalovaní za to, že smlouva o půjčce je v rozporu s dobrými mravy minimálně v rozsahu nároků, které jsou žalobou uplatňovány. Nároky žalobkyně žalovaní zcela neuznávají. Žalobkyně doplnila svá skutková tvrzení tak, že pokud věřitelé uplatnili rozhodčí doložku před [datum], tedy před vydáním sjednocujícího usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 31 Cdo 1945/2010, které dovodilo neplatnost rozhodčích doložek bez přímého označení rozhodce, činili tak v období neustálené judikatury obecných soudů k rozhodčím doložkám a aplikuje se na ně ustanovení o stavění promlčecí lhůty. Ze smlouvy o půjčce [číslo] [číslo] ve znění dodatku ze dne [datum] bylo zjištěno, že [datum] uzavřeli žalovaní (dlužníci) s 1. faktorskou s. r. o. (věřitel) smlouvu, na základě které obdrželi částku 200 000 Kč (na opravy a údržbu nemovitosti), kterou se zavázali splatit v 240 měsíčních splátkách po 2 890 Kč splatných vždy k 5. dni kalendářního měsíce, počínaje [datum] a konče [datum]. V čl. 3 smlouvy bylo stanoveno, že splatnost půjčky nastává uplynutím 60 dne prodlení se splátkou půjčky. Zároveň uzavřeli [anonymizováno] smlouvu o zřízení zástavního práva a Smlouvu o zřízení práva předkupního jako práva věcného a práva věcného břemene užívání [číslo] [číslo] B s týmž subjektem jako zástavním věřitelem a oprávněným z věcného břemene. Ze tří oznámení o zadání příkazů k úhradě bylo zjištěno, že [datum] byly převedeny částky 80 100 Kč, 13 500 Kč a dne [datum] částka 100 000 Kč. Dle výzvy k okamžité úhradě celé půjčky ze dne [datum] bylo zjištěno, že 1. faktorská s. r. o. vyzvala dlužníky k úhradě všech dosud nesplacených splátek z důvodu neplacení splátek. Dle rozhodčího nálezu vydaného rozhodcem Mgr. [jméno] [příjmení] dne 18. 4. 2011 č. j. 003 SRKCR [číslo] (právní moc [datum]), na základě žaloby podané žalobkyní 1. faktorskou s. r. o. dne [datum] byla žalovaným uložena povinnost zaplatit společně a nerozdílně žalobkyni (1. faktorské s. r. o.) částku 200 000 Kč se smluvním úrokem 432 350 Kč, se smluvní pokutou 50 000 Kč a se smluvní pokutou z prodlení ve výši 3% nesplacené části částky 632 350 Kč za každý měsíc prodlení počínaje dnem [datum] do zaplacení (výrok I.), žalovaným byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni zákonný úrok z prodlení z nesplacené části částky 632 350 Kč (výrok II.) a náklady rozhodčího řízení ve výši 31 056 Kč a DPH ve výši 6 211 Kč (výrok III.). Usnesením Krajského soudu v Plzni ze dne 8. 4. 2014 č. j. 61 Co 41/2014-95 bylo rozhodnuto, že exekuce vedená u Okresního soudu v Rokycanech pod sp. zn. 9 EXE 241/2013 se zastavuje z důvodu absolutní neplatnosti rozhodčí smlouvy uzavřené mezi účastníky a tím i nezpůsobilosti rozhodčího nálezu jako exekučního titulu. Rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 25. 4. 2017 č. j. 16 Co 41/2017-158 byl potvrzen rozsudek soudu I. Stupně, kterým bylo určeno, že veřejná dražba nedobrovolná, provedená [právnická osoba] dne 21. 2. 2013 pod č. j. 520/2012-N je neplatná. Návrhem ze dne [datum] se žalobkyně domáhala vstupu [právnická osoba] na straně žalobce s ohledem na uzavřenou smlouvu o postoupení pohledávek. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] bylo prokázáno, že pohledávka přešla ze [právnická osoba] Usnesením soudu ze dne 10. 9. 2020 č. j. 6 C 203/2019-62 byla připuštěna změna žalobkyně na [právnická osoba] Podle ustanovení § 101 zák. č. 40/1964 Sb. (dále jen obč. zák.) pokud není v dalších ustanoveních uvedeno jinak, je promlčecí doba tříletá a běží ode dne, kdy právo mohlo být vykonáno poprvé. Podle ustanovení § 112 věty prvé obč. zák. uplatní-li věřitel v promlčecí době právo u soudu nebo u jiného příslušného orgánu a v zahájeném řízení řádně pokračuje, promlčecí doba od tohoto uplatnění po dobu řízení neběží. Nejprve se soud zabýval tím, kdy nastala splatnost půjčky a kdy tedy začala běžet promlčecí doba. Dle ustanovení smlouvy čl. III/9 měla nastat splatnost půjčky uplynutím 60. dne prodlení se splátkou. Z řízení vyplynulo, že nebyla zaplacena splátka splatná dne [datum]. Splatnost tedy nastala po uplynutí 60 dnů od [datum], což bylo dne [datum]. Dodatek [číslo] ke smlouvě byl uzavřen až dne [datum], tedy až více než po roce, kdy nastala splatnost půjčky podle původní smlouvy, proto již splatnost půjčky nemohl dodatek nijak prodloužit. Rozhodčí řízení bylo zahájeno dne [datum] podáním rozhodčí žaloby a trvalo do [datum], kdy nastala právní moc rozhodčího nálezu vydaného rozhodcem Mgr. [jméno] [příjmení] dne 18. 4. 2011 pod č. j. 003 SRKCR [číslo]. Toto rozhodčí řízení trvalo 80 dní. V řízení bylo usnesením Krajského soudu v Plzni ze dne 8. 4. 2014 č. j. 61 Co 41/2014-95 prokázáno, že exekuce proti žalovaným vedená u Okresního soudu v Rokycanech pod sp. zn. 9 EXE 241/2013 byla zastavena z důvodu absolutní neplatnosti rozhodčí smlouvy uzavřené mezi účastníky a tím i nezpůsobilosti rozhodčího nálezu rozhodce Mgr. [jméno] [příjmení] dne 18. 4. 2011 č. j. 003 SRKCR [číslo] jako exekučního titulu. Nejvyšší soud judikoval (R 92/213), že u rozhodčích nálezů vydaných v době před 1. dubnem 2012 (mezi něž patří i rozhodčí nález v této věci) exekuční soud může přijmout závěr, že rozhodčí nález nemá žádné právní účinky, jelikož nebyl vydán v mezích pravomoci rozhodce a není tedy exekučním titulem, bez zřetele k tomu, že formálně nedošlo (a ani již nedojde vzhledem k případně zmeškaným lhůtám) k jeho zrušení soudem. Nejvyšší soud ozřejmil (R 77/2016), že nejde o překážku věci rozhodnuté, pokud bylo o věci rozhodnuto rozhodčím nálezem vydaným rozhodcem, jenž neměl k vydání takového rozhodčího nálezu pravomoc a dále, že dochází ke stavení běhu promlčecí doby, i jestliže bylo rozhodčí řízení zahájeno na základě neplatné rozhodčí doložky. V témže duchu musí být posuzován běh promlčecí doby poté, co rozhodčí řízení skončí rozhodčím nálezem, jenž formálně nabyl právní moci a měl se stát vykonatelným, leč který byl podle následného posouzení exekučním soudem označen za rozhodčí nález, který nemá žádné právní účinky, jelikož byl vydán mimo rámec pravomoci rozhodce. Dle judikátu Nejvyššího soudu ze dne 1. 6. 2016 sp. zn. 23 Cdo 19/2015 promlčecí doba přestává běžet zahájením rozhodčího řízení, i když rozhodčí smlouva je neplatná. Soud je toho názoru, že nárok uplatněný žalobou je promlčen. Je nutno vycházet z tříleté promlčecí doby, která začala běžet od splatnosti půjčky, tedy ode dne [datum]. Rozhodčí řízení, o které se promlčecí doba prodloužila v důsledku jejího stavení, trvalo 80 dnů. Nárok žalobkyně je tedy promlčen k datu [datum] ([datum] + 80 dní + 3 roky). Žaloba byla podána až [datum]. K námitce žalobkyně, že promlčecí doba začala běžet až po skončení exekučního řízení, kdy bylo rozhodnuto o neplatnosti rozho