8 C 150/2020 — Okresní soud v Rokycanech

Žalobkyně se domáhala zaplacení výše uvedené částky s tím, že s žalovaným uzavřela v rámci smlouvy o poskytování služeb elektronických komunikací, prostřednictvím které mu umožnila používat telefonní stanici s telefonním [číslo] i kupní smlouvu na prodej koncového zařízení, které žalobkyně žalovanému předala. Žalovaný se jej zavázal zaplatit v 23 splátkách po 90 Kč. Účastnická smlouva byla z důvodu porušení splátek zesplatněna, žalovaný neuhradil zbývající počet splátek za koncové zařízení, proto se jejich zaplacení domáhá žalobkyně žalobou. Žalobkyně dále žalovanému umožnila využívat služeb jiných subjektů prostřednictvím telefonní stanice [číslo]. Protože žalovaný si prostřednictvím sítě žalobkyně služby objednal, byl okamžikem objednání zavázán uhradit cenu těchto služeb, přičemž k výběru této ceny je oprávněna výlučně žalobkyně. V tomto konkrétním případě se jednalo o poskytování služeb za období od 13. 12. 2016 do 12. 1. 2017. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud účastníky, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemají námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, žalovaný se k této výzvě nevyjádřil, ačkoliv mu byly žaloba a výzva doručeny na adresu pro doručování ve smyslu § 46b písm. a) o. s. ř., proto soud rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise. Z listinných důkazů bylo jištěno, že ve smlouvě o poskytování služeb elektronických komunikací ze dne 30. 9. 2016 si účastníci sjednali prodej koncového zařízení, které se žalovaný zavázal uhradit v 23 splátkách po 90 Kč. Žalovaný porušil splátkový kalendář, žalobkyně proto přípisem odstoupila z důvodu neplacení splátek od smlouvy, a to včetně části týkající se smlouvy o prodeji koncového zařízení, a vyzvala žalovaného k úhradě neuhrazených splátek. Žalovaný však ničeho neuhradil. Ze specifikace hlasové služby má soud za prokázané, že dne 30. 9. 2016 bylo na základě smlouvy žalovanému poskytnuto telefonní [číslo]. Z faktury [číslo] ze dne 13. 1. 2017 se podává, že žalovanému byla vyúčtovaná částka 2 229 Kč se splatností do 31. 1. 2017 za provedené platební transakce zadané žalovaným prostřednictvím sítě žalobkyně. Z faktury [číslo] ze dne 23. 5. 2017 soud zjistil, že žalovanému bylo za splátky koncového zařízení vyúčtována částka 1 800 Kč se splatností do 6. 6. 2017 Ze všeobecných podmínek poskytování služeb elektronických komunikací prostřednictvím mobilních a pevných bezdrátových sítí, které jsou součástí předmětné smlouvy, se podává, že účastník je oprávněn objednat si prostřednictvím sítě elektronických komunikací poskytovatele určité zboží nebo službu nabízené smluvním partnerem poskytovatele s tím, že cenu služby třetích stran je účastník povinen hradit poskytovateli. Podle ustanovení § 2 písm. n) zákona č. 127/2005, o elektronických komunikacích, je službou elektronických komunikací služba obvykle poskytovaná za úplatu, která spočívá zcela nebo převážně v přenosu signálů po sítích elektronických komunikací, včetně telekomunikačních služeb a přenosových služeb v sítích používaných pro rozhlasové a televizní vysílání a v sítích kabelové televize, s výjimkou služeb, které nabízejí obsah prostřednictvím sítí a služeb elektronických komunikací nebo vykonávají redakční dohled nad obsahem přenášeným sítěmi a poskytovaným službami elektronických komunikací; nezahrnuje služby informační společnosti, které nespočívají zcela nebo převážně v přenosu signálů po sítích elektronických komunikací. Podle ustanovení § 2079 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.”), kupní smlouvou se prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu. V posuzovaném případě je zřejmé, že došlo k uzavření smlouvy o poskytování služeb elektronických komunikací, jejíž součástí jsou i všeobecné podmínky, na které smlouva výslovně odkazuje. Jestliže prostřednictvím sítě elektronických komunikací byly žalovanému poskytnuty služby třetích stran, je podle výše uvedeného ustanovení všeobecných podmínek žalovaný povinen uhradit cenu těchto služeb přímo žalobkyni. Žalobkyni se předloženými listinnými důkazy dále podařilo prokázat tvrzení, že žalobkyně dodala žalovanému na základě platně uzavřené kupní smlouvy výše uvedené zboží. Protože žalovaný nevyvrátil tvrzení žalobkyně, že dlužnou částku za poskytnuté služby a dodané zboží nezaplatil, soud žalobě v plném rozsahu vyhověl. Vzhledem k tomu, že žalovaný nezaplatil žalovanou částku v době její splatnosti, ocitl se se zaplacením dluhu v prodlení, a soud proto žalobkyni přiznal i úroky z prodlení dle § 1970 o. z. ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 2 187 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.