8 C 87/2020-41 — Okresní soud v Rokycanech

1. Žalobkyně se žalobou, doručenou zdejšímu soudu dne 7.5.2020, domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit jí částku 13 200 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalovaný je vlastníkem vozidla s [registrační značka], přičemž vozidlo vedené v příslušném registru vozidel nemělo v období od 14. 8. 2018 do 10. 1. 2019 uzavřeno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (tzv. povinné ručení). [název žalobkyně] proto vyzvala žalovaného dne 13. 6. 2019 k úhradě zákonného příspěvku za nepojištěné období, sestávajícího ze základu příspěvku vyčísleného vynásobením uplynulých počtu dní, kdy bylo vozidlo provozováno bez povinného ručení, a denní sazbou ve výši 86 Kč, která je stanovena § 2 odst. 1 vyhlášky ministerstva Financí číslo 205/1999 Sb. pro nákladní automobily jiné než podle písmene r s nejvyšší povolenou hmotností do 3 500 Kg. Dále žalobkyně požadovala zaplacení poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek dle § 4 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla ve výši 300 Kč. 2. Ve věci byl dne 18.5.2020 vydán zdejším soudem elektronický platební rozkaz č. j. EPR 110354/2020, proti kterému žalovaný podal včasný odpor s tím, že uvedené vozidlo nevlastnil, ani neprovozoval. K replice žalobkyně, která soudu rovněž předložila kupní smlouvu ze dne 4.8.2018 na předmětný automobil, ve které žalovaný vystupuje na straně kupující pak žalovaný uvedl, že uvedenou kupní smlouvu podepsal, avšak mezi stranami bylo dohodnuto, že povinné ručení bude do doby, než dojde k přehlášení vozidla na žalovaného, platit prodávající. K přehlášení vozidla však do současné doby nedošlo. Následně, u ústního jednání ve věci, pak žalovaný na svoji obranu dále uvedl, že předmětné vozidlo nikdy neprovozoval, protože uvedené vozidlo nebylo způsobilé provozu. K prokázání této skutečnosti navrhl svůj účastnický výslech a dále výslech svědka [jméno] [příjmení], v jehož autodílně je auto rozebrané. 3. Z výpisu z databáze žalobkyně a zejména předloženou kupní smlouvou ze dne 4.8.2018 má soud za prokázané, že žalovaný je vlastníkem vozidla s [registrační značka]. Z výzvy ze dne 13. 6. 2019 bylo soudem zjištěno, že [název žalobkyně] vyzvala žalovaného k zaplacení zákonného příspěvku nepojištěného vozidla, neboť zjistila, že žalovaný je vlastník nebo provozovatel vozidla a vozidlo nemělo v období od 14.8.2018 do 10.1.2019 uzavřeno tzv. povinné ručení. Zároveň stanovila lhůtu splatnosti do 30 dnů od obdržení uvedené výzvy. Ze zprávy České pošty bylo zjištěno, že uvedená výzva byla žalovanému doručena vhozením do poštovní schránky. Denní sazba ve výši 86 Kč byla stanovena podle typu vozidla v souladu s ustanovením § 2 odst. 1 vyhlášky ministerstva Financí číslo 205/1999 Sb. Náklady spojené s mimosoudním uplatněním požadovala žalobkyně ve výši 300 Kč, tedy v souladu s ustanovením §2a vyhlášky ministerstva Financí číslo 205/1999 Sb. Následně byl žalovaný vyzván k zaplacení dlužné částky za předžalobní upomínkou, která byla žalovanému rovněž řádně doručena. Žalovaný v řízení netvrdil ani neprokázal, že by byl daný automobil v žalovaném období pojištěný, že by předmětné vozidlo bylo vyřazeno či odhlášeno z registru silničních vozidel, případně že již uvedený dluh, byť částečně, uhradil. 4. Dle § 1 odst. 2 zákona číslo 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla (dále jen Zákon), nestanoví-li tento zákon jinak, a) musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a do doby, kdy je vozidlo odcizené, b) může na dálnici, silnici, místní komunikaci a účelové komunikaci, s výjimkou účelové komunikace, která není veřejné přístupná (dále jen„ pozemní komunikace“), provozovat vozidlo pouze ten, jehož povinnost nahradit újmu způsobenou provozem tohoto vozidla je pojištěna podle tohoto zákona; povinnost pojištění odpovědnosti musí být splněna i v případě ponechání vozidla na pozemní komunikaci. 5. Podle § 4 odst. 1 Zákona, vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel (dále jen "osoba povinná k zaplacení příspěvku") jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit [anonymizováno] příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno. Dle odstavce 3 tohoto ustanovení výše příspěvku se vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2, a výše denní sazby podle druhu vozidla. Odstavec 4 tohoto ustanovení říká, že osoba povinná k zaplacení příspěvku je povinna zaplatit [anonymizováno] náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Odstavec 5 shora citovaného ustanovení uvádí, že výši denní sazby příspěvku, druhy vozidel pro účely denní sazby příspěvku a výši nákladů [anonymizováno] spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle odstavce 4 stanoví Ministerstvo financí vyhláškou. Dle odstavce 6 tohoto ustanovení povinnost zaplatit příspěvek a náklady [anonymizováno] podle odstavce 4 zaniká, pokud [anonymizováno] do 1 roku ode dne vzniku povinnosti zaplatit příspěvek neodešle osobě povinné k zaplacení příspěvku výzvu k zaplacení příspěvku podle odstavce 7, jde-li o osobu zapsanou jako vlastník či provozovatel vozidla v registru silničních vozidel. V ostatních případech lhůta 1 roku nezačne běžet dříve, než se [anonymizováno] prokazatelně dozví, kdo je vlastníkem či provozovatelem vozidla. Výzva k zaplacení příspěvku musí obsahovat popis důvodů vzniku nároku na příspěvek, vyčíslení výše příspěvku a nákladů [anonymizováno], lhůtu ke splnění povinnosti zaplatit příspěvek v trvání nejméně 30 dní ode dne doručení výzvy, poučení adresáta o jeho právech a povinnostech včetně možnosti doložit [anonymizováno] okolnosti vylučující vznik nároku na příspěvek a poučení o možnosti [anonymizováno] uplatnit nárok na zaplacení příspěvku a nákladů [anonymizováno] u soudu. 6. V řízení bylo prokázáno, že žalovaný byl v období od 14.8.2018 do 10.1.2019 vlastníkem nákladního automobilu r.z. 5P66781. Žalovaný v řízení neprokázal, že vozidlo v žalovaném období bylo vyřazeno z provozu, a byl proto jako jeho vlastník povinen dle § 1 odst. 2 Zákona povinen sjednat k vozidlu pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, což však neučinil. V důsledku tohoto opomenutí mu pak vznikla druhotná povinnost dle § 4 Zákona uhradit žalobkyni příspěvek za každý den porušení této povinnosti. Výše příspěvku požadovaného žalobkyní je přitom v souladu s její sazbou dle § 2 vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb. Skutečnost, zda vozidlo bylo v daném období provozováno na pozemních komunikacích či nikoli je přitom právně bezvýznamná, neboť povinnost sjednat pojištění odpovědnosti z provozu vozidla stíhá vlastníka každého vozidla, které je zapsané registru silničních vozidel a není zapsané jako vyřazené z provozu. Proto soud důkazy žalovaného, kterými měla být prokázána skutečnost, že vozidlo bylo v žalovaném období nepojízdné, zamítl. 7. Soud shledal žalobu důvodnou a vyhověl jí jak co do žalované částky, tak i co do úroku z prodlení z této částky uplatněného dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., dle kterého má věřitel právo požadovat vedle plnění i úroky z prodlení ve výši stanovené shora citovaným nařízením vlády. Žalobkyně uplatnila úroky z prodlení v souladu s tímto ustanovením ode dne následujícího po uplynutí lhůty poskytnuté k plnění ve výzvě k úhradě příspěvku. 8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 10 578 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 13 200 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci a z částky 1 660 Kč za každý ze dvou úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. realizovaných po podání návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a dvou paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t., cestovní náhrada v celkové výši 2 960,80 Kč, a to v souvislosti s cestou realizovanou dne 15. 9. 2020 náhrada 1 479,80 Kč za 177 ujetých km v částce 979,80 Kč (32 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 358/2019 Sb. při průměrné spotřebě 4,2 l /100 km a 4,20 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 358/2019 Sb.) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 5 × 30 minut v částce 500 Kč podle § 14 a. t. a v souvislosti s cestou