9 C 64/2020-22 — Okresní soud v Rokycanech

Žalobce se domáhal zaplacení částky uvedené ve výroku I. z titulu nezaplacených nákladů za vyšetření žalovaného a provedení toxikologického vyšetření moči [příjmení] nemocnici a. s., na které byl převezen po silniční kontrole. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud žalovaného, aby se ve smyslu ustanovení § 115a o. s. ř. vyjádřil k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemá námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalovaný se k této výzvě nevyjádřil, ačkoliv mu byly žaloba a výzva doručeny na adresu pro doručování ve smyslu § 46b písm. a) o. s. ř., proto soud rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise. Z úředního záznamu Policie ČR ze dne 15. 12. 2019 bylo zjištěno, že žalovaný byl kontrolován při jízdě na jízdním kole a soupravou DrugWipe byla zjištěna přítomnost [anonymizováno] ve slinách žalovaného. Z chemicko-toxikologického vyšetření moče bylo zjištěno, že žalovaný byl pozitivní na drogu [anonymizováno]. Z daňových dokladů [číslo] [číslo] bylo zjištěno, že žalovanému byla vyúčtována k zaplacení žalované částky za výše uvedené vyšetření. Dle § 24 odst. 2, 3 a 5 zákona č. 65/2017 Sb., o ochraně zdraví, prokáže-li se přítomnost jiné návykové látky, je povinna vyšetřovaná osoba tomu, kdo hradil poskytovateli zdravotních služeb odborné lékařské vyšetření, uhradit náklady, které mu úhradou odborného lékařského vyšetření vznikly, je povinna hradit provedený převoz k odbornému lékařskému vyšetření v případech, kdy se prokáže přítomnost jiné návykové látky, vyšetřovaná osoba a prokáže-li se přítomnost jiné návykové látky, je povinna vyšetřovaná osoba tomu, kdo uhradil poskytovateli zdravotních služeb toxikologické vyšetření, uhradit náklady, které mu úhradou toxikologického vyšetření vznikly. Žalobce prokázal, že vynaložil výše uvedené náklady a zároveň že byla při vyšetření žalovanému prokázána přítomnost návykové látky, náklady je proto povinen uhradit žalovaný. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř., když žalobce měl ve věci plný úspěch, proto mu soud přiznal náhradu nákladů řízení dle ustanovení § 2 odst. 1 vyhlášky 254/2015 Sb. ve výši 200 Kč za celkem 2 úkony ve věci (výzva žalovanému k plnění a podání žaloby), neboť se jedná o tzv. formulářovou žalobu, žalobce podává u zdejšího soudu celou řadu skutkově shodných žalob, například ve věci 10 C 44/2018. Výrok o náhradě nákladů státu je odůvodněn ustanoveními § 2 odst. 3 a § 11 odst. 2 písm. a) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, dle kterých pokud je navrhovatel osvobozen od placení soudního poplatku a soud jeho návrhu vyhověl, zaplatí podle výsledku řízení poplatek nebo jeho odpovídající část žalovaný. Vzhledem k tomu, že Česká republika je ze zákona od poplatku osvobozena, soud rozhodl o povinnosti žalovaného uhradit soudní poplatek ve výši 1 000 Kč České republice – Okresnímu soudu v Rokycanech na účet [číslo] [variabilní symbol].