11 C 220/2022-19 — Okresní soud v Rokycanech

Žalobkyně se domáhala vyklizení bytu [číslo] nacházející se v domě na adrese [adresa žalovaného], nacházející se v domě na adrese, s odůvodněním, že žalovaný užívá byt bez právního důvodu. Aktivní a pasivní legitimaci účastníků doložila žalobkyně výpisem z katastru nemovitostí a nájemní smlouvou. Na základě mezi účastníky uzavřené nájemní smlouvy ze dne 30. 4. 2020 přenechala žalobkyně předmětný byt do užívání žalovanému, a to na dobu určitou. Vzhledem k tomu, že žalovaný neplnil řádně své povinnosti, jež vyplývají z nájmu bytu, a nájemní smlouva neobsahovala ustanovení zaručující obnovu nájmu, došlo uplynutím sjednané doby k ukončení nájemního vztahu a nájem skončil ke dni 30. 4. 2022. Tato skutečnost byla žalovanému oznámena dopisem ze dne 6. 5. 2022 a zároveň byl žalovaný vyzván, aby předmětný byt vyklidil a vyklizený předal žalobci, což však v tam určené lhůtě neučinil. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Výpisem z katastru nemovitostí je prokázáno, že žalobkyně je vlastníkem výše uvedeného bytu. Ze smlouvy o nájmu bytu ze dne 30. 4. 2020 uzavřené účastníky tohoto řízení se podává, že žalobkyně pronajala žalovanému výše uvedený byt na dobu určitou. Dopisem ze dne 6. 5. 2022 oznámila žalobkyně žalovanému, že nájem předmětného bytu nebude obnoven a skončil tedy ke dni 30. 4. 2022, zároveň byl žalovaný vyzván, aby ve lhůtě 30 dnů od doručení výzvy byt vyklidil a vyklizený předal žalobkyni. Žalovaný tak doposud neučinil. Podle § 1040 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.”), kdo věc neprávem zadržuje, může být vlastníkem žalován, aby ji vydal. Podle § 2225 odst. 1 o. z. při skončení nájmu odevzdá nájemce pronajímateli věc v místě, kde ji převzal, a v takovém stavu, v jakém byla v době, kdy ji převzal, s přihlédnutím k obvyklému opotřebení při řádném užívání, ledaže věc zanikla nebo se znehodnotila; odevzdáním se rozumí i předání vyklizené nemovité věci. Podle § 2285 o. z. pokračuje-li nájemce v užívání bytu po dobu alespoň tří měsíců po dni, kdy měl nájem bytu skončit, a pronajímatel nevyzve v této době nájemce, aby byt opustil, platí, že je nájem znovu ujednán na tutéž dobu, na jakou byl ujednán dříve, nejvýše ale na dobu dvou let; to neplatí, ujednají-li si strany něco jiného. Výzva vyžaduje písemnou formu. Účastníci tedy dne 30. 4. 2020 uzavřeli nájemní smlouvu na předmětný byt, a to na dobu určitou, přičemž tato doba uplynula. Nájemní smlouva tak zanikla ke dni 30. 4. 2022. Žalovanému tedy odpadl právní důvod užívání bytu, dalším setrváváním v předmětném bytě tak žalovaný zasahuje do výkonu vlastnického práva žalobkyně, a proto žalobkyně má právo na ochranu dle § 1040 odst. 1 občanského zákoníku. Z uvedeného důvodu soud žalobě. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto v souladu s ust. § 160 odst. 1o. s. ř. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 11 534 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 5 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 1, § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 10 000 Kč sestávající z částky 1 500 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 5 400 Kč ve výši 1 134 Kč.