4 EVC 1/2018-496 — Okresní soud v Rokycanech

1. Dne 19. 3. 2018 podala žalobkyně zdejšímu soudu návrh na vydání evropského platebního rozkazu na zaplacení částky 630 000 eur s odůvodněním, že žalobkyně je právnickou osobou, stejně jako žalovaná společnost. Dne 5. 8. 2016 byla mezi žalobkyní jako objednatelem a [právnická osoba] s.r.o., která je dceřinou společností žalované jako zhotovitelem uzavřena smlouva o dílo, jejímž předmětem byla stavba haly H v areálu žalobkyně v [obec]. Dne 8. 8. 2016 vystavila žalovaná v souvislosti se smlouvou o dílo záruku mateřské společnosti na zaplacení částky 126 000 euro do osmi dnů od doručení výzvy (záruka A) a dne 11. 8. 2016 vystavila další záruku mateřské společnosti na zaplacení celé nebo části částky 504 000 euro do osmi dnů od doručení výzvy (záruka B). Dceřiná společnost provádění díla ukončila a dne 11. 4. 2017 bylo proti dceřiné společnosti zahájeno insolvenční řízení. Přestože žalobkyně vyzvala žalovanou dne 16. 5. 2017 jako výstavce k úhradě finančních záruk, žalovaná svůj závazek neuhradila ani z části. 2. Soud vyhověl návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu dne 19. 4. 2018, doručil jej žalované prostřednictvím příslušného soudu v Itálii. Žalovaná podala proti evropskému platebnímu rozkazu odpor, který blíže nezdůvodnila. Okresní soudu v Rokycanech přehlédnuv, že evropský platební rozkaz neobsahuje stejné poučení jako elektronický platební rozkaz, vydal dne 20. 8. 2018 rozsudek pro uznání, který byl na základě odvolání žalované zrušen usnesením Krajského soudu v Plzni č.j. 25 Co 345/2018-87 ze dne 28. 1. 2019. Následně byly řešeny otázky mezinárodní příslušnosti obecných soudů ČR. Usnesením č.j. 4 EVC 1/2018-158 ze dne 31. 5. 2019 Okresní soud v Rokycanech zamítl návrh žalované na zastavení řízení z důvodu nedostatku pravomoci českých soudů. K odvolání žalované rozhodl Krajský soud v Plzni usnesením č.j. 25 Co 238/2019-169, že rozhodnutí soudu I. stupně se potvrzuje. Považoval za správný závěr soudu I. stupně, že účastníci uzavřeli dohodu o příslušnosti v dokumentech označených záruka A a záruka B. Oběma stranám byl obsah záruk známý a žalovaná písemné ujednání o zárukách ne 8. 8. 2016 a 11. 8. 2016 podepsala, čímž uzavřela dohodu o tom, že pokud„ vzniknou jakékoliv neshody ohledně výkladu nebo plnění této záruky, budou mít soudní pravomoc řešit takovou záležitost české soudy, a to v souladu s českými zákony“. 3. S ohledem na charakter sporu mezi účastníky jako podnikateli, nařídil soud účastníkům první setkání se zapsaným mediátorem. Mediace byla neúspěšná. 4. Po provedeném dokazování žalobkyně trvala na tom, aby žalobě na plnění z finančních záruk, vystavených žalovanou bylo vyhověno. Požadovala i náhradu náklady řízení. Poukázala na to, že zákon požaduje pro platný vznik finanční záruky písemnou formou. Současně platí, že dlužníkovi náleží pouze ty námitky, které záruční listina výslovně připouští. V daném případě žalovaná vystavila ve dnech 8. 8. 2016 a 11. 8. 2016 záruční listiny a tyto doručila prostřednictvím elektronické komunikace žalobkyni. Žalobkyně připomněla že ve smyslu § 562 odst. 1 o. z. je písemná forma zachována i při právním jednání, učiněném elektronickými anebo jinými technickými prostředky, umožňujícími zachycení jeho obsahu a určením jednající osoby. V daném případě obsahovaly záruční listiny doručené žalobkyni razítko a podpis jednající osoby. Z hlediska určitosti záručních listin nejsou dle názoru žalobkyně žádné pochybnosti. Záruční listina, datovaná ke dni 8. 8. 2016 měla zajišťovat pohledávku žalobkyně na případné vrácení zálohy na cenu díla ve výši 126 000 euro, zaplacené dceřiné společnosti žalované. K tomu žalobkyně zdůrazňuje, že tato pohledávka žalobkyně byla pravomocně zjištěna v rámci incidenčního sporu vedeného při insolvenčním řízení proti dceřiné společnosti žalované. Co se týče obsahu záruční listiny ze dne 11. 8. 2016, rovněž do výše částky 504 000 euro, slouží k zajištění pohledávek žalobkyně vůči dceřiné společnosti, souvisejících s jednoznačně specifikovanou smlouvou o dílo. V tomto ohledu obsahově nikterak nevybočuje z obsahu bankovních záruk, které jsou pro tyto účely v obdobních případech vystavovány. Žalobkyně zdůraznila, že předmětem řízení je otázka plnění z titulu záruk jako takových. V rámci emailové komunikace sama žalovaná při zaslání záruky na částku 126 000 euro výslovně uvedla, že doufá, že nyní je záruka platná a dožaduje se zaplacení zálohy 126 000 euro, což se také ze strany žalobkyně stalo. 5. Žalovaná s návrhem nesouhlasila, majíc za to, že zajišťovaný dluh neexistuje. U částky 126 000 eur [právnická osoba] s.r.o. část díla provedla a na tuto zálohu oprávněně část ceny díla spotřebovala. Podle žalované je nemožné a podle právních předpisů nepřípustné, aby mohlo vzniknout zajištění bez existence relevantní zajišťované pohledávky. Ve smlouvě o dílo v ustanovení 8.2 nebyl ujednán odpovídající opačný závazek na vrácení zálohy. Pokud jde o částku 504 000 eur, poukázala na rozpor mezi smlouvou a zárukou B s tím, že i zde absentuje závazek [právnická osoba] s.r.o., resp. z něj vyplývající pohledávka žalobkyně, která by měla být zárukou B zajištěna. Zdůraznila, že s ohledem na skryté vady staveniště a skutečnost, že se nepodařilo najít řešení pro absenci součinnosti žalobkyně, odstoupila [právnická osoba] s.r.o. dne 23. 1. 2017 od uzavřené smlouvy. Nároky na zaplacení částek podle žaloby z titulu zajištění pohledávek pak žalobkyně uplatnila až po odstoupení od smlouvy o dílo, kdy smlouva již byla zrušena a ani pohledávky zajišťované zárukami nemohly existovat. V podání ze dne 2. 6. 2021 navíc poukázala na to, že si žalovaná není vědoma toho, že by dokumenty, o které žalobkyně opírá svůj nárok tj. listiny, datované ke dni 8. 8. 2016 a 11. 8. 2016 vystavila a jejich originály předala žalobkyni. 6. Po provedeném dokazování žalovaná navrhla, aby žaloba byla zamítnuta a aby jí bylo přiznáno právo na náhradu nákladů řízení. Je přesvědčena o tom, že byla domluvena forma pro záruky a to jejich listinný originál. Vyplývá to z emailové komunikace a ze smlouvy. Žalovaná nesouhlasí s tím, že se má jednat o originály v elektronické podobě. V takovém případě by dokument musel být opatřen doložkou o provedené konverzi dle zákona č. 300/2008 Sb., anebo opatřen elektronickým podpisem dle zákon č. 297/2016 Sb. To, že mezi účastníky probíhala emailová komunikace, ve které byly zasílány záruky, nemá právní účinky pro vystavení záruky, žalovaná toto vnímá jako jednání o změně záruk. Současně z emailové komunikace je zřejmé, že byla sjednána formou originálů v listinné podobě, což byl požadavek žalobkyně. Doručení originálu žalobkyně netvrdí, neprokazuje a sama dokonce existenci originálního listinného vyhotovení popírá. U finanční záruky je vyšší požadavek na určitost dluhu. Vymezení dluhu jako určitého v zárukách, zejména záruky na 504 000 eur, absentuje. V daném případě se jedná o závazky ze smlouvy, jejímž účastníkem žalovaná není. Žalovaná trvala na omezení platnosti záruční listiny na částku 504 000 eur začátkem a koncem prací. Toto ujednání vyplývá z emailové komunikace i ze smlouvy. Žalobkyně k tomu tvrdí, že smlouva měla trvat do skončení díla následným zhotovitelem. To je však zcela v rozporu s právním názorem Vrchního soudu v Praze, který potvrdil závěr Městského soudu v Praze. Bez ohledu na podané dovolání se jedná o pravomocné a vykonatelné rozhodnutí, které vyslovuje, že žalobkyně odstoupila od smlouvy dne 20. 12. 2016, že smlouva dále poté netrvala a že žalobkyně nemá vůči dlužníku pohledávku 504 000 eur, která by měla být zajištěna zárukou na 504 000 eur projednávanou v tomto řízení. 7. Z listinných důkazů byl zjištěn následující skutkový stav: dne 5. srpna 2016 byla mezi společnostmi [právnická osoba] jako zadavatelem a [právnická osoba] jako zhotovitelem uzavřena smlouva na výstavbu díla. V bodě 8.3 smlouvy byly dohodnuty zálohové platby ve znění, že s výhradou vystavení bankovní záruky refundace bankou zhotovitele uhradí zadavatel zhotoviteli 10 % smluvní ceny v částce rovnající se 250 000 eur bez DPH (dále jen záloha). V případě, že by zhotovitel nebyl schopen poskytnout bankovní záruku refundace před zahájením prací, bude záloha snížena na 5 % smluvní ceny, tj. na částku 126 000 eur bez DPH a zhotovitel vystaví záruku mateřské společnosti ve stejné výši. Po vystavení bankovní záruky refundace ve výši 10 % rovnající se 252 000 eur bez DPH uhradí zadavatel zbývající částku zálohy ve výši 126 000 eur a záruka mateřské společnosti bude neplatná a nahrazena touto bankovní zárukou. Podle čl. 10 zhotovitel předloží zadavateli bankovní záruku na řádné provedení díla v souladu s podmínkami stanovenými smlouvou, a podle § 2029 o. z. Bankovní záruka na řádné provedení díla bude bezpodmínečná, neodvolatelná a bude vystavena na částku ve výši 20 % celkové smluvní ceny. 8. Emailová korespondence, uskutečněná mezi [jméno] [příjmení] a [anonymizována dvě slova] v srpnu 2016 dokládá, že pan [příjmení] potvrzuje, že zasílá záruku podepsanou 11. 8. 2016 a korespondence se týká i zá