5 C 137/2022-18 — Okresní soud v Rokycanech

Žalobkyně se domáhala vydání rozhodnutí, jímž by žalovanému byla uložena povinnost zaplatit jí výše uvedenou částku s odůvodněním, že nárok vznikl z titulu neoprávněného odběru elektrické energie na adrese [obec] E7 v období 27. 1. 2021 až 19. 3. 2021. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud účastníky, aby se ve smyslu ustanovení § 115a o.s.ř. vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemají námitek (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, žalovaný se k této výzvě nevyjádřil, ačkoliv mu byly žaloba a výzva doručeny na adresu pro doručování ve smyslu § 46b písm. a) o.s.ř., proto soud rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise. Z protokolu o zjištění neoprávněného odběru elektrické energie ze dne 6. 9. 2021 vyplývá, že při kontrole výše uvedeného odběrného místa bylo zjištěno, že přes ukončení smlouvy o odběru elektřiny ke dni 19. 3. 2021 se stavem elektroměru [číslo] kWh žalovaný stále elektřinu odebíral a při kontrole zjištěná hodnota činila [číslo] kWh. Žalobkyně doložila přesný výpočet stanovení výše náhrady škody za neoprávněný odběr elektřiny dle § 9 vyhl. č. 82/2011 Sb. Z faktury [číslo] vystavené dne 10. 9. 2021 soud zjistil, že jejím prostřednictvím byl žalovaný vyzván k zaplacení výše uvedené dlužné částky. Podle § 51 odst. 1 písm. a), odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., energetický zákon, ve znění účinném od 1.1.2016, je neoprávněným odběrem elektřiny z elektrizační soustavy odběr bez právního důvodu nebo pokud právní důvod odpadl. Neoprávněný odběr elektřiny z elektrizační soustavy se zakazuje. Podle § 51 odst. 3 tohoto zákona při neoprávněném odběru elektřiny je osoba, která neoprávněně odebírala nebo odebírá elektřinu, povinna nahradit v penězích vzniklou škodu. Nelze-li zjistit vzniklou škodu na základě prokazatelně zjištěných údajů, je povinna uhradit škodu určenou výpočtem podle hodnoty hlavního jističe před elektroměrem nebo předřazeného jistícího prvku a obvyklé doby jejich využití, nedohodnou-li se obě strany jinak. Škodou jsou i prokazatelné nezbytně nutné náklady vynaložené na zjišťování neoprávněného odběru elektřiny. Způsob stanovení náhrady škody při neoprávněném odběru elektřiny určuje § 9 vyhlášky č. 82/2011 Sb., o měření elektřiny a o způsobu stanovení náhrady škody při neoprávněném odběru, neoprávněné dodávce, neoprávněném přenosu nebo neoprávněné distribuci elektřiny. Z provedených důkazů je má soud za prokázané, že žalovaný v rozporu se zákonem neoprávněn odebíral bez uzavřené smlouvy elektřinu, žalovaný tuto skutečnost nijak nevyvrátil. Je proto povinen žalobci způsobenou škodu vypočtenou podle stavu měřidel uhradit. Žalobkyně tento neoprávněný odběr vyměřila v souladu s výše uvedeným zákonným ustanovením a § 9 vyhl. č. 82/2011 Sb., o měření elektřiny a o způsobu stanovení náhrady škody při neoprávněném odběru, neoprávněné dodávce, neoprávněném přenosu nebo neoprávněné distribuci elektřiny, a žalovaný přes zaslanou fakturu a pozdější upomínku škodu způsobenou neoprávněným odběrem neuhradil. Protože žalovaná nezaplatila žalovanou částku v termínu určeném fakturou, ocitla se se zaplacením dluhu v prodlení, a soud proto žalobkyni přiznal i úroky z prodlení dle § 1970 o.z., ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., a to ode dne následujícího po datu splatnosti. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 3 175 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 575 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 600 Kč představující 300 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky.