5 C 154/2022-17 — Okresní soud v Rokycanech

Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni 115 120 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalovaný porušil úvěrovou smlouvu čísla [číslo] ze dne 2. 2. 2018, tím, že neoznámil, že vůči němu probíhá exekuční řízení, a to u EÚ [obec] sp. zn. [číslo] [číslo], žalobkyně proto uplatnila ve smlouvě sjednanou smluvní pokutu ve výši 100 000 Kč. Dále žalovaný porušil zástavní smlouvu tím, že neumožnil přístup k předmětu zástavy, žalobkyně proto vyúčtoval smluvní pokutu dle článku. 5.5e zástavní smlouvy [číslo] ve výši 15 120 Kč. Žalovaný smluvní pokuty neuhradil. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ust. § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Z listinných důkazů byl zjištěn následující skutkový stav: v úvěrové i zástavní smlouvě byla sjednána smluvní pokuta pro případ porušení smluvních povinností, v prvním případě až do výše 200 000 Kč a u zástavní smlouvy až do výše 2 % z celkového dluhu. Dále žalobkyně doložila, že EÚ [obec] vede vůči žalovanému uvedenou exekuci. Podle § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. Protože bylo prokázáno, že účastníci uzavřeli platnou smlouvu o úvěru a smlouvu zástavní a žalovaný nevyvrátil tvrzení žalobkyně, že porušil výše uvedení smluvní povinnosti a neuhradil smluvní pokutu za porušení svých smluvních povinností, která byla sjednána v souladu s § 2048 o.z., tak soud žalobě vyhověl. Vzhledem k tomu, že žalovaný nezaplatil žalovanou částku do rozhodnutí soudu, octl se s placením dluhu v prodlení a soud proto žalobci přiznal i úroky z prodlení dle § 1970 o.z. ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 26 530,20 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 4 605 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 115 120 Kč sestávající z částky 5 740 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 5 740 Kč za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky 5 740 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 18 120 Kč ve výši 3 805,20 Kč.