5 C 225/2021-11 — Okresní soud v Rokycanech

Žalobkyně se domáhala zaplacení částky 1 000 Kč s tím, že dne 14. 10. 2018 při jízdě na lince R929 dopravy provozované žalobkyní žalovaný porušil přepravní podmínky tím, že na WC kouřil. Za to mu byla vyměřena přirážka ve výši 1 000 Kč dle § 37 odst. 6 zák. č. 266/1994 Sb., o drahách ve spojení s Tarifem Českých drah, kterou žalovaný nezaplatil. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ust. § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Soud z„ Hlášení o přepravní kontrole“ zjistil, že žalovaný byl kontrolován na toaletách a přiznal, že zde kouřil. Byla mu proto vyměřena přirážka 1 000 Kč. Výše jízdného a přirážky k jízdnému jsou soudu známy z jeho úřední činnosti. Žalobní nárok přešel na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 6. 9. 2019. Podle § 37 odst. 1 zák. č. 266/1994 Sb., o drahách, podmínky, za nichž se přepravují osoby a jejich zavazadla ve veřejné drážní osobní dopravě a věci ve veřejné drážní nákladní dopravě, stanoví přepravní řády. Podle § 37 odst. 5 tohoto zákona cestující je povinen při nástupu do drážního vozidla, pobytu v něm a při výstupu z drážního vozidla chovat se tak, aby neohrozil svou bezpečnost, bezpečnost jiných osob, bezpečnost a plynulost drážní dopravy, a dbát přiměřené opatrnosti dané povahou drážní dopravy. Cestující je dále povinen a) dbát pokynů a příkazů pověřené osoby, které směřují k zajištění bezpečnosti a plynulosti drážní dopravy, jeho bezpečnosti nebo bezpečnosti ostatních cestujících, b) na výzvu pověřené osoby se prokázat platným jízdním dokladem; neprokáže-li se platným jízdním dokladem z příčin na své straně, zaplatit jízdné z nástupní do cílové stanice nebo, nelze-li bezpečně zjistit stanici, kde cestující nastoupil, z výchozí stanice vlaku a přirážku k jízdnému, nebo pokud nezaplatí cestující na místě, prokázat se osobním dokladem a sdělit osobní údaje potřebné k vymáhání jízdného a přirážky k jízdnému (odstavec 4 písm. d)), c) na výzvu pověřené osoby zaplatit přirážku za nedodržování přepravního řádu. d) na výzvu pověřené osoby ji následovat na vhodné pracoviště veřejné správy ke zjištění totožnosti, anebo na výzvu pověřené osoby setrvat na vhodném místě do příchodu osoby oprávněné zjistit totožnost cestujícího, a to nesplní-li povinnosti uvedené v písmenu b). Podle § 37 odst. 6 tohoto zákona výše přirážky stanoví dopravce v přepravních podmínkách; výše přirážky nesmí přesáhnout částku 1 500 Kč. Žalovaný porušil smluvní přepravní podmínky, tím mu vznikla povinnost zaplatit přirážku stanovenou v přepravních podmínkách, se kterými konkludentně vyslovil souhlas při uzavření přepravní smlouvy, tedy nástupem do vlaku. Žalovaný nevyvrátil tvrzení žalobkyně o tom, že tuto přirážku nezaplatil, proto soud žalobě vyhověl. Vzhledem k tomu, že žalovaný nezaplatil žalovanou částku v době její splatnosti, ocitl se se zaplacením dluhu v prodlení, a soud proto žalobkyni přiznal i úroky z prodlení dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 5, § 6 odst. 1 a § 14b (jedná se o tzv. formulářovou žalobu, žalobkyně podává celou řadu skutkově zcela shodných žalob, např. ve věci 5 C 150/2021 nebo 5 C 203/2021) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen„ a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 1 000 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.