6 C 174/2022-15 — Okresní soud v Rokycanech

Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni 30 240 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalovaný podepsal s právním předchůdcem žalobkyně ([právnická osoba]) úvěrovou smlouvu [číslo] jejímž předmětem bylo poskytnutí úvěrové částky 800 000 Kč. Na zajištění tohoto závazku žalovaný podepsal [anonymizováno] smlouvu k nemovitým věcem. Žalovaný porušil smluvní povinnost dle sjednané zástavní smlouvy, a to nesplnění ohlašovací povinnosti v případě zatížení předmětu zástavy, když byly provedeny dva zápisy na [list vlastnictví] pro k. ú. [obec] u [obec], které představují [anonymizováno] příkazy k prodeji nemovitých věcí soudními exekutory JUDr. [jméno] [příjmení] a JUDr. [jméno] [příjmení]. Žalobkyně uplatnila vůči žalovanému dvě smluvní pokuty dle čl. 5 smlouvy, jejichž splatnost byla stanovena na den 28. 3. 2022. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ust. § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Z listinných důkazů byl zjištěn následující skutkový stav. Úvěrovou smlouvou [číslo] ze dne 2. 2. 2018 byla mezi [právnická osoba] a žalovaným uzavřena smlouva, na základě které žalovaný čerpal úvěr 800 000 Kč za účelem financování nemovité věci – rodinný dům [adresa] v [katastrální uzemí]. Zástavní smlouvou k nemovitým věcem [číslo] ze dne 2. 2. 2018 byl dluh zajištěn zástavním právem k nemovitým věcem – pozemek p. č. St 8/1 v [katastrální uzemí]. Dopisy ze dne [datum] a ze dne [datum] (předžalobní výzva) žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě smluvní pokuty za porušení smlouvy. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 22. 7. 2021 soud zjistil, že původní věřitel jejím prostřednictvím postoupil pohledávku vyplývající z uvedené úvěrové smlouvy v celé výši včetně veškerého příslušenství žalobkyni, čímž byla i prokázána aktivní legitimace žalobkyně. Podle ustanovení čl. 5 odst. 5.5g Zástavní smlouvy se klient od nabytí vlastnického práva k zástavě zavazuje zdržet se jakékoliv jiné dispozice se zástavou, než je výše uvedena, která by znesnadňovala zástavu zpeněžit. Dle čl. 5 Zástavní smlouvy v případě porušení závazků stanovených v Zástavní smlouvě (včetně závazků, které na klienta přešly s účinky ke dni převodu vlastnického práva k zástavě) klientem je zástavní věřitel oprávněn uplatnit vůči klientovi nárok na smluvní pokutu až do výše 2 % z dosud nesplacené jistiny úvěru. Smluvní pokuta je splatná do 30 dnů od doručení oznámení o uplatnění nároku na zaplacení smluvní pokuty klientovi. Sjednáním ani zaplacením smluvní pokuty není dotčen nárok zástavního věřitele na náhradu škody, která přesahuje zaplacenou smluvní pokutu. Podle ustanovení § 2048 zák. č. 89/2012 Sb. (o. z.) ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána v jiném plnění než peněžitém. Na základě výše uvedených skutečností soud dospěl k závěru, že mezi žalobkyní a žalovaným byla řádně ujednána smluvní pokuta v rámci zástavní smlouvy pro případ porušení závazků vyplývajících žalovanému z této smlouvy. Žalovaný porušil své smluvní povinnosti vyplývající ze smlouvy, nesplnil ohlašovací povinnost v případě zatížení předmětu zástavy a porušil prohlášení, že se zavazuje zdržet se jakékoli dispozice se zástavou, která by znesnadňovala možnost zástavu zpeněžit, když byly fakticky provedeny dva zápisy na LV, které představují [anonymizováno] příkazy k prodeji nemovitých věcí soudními exekutory JUDr. [jméno] [příjmení] a JUDr. [jméno] [příjmení]. Proto žalobkyně využila svého práva vyplývajícího z příslušného ustanovení zástavní smlouvy, kterým byl žalovaný vázán, a požádala ho o uhrazení dvou smluvních pokut po 15 120 Kč. Žalovanému tímto vznikla povinnost uhradit žalobkyni požadované plnění. Žalovaný neprokázal úhradu požadovaných smluvních pokut. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, soud shledal žalobu důvodnou a vyhověl jí jak co do žalované částky, tak i co do úroku z prodlení z této částky uplatněného dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., dle kterého má věřitel právo požadovat vedle plnění i úroky z prodlení ve výši stanovené shora citovaným nařízením vlády. Žalobkyně uplatnila úroky z prodlení v souladu s tímto ustanovením ode dne následujícího po datu splatnosti závazku žalovaného. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 11 047,30 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 210 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 30 240 Kč sestávající z částky 2 340 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 7 920 Kč ve výši 1 917,30 Kč.