6 C 262/2022-12 — Okresní soud v Rokycanech

Manželka se domáhala rozvodu manželství s odůvodněním, že manželství již neplní svoji funkci a manželé již delší dobu žijí vedle sebe jako cizí lidé. Krátce po svatbě se začaly projevovat rozdíly v mentalitách obou manželů, neboť manžel je cizinec. Oba manželé dospěli k závěru, že takto pokračovat nechtějí a bude lepší se rozejít. Manžel je [anonymizováno], je zvyklý na jiný způsob života. Manžel nemá žádné děti, manželka má již své 3 děti a další nechce, což je jeden z důvodů, proč se manželé chtějí rozejít, aby si manžel mohl najít někoho, kdo mu dítě dá. Manžel se ve věci vyjádřil tak, že s rozvodem manželství souhlasí. Z účastnického výslechu manželky bylo zjištěno, že první problémy zaznamenala loni v létě, když si manželé přestali rozumět a žili spíše vedle sebe. Nijak se nehádali a nakonec se dohodli na rozvodu manželství. Od září 2022 netrvá společné bydlení ani hospodaření a intimní soužití skončilo v únoru 2022. Za příčinu rozpadu manželství považuje rozdílný pohled na život. Z účastnického výslechu manžela bylo zjištěno, že manželství bylo dle jeho názoru dobré, manžel neměl žádný problém a svoji manželku i její děti miluje. Odstěhoval se proto, že ho manželka doma nechtěla. Společné bydlení a hospodaření skončilo v září 2022 a intimní soužití 1. 4. 2022. Manželovi není známa příčina rozpadu manželství, ale myslí si, že manželství již nadále fungovat nemůže, neboť jej manželka doma nechce, a proto s rozvodem souhlasil. V případě manželky se jedná o třetí manželství, v případě manžela o manželství prvé. Manželka je české národnosti a státní příslušnosti ČR, manžel je národnosti alžírské a státní příslušnosti Alžírsko. Manželka je vyučena kadeřnicí a pracuje jako recepční, manžel má středoškolské vzdělání a pracuje jako operátor. Dle § 47 odst. 1 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém, nestanoví-li mezinárodní smlouva nebo přímo použitelný předpis Evropské unie něco jiného, stačí k založení pravomoci českých soudů k řízení o rozvodu manželství, neplatnosti manželství a určení, zda tu manželství je či není, jestliže je jeden z manželů státním občanem České republiky, nebo jestliže žalovaný má v České republice obvyklý pobyt. Dle § 49 odst. 1 zákona o mezinárodním právu soukromém, osobní poměry manželů se řídí právním řádem státu, jehož jsou oba občany. Jsou-li občany různých států, řídí se tyto poměry právním řádem státu, v němž mají oba manželé obvyklý pobyt, jinak českým právním řádem. Dle § 50 odst. 1 zákona o mezinárodním právu soukromém, rozvod manželství se řídí právním řádem státu, kterým se řídí osobní poměry manželů v době zahájení řízení. Podle § 755 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.”) může být manželství rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. Dle § 758 o. z., manželé spolu nežijí, netvoří-li manželské či rodinné společenství, bez ohledu na to, zda mají, popřípadě vedou rodinnou domácnost, s tím, že alespoň jeden z manželů manželské společenství zjevně obnovit nechce. S ohledem na výše uvedená zákonná ustanovení byla ve věci dána pravomoc zdejšího soudu, přičemž soud rozhodoval dle ustanovení českého právního řádu. V posuzovaném případě ze shodných tvrzení účastníků vyplývá, že jejich manželství je hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení, neboť účastníci spolu jako manželé nežijí ve smyslu ustanovení § 758 o. z., jelikož netvoří manželské společenství, ani jeden z manželů nechce manželské soužití obnovit a v manželství setrvat. Jelikož byly splněny všechny podmínky ustanovení § 755 o. z., soud návrhu vyhověl a manželství účastníků rozvedl. Příčinu rozvratu manželství soud spatřuje v rozdílných názorech na společné soužití. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto v souladu s ustanovením § 23 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, dle kterého v řízení ve statusových věcech manželských a partnerských nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení podle výsledku řízení.