6 C 285/2022-24 — Okresní soud v Rokycanech

Žalobci se domáhali vyklizení bytu [číslo] nacházející se v domě na adrese [adresa žalovaného], s odůvodněním, že žalovaný užívá byt bez právního důvodu. Aktivní a pasivní legitimaci účastníků doložili žalobci výpisem z katastru nemovitostí a nájemní smlouvou. Na základě mezi účastníky uzavřené nájemní smlouvy ze dne 23. 11. 2020 přenechali žalobci předmětný byt do užívání žalovanému, a to na dobu určitou. Písemným dodatkem nedošlo k prodloužení nájmu. Tato skutečnost byla žalovanému oznámena výzvou ze dne 21. 2. 2022 a zároveň byl žalovaný vyzván, aby předmětný byt vyklidil a vyklizený předal žalobcům, což však v tam určené lhůtě neučinil. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Výpisem z katastru nemovitostí je prokázáno, že žalobci jsou vlastníky výše uvedeného bytu. Ze smlouvy o nájmu bytu ze dne 23. 11. 2020 uzavřené účastníky tohoto řízení se podává, že žalobci pronajali žalovanému výše uvedený byt na dobu určitou. Dopisem ze dne 21. 2. 2022 oznámili žalobci žalovanému, že nájem předmětného bytu nebude obnoven a skončí tedy ke dni 24. 3. 2021, zároveň byl žalovaný vyzván, aby k uvedenému datu byt vyklidil a vyklizený předal žalobcům. Žalovaný tak doposud neučinil. Podle § 1040 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.”), kdo věc neprávem zadržuje, může být vlastníkem žalován, aby ji vydal. Podle § 2225 odst. 1 o. z. při skončení nájmu odevzdá nájemce pronajímateli věc v místě, kde ji převzal, a v takovém stavu, v jakém byla v době, kdy ji převzal, s přihlédnutím k obvyklému opotřebení při řádném užívání, ledaže věc zanikla nebo se znehodnotila; odevzdáním se rozumí i předání vyklizené nemovité věci. Podle § 2285 o. z. pokračuje-li nájemce v užívání bytu po dobu alespoň tří měsíců po dni, kdy měl nájem bytu skončit, a pronajímatel nevyzve v této době nájemce, aby byt opustil, platí, že je nájem znovu ujednán na tutéž dobu, na jakou byl ujednán dříve, nejvýše ale na dobu dvou let; to neplatí, ujednají-li si strany něco jiného. Výzva vyžaduje písemnou formu. Listinnými důkazy bylo v řízení prokázáno, že účastníci dne 23. 11. 2020 uzavřeli nájemní smlouvu na předmětný byt, a to na dobu určitou, přičemž tato doba uplynula. Nájemní smlouva tak zanikla ke dni 24. 3. 2021. Žalovanému tedy odpadl právní důvod k užívání bytu, dalším setrváváním v předmětném bytě pak žalovaný zasahuje do výkonu vlastnického práva žalobců, a proto žalobci mají právo na ochranu dle § 1040 odst. 1 občanského zákoníku. Z uvedeného důvodu soud žalobě vyhověl. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto v souladu s § 160 odst. 1o. s. ř. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobcům, jež byli v řízení zcela úspěšní, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 7 178 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 5 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 0 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 800 Kč ve výši 378 Kč.